- 24. leden 2020
- 848x
Překvapení a zklamání. Hledání důvodů, proč k celé situaci došlo. V průběhu minulého týdne snad každý člen basketbalového BK Olomoucko alespoň na chvíli přemýšlel o tom, co předcházelo zmizení Javonteho Douglase s týmu. Hráče, který rozdával basketbalovou radost. I během svého zranění si po zápasech hrál na palubovce s těmi nejmenšími fanoušky klubu a na tváři měl téměř neustále úsměv.
Po svém příchodu do BK Olomoucko americký basketbalista oslnil nejvyšší domácí soutěž. Stal se nejužitečnějším hráčem Kooperativa NBL, byl vyhlášený MVP sezóny, navíc ovládl soutěž při hře jeden na jednoho během Utkání hvězd. Klubu se podařilo svoji hvězdu udržet na další soutěžní ročník, byl trpělivý i ve chvíli, kdy Douglas brzy po začátku sezóny musel na marodku s kolenem.
„Vyjádřili jsme mu podporu, věděl, že nikoho jiného nebudeme hledat a počkáme, až se dá dohromady. Udělali jsme maximum pro jeho uzdravení, zajistili vyšetření u těch nejlepších specialistů. Z naší strany bylo vše absolutně korektní,“ okomentoval nešťastnou situaci Michal Pekárek, sportovní manažer BK Olomoucko.
Po návratu do sestavy sice Douglas nebyl úplně v optimální formě, přesto ve třech z pěti zápasů dosáhl na double-double a podle vlastních slov neměl s kolenem problémy. „Jsem zpátky,“ tvrdil. Po několika týdnech ale opustil tým, chyběl v Děčíně i v Ostravě a v důsledku toho pochopitelně nestartoval ani na Utkání hvězd, kde byl nominovaný do výběru Mladých pušek a hned dvou dovednostních soutěží. „Žádné signály, že by měl nějaké problémy, jsme nezaznamenali. Nic nenasvědčovalo tomu, že by byl nespokojený. Nikoho by nenapadlo, že vzájemné spojení klubu a hráče bude mít takový konec,“ shodují se lidé z BK Olomoucko.
Život profesionálního sportovce na první pohled vypadá báječně. Přijde na trénink, po pár hodinách má volno a spoustu času. Jednou nebo dvakrát týdně odehraje zápas. Živí se tím, co jej baví, práce je opravdu koníčkem. Ideální stav. Druhá strana mince není až tak optimální. Například basketbalisté ze zámoří jsou tisíce kilometrů od svých rodin, v prostředí, kde nemají spolužáky, dlouholeté kamarády. Mají kabinu. I když je přátelská, nemůže nahradit absenci nejbližších. A to někdy bývá problém.
Možná i takto je Douglasův odchod jednoduše vysvětlitelný – hráč se třeba cítil osamocený. To by se dalo pochopit, současně to ale neomlouvá způsob jeho útěku. „Existuje celá řada sportovců, kteří s tím mají problém. Dlouhodobé odloučení od rodiny a přátel nesou těžce. Komunikují na dálku, na případné změny doma reagují jinak, než kdyby měli blízké u sebe. Je složité to posuzovat, do hlavy nikomu nevidíte,“ nabízí jeden z důvodů zmizení sportovní psychologové.
Klub každopádně čeká složité hledání nové posily. Nahradit Douglase nebude snadné. „Zkoumáme možnosti, hledáme. Doufáme, že brzy někdo alespoň na zkoušku přijde. Získat kvalitního basketbalistu v rozehrané sezóně je hodně složité,“ říká Pekárek.
Situace kolem Douglase může pořád dopadnout jakkoliv. Záleží, co přinesou příští hodiny a dny, co se podaří zjistit a jak se k celé situaci americký basketbalista postaví. Sport už přinesl leckteré příběhy.
Další chyba na Vápenici.