S cibulovinami je tu definitivně jaro...

Sníte o rozkvetlé zahrádce, naplněné vůní krásných květin? Je právě vhodná chvíle pro vysázení cibulek, které kvetou v létě a na podzim. Poradíme vám, jakým způsobem sázet, zda lze květinové cibule použít i opakovaně, co dělat když nám odkvetou. Dále si řekneme, zda je lze vysadit do truhlíku či nádob a spoustu dalších zajímavých tipů. Inspirujte se v následujících řádcích. Principy výsadby a následné péče jsou snadné a může si je osvojit úplně každý majitel zahrady.

Cibuloviny, které kvetou na jaře, vysazujeme již od září až do prosince, tedy i po prvních nočních mrazících. Důležité je, aby se s půdou dalo ještě pracovat. Naopak cibuloviny kvetoucí v létě a na podzim vysazujeme právě na přelomu jara a léta (duben – červen).


Pro výsadbu použijeme klasickou lopatku nebo sázecí kolík (vysazujeme-li cibuloviny např. do trávy). Pro to, jak hluboko cibuloviny vysazovat, platí všeobecně známé pravidlo: cibuli či hlízu sázíme dvakrát hlouběji, než je její výška, tedy do hloubky mezi deseti až dvaceti centimetry.


Větší cibule, jako například cibule hyacintů, tulipánů a narcisů, vysazujeme cca deseti centimetrů od sebe. Pro ty menší, jako gladioly, česneky, sněženky a podobně, postačí vzdálenost cca pěti centimetrů.

Vhodná je jakákoli dobře propustná půda. Těžkou jílovitou půdu zlehčíme kompostem nebo pískem. Před výsadbou je potřeba půdu dobře nakypřit.


Cibuloviny rozdělujeme na rané, středně rané a pozdní. Rozdílné jsou i výškou. Pokud jsme si již udělali jasno, kde v naší zahradě cibuloviny pokvetou, můžeme vyrazit do nejbližšího zahradního centra a vybírat. Doba květu a výška jednotlivých druhů je uvedena vždy na obrázcích, které jsou součástí prodejních kartonů i sáčků. Vhodným výběrem mohou cibuloviny zkrášlovat naši zahradu od února až do září.


Ano, sbírku našich cibulovin můžeme rok od roku rozšiřovat a obohacovat o druhy nové. Odkvetlé druhy, kterým již odumřely listy, vyjmeme z půdy, listy odstraníme, cibule očistíme od hlíny a zkontrolujeme, zdali nejsou poškozené. Pak je uložíme na lísku a skladujeme v suché, tmavé a větrané místnosti, nejlépe ve sklepě nebo kolně. Na podzim je pak opět vysadíme. Cibuloviny vysazované mezi trvalky a keře necháme v půdě zplanět.


Ano, na jaře tak mohou cibuloviny zkrášlovat nejen naše zahrady, ale i terasy a balkóny. Jak na to? Vybereme dostatečně hlubokou nádobu, jejíž dno zasypeme cca jeden centimetr drenážního materiálu (štěrk, střepy hliněného květníku, keramzit). Velmi pěkné jsou dřevěné nádoby, kamenná koryta, velké ozdobené květníky, ale použít můžeme i klasické truhlíky. Drenážní vrstvu zasypeme zeminou, přičemž dbáme na to, aby okraj nádoby byl dvakrát výš, nežli je výška cibule. Cibuloviny do nádob vysazujeme jednu vedle druhé, nesmějí se však vzájemně dotýkat. Pak dosypeme zbytek zeminy a zalijeme. Do hlubokých nádob můžeme cibuloviny vysazovat v několika vrstvách (podle nároku na hloubku výsadby) a tím získat krásné, dlouho kvetoucí dekorace. Pěkná je i kombinace cibulovin se stále zelenými rostlinami, jako je např. břečťan, různé druhy konifer a trav. Takto osázené nádoby pak postavíme na terasu nebo balkon a můžeme se už jen těšit, až rozkvetou.