Již příští víkend jsou tady VELIKONOCE

Počátky Velikonoc si mnohé společnosti vykládají různým způsobem. Podle křesťanů se váží k ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jiní zase jejich původ přisuzují pohanským tradicím a oslavám jara. Všechny známé výklady však spojuje společné téma, a to smrt i zrod nového života a také vítání jara. Ať už vnímáte Velikonoce jakkoliv, pojďme si společně přiblížit důležité informace, který by měl každý z nás znát...

Termín Velikonoc není přesně daný, je pohyblivý, vždy se určuje podle prvního jarního úplňku. Následně tedy připadají na první neděli po jarním úplňku po rovnodennosti. Velikonočnímu pondělí však předchází šest postních týdnů. Každá ze šesti nedělí má své jméno, na které se dříve vázaly různé rituály: Pučálka, Pražná, Kýchavá, Družná, Smrtná a poslední Květná neděle, jenž nastane 20. dubna.

Stejně jako zmíněné neděle i jednotlivé dny svatého týdne mají své pojmenování jako například Modré pondělí. V tento den bylo zvykem neuklízet, naopak na Žluté pondělí se uklízet muselo. O Škaredé středě pálili kněží snítky kočiček, které byly posvěceny předcházejícího roku na Květnou neděli. Pro zajímavost v tento den zradil Jidáš Ježíše. V tento den by se lidé údajně neměli mračit nebo jim to zůstane po celý zbytek roku... Na Zelený čtvrtek bychom pak měli jíst jen zelené pokrmy a tento den je spojován s Kristovou poslední večeří. Velký pátek připomíná ukřižování Krista a měli bychom držet půst. O bílé sobotě se konají přípravy na slavnost Vzkříšení a konečně Boží hod, kdy si připomínáme samotné vzkříšení Ježíše Krista, se oslavuje velkým hodováním. Mezi tradiční velikonoční pokrmy patří velikonoční beránci, jidáše a mazance. K Velikonocím se, jak je nám všem známo, váže několik, ať už pro někoho oblíbených a pro jiné zase méně oblíbených tradic. Mezi muži je asi nejoblíbenější šlehání žen pomocí pomlázek. Tento „proces“ má ženám a dívkám pomoci k tomu, aby neuschly. Na oplátku pak mohou ženy polévat muže vodou v následující den, tedy v odplatné úterý. Ženy a dívky obdarovávají hochy a muže zdobenými vajíčky. Zvykem dříve bývalo i nosit do kostela vrbové a lískové proutky a pučící posvěcené kočičky, které si lidé vystavovali doma za svatými obrázky.

Dle výzkumů z poslední doby dodržuje velikonoční zvyky jen třetina lidí, dalším se zvyky líbí, ale nedodržují je a pak je tu i část nejmenší, zhruba tři procenta lidí velikonoční zvyky odmítá.