- 23. říjen 2020
- 465x
Tohle tady ještě nebylo! Nejen naše společnost, ale zejména lékaři ještě nikdy nebyli tak rozdělení jako v případě koronavirové epidemie. Zatímco jedni tvrdí, že je to trošku horší chřipka a žádají, aby vláda zrušila všechna plošná omezení, ti druzí zase upozorňují, že vir se šíří extrémně rychle, přičemž v některých případech dokáže být mnohem nebezpečnější než jakékoliv dosud známé respirační onemocnění. Postoje společnosti i vlády se mění ze dne na den. Pořádat jakoukoliv akci pro víc než pět lidí je za takových podmínek hodno člověka se zálibou v hazardu. A do této nezáviděníhodné situace se dostali také sokolové.
Při příležitosti prvního výročí vzniku Československé republiky připravili sokolové do té doby nevídanou sportovní akci. Krátce poté, co se s jejich zcela zásadním přispěním podařilo vybojovat hranice nového státu, se rozhodli připomenout si nejvýznamnější státní svátek způsobem, který umožňoval účast co největšího počtu sokolů a sokolek z měst i z venkova. Vznikl tak běh 28. října. Česká obec sokolská by v letošním roce ráda navázala na tuto stoletou tradici a připomenula si svátek sérií běhů pořádaných po celé republice. Jenže tato nepochybně pozoruhodná akce, která by měla běžce přivést i do centra Prostějova, je kvůli současným omezením souvisejícím s epidemií koronaviru skutečně v ohrožení. Jakékoliv amatérské skupinové sportovní aktivity totiž po čase opět mají utrum. Má se tedy běh konat, či nikoliv? Názory na to se liší.
Jisté je, že pokud by to záleželo na kardiochirurgovi Janu Pirkovi, tak ten by běh určitě povolil. A nejen proto, že on sám je desítky let výborný běžec, který by si něco podobného určitě nenechal ujít. Právě on již od počátku upozorňuje, že „drastická vládní opatření“ představují pro zdraví a životní styl obyvatel České republiky výrazně větší nebezpečí než nemoc sama. Tohle riziko vidí právě v omezení pohybu, který je pro zdraví člověka jedním ze zásadních faktorů. Jeho oponenti mu vyčítají, že není epidemiolog a celé záležitosti jako specialista na lidské srdce nerozumí. Nicméně sám 72letý lékař tuto nemoc společně se svými nejbližšími bez větších problémů prodělal. Nelze tedy tvrdit, že je příkladem ilustrace hesla, že „zdravý nemocnému nevěří“. Na druhou stranu jeho zkušenost je čistě individuální, absolutně z ní nelze vyvodit, že stejně jako on to budou mít i všichni nakažení.
Proti němu již od letošního jara stojí Roman Prymula. Pro něho jsou aktuální události skutečně vodou na jeho epidemický mlýn. Faktem je, že v této oblasti se asi nikdy nic podobného letošním událostem nevyskytlo. Ano, na španělskou chřipku po první světové válce zemřely desítky milionů lidí, přesto ji neprovázela taková omezení i diskuse jako koronavir, který u nás přispěl k úmrtí necelé tisícovky Čechů. Přesto razance, s jakou přistupuje k celé situaci, vynesla Romana Prymulu až na post ministra zdravotnictví. Z uvedené pozice nařizuje, co se bude, či nebude konat a za jakých podmínek. Činí tak neobyčejně překotně. Ještě se nestačíme seznámit s vyhlášenými omezeními, už nás pan Prymula připravuje na omezování další. Mnohá z nich přitom naprosto postrádají jakoukoliv logiku.
Nikdo nedokáže říct, kdo z obou lékařů má pravdu. Drtivá většina lidí nemá problém nosit roušku v uzavřených prostorách, ale zároveň se u nich dostavuje trošku divný pocit z toho, že jsou navzdory všem informacím postavení do rolí lidí, kteří nejsou svéprávní, nemohou se rozhodovat na základě vlastního úsudku a musí se řídit nařízeními vlády. To platí i pro účast na běhu. Nestačí si vyhodnotit, zda nám samým to za daných okolností stojí. Musíme do poslední chvíle čekat, zda nám to bude i povoleno. Dá se přitom očekávat, že i Běh republiky bude nakonec zakázán. A nebude to pouze tím, že Roman Prymula o volném čase jezdí na kole.
Různé zákazy fakt postrádají smysl. Velká naděje vězí v očkování, které již bylo objednáno. Pokud je pan Roman Prymula skutečným odborníkem a očkování zabere, náš národ se stane na onemocnění rezistentní, pak to nepochybně převáží všechny předešlé přehmaty.
Další chyba na Vápenici.