- 7. říjen 2020
- 498x
FOTOGALERIE: Jako při cestě strojem času do minulosti, tak si nepochybně museli v neděli 13. září připadat návštěvníci parku v Čechách pod Kosířem. Alespoň tedy ti, kteří nic netušili o tom, že se zde koná Empírový den. Tato dnes již tradiční akce odkazuje na dobu rozkvětu zámeckého panství v Čechách pod Kosířem, tedy období před polovinou 19. století. Na řadu tak přišly hedvábné punčochy, slušivé šaty, paraplátka, ale taky historický tanec a hudba. Empírový den zkrátka dokázal účastníky vtáhnout do historie, která na jeden den ožila. A byl u toho i Večerník!
V zámeckém parku tak bylo možné potkat dospělé i děti v historickém oblečení, ale také při vzdělávání v tanci – opět z doby před více než 150 lety. „Jsem tu poprvé, ale dobu empíru a klasicismu mám obecně ráda. Na akci jsem narazila náhodou, tak jsem se přihlásila,“ prozradila třeba Vendula Lukášová. Proč ale tato doba? „Oceňuji tu eleganci. A snad je to i trochu Jane Austin a jejími romány, které tu dobu proslavily,“ dodala žena, která dorazila až z Vlašimi.
Program pak sliboval jí i dalším desítkám účastníkům řadu příjemných chvilek třeba v podobě historických her, tanců, workshopů, ale také pikniku v parku. V něm se nakonec i tančilo během dne. „Bombardovala nás přitom jablka ze stromů,“ smála se paní Marta. Stejně jako Vendula Lukášová dorazila do Čech pod Kosířem poprvé.
Hodně těch z minulých let ale naopak chybělo. „Koronavirus nás poznamenal. Dorazilo méně lidí, chyběli i zahraniční účastníci – normálně k nám jezdí lidé i z Polska, Slovenska a z větších dálek,“ posteskl si kastelán zámku Martin Váňa s tím, že menší rozměr akce aspoň nabízí menší riziko vzniku ohniska koronaviru. „Program se tomu přizpůsobil, většina se odehrála tentokrát venku,“ dodal kastelán, který se sám aktivně události rovněž účastní. Přesto nemohl chybět krásný ples v duchu empíru, akce byla sice tentokrát menší, snad i trochu smutnější. „Je to příjemné, ale neumím tancovat. Nevěděla jsem popravdě, do čeho jdu. Je to tedy takový komorní rodinný výlet,“ rozhlédla se s úsměvem po poloprázdném parku Marta z Ostravska.