Historie Dušiček sahá až do starého Říma

Na druhý listopadový den připadá svátek Všech svatých nebo také Památka zesnulých, prostě Dušičky. Kam až sahá historie tohoto významného křesťanského svátku, který většinu z nás donutí se alespoň jednou za rok vypravit na hřbitov?

V tento den se projevuje úcta k mrtvým. Na našem území se slavil od dob pohanských až po dobu, která právě náboženským svátkům nepřála. V současnosti však na rozdíl od dob pohanských klademe na hroby namísto kamínků věnce a květiny a zapalujeme svíčky. Svátek Všech svatých vychází z doložené historické události, jíž bylo vysvěcení Pantheonu v Římě v roce 609. Pantheon byl původně antický chrám, v němž se uctíval kult všech římských bohů. Svátek Všech svatých je tak vzpomínkovou slavností zemřelých, kteří již dosáhli věčné blaženosti. Dušičky jsou proti tomu vzpomínkou na ty, kteří této blaženosti zatím nedošli. Dušičky jsou rovněž katolickým svátkem slaveným 2. listopadu od 12. století jako vzpomínka na mrtvé. Začali u nás s těmito svátky ale Keltové. Právě 1. listopadu začínal totiž keltský kalendář. A svátek Všech svatých je 1. listopadu. Hned po něm, tedy 2. listopadu, jsou Dušičky, svátek zemřelých, kteří nedošli klidu. Zatímco u nás jsou tyto oslavy smutné, například v Americe se v tyto dny veselí. Jde o nám už dobře známý Halloween. Den veselí, kdy se všichni převlékají do kostýmů a zdobí domy vydlabanými dýněmi, které osvícené svíčkami působí strašidelně.
Nezapomeňte, že v tyto dny je velký provoz a zmatek na silnicích, zloději mají na parkovištích u hřbitovů žně a nehodovost stoupá. Buďte opatrní, aby příští rok nemuseli vaši příbuzní na Dušičky za vámi!


Tematickou čtyřstranu PROSTĚJOVSKO a DUŠIČKY najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, který vychází v pondělí 21. října