- 6. duben 2019
- 281x
Říká se, že těhotenství je pro ženu tím nejkrásnějším obdobím. Upřímně jsem až dosud nechápala proč. Vždyť tento stav způsobuje neustálé pocity nevolnosti a zvracení, abnormální vnímání pachů a spoustu dalších nepříjemností. Naštěstí jde většinou jen o přechodný stav, načež nastává právě to nejkrásnější období v životě ženy. Jaké to je? Takové, kdy se můžete krmit, čím chcete a v jakémkoliv množství.
Prvotní návaly po každém jídle, nechuť k němu, případně jeho úplné vyvrácení zpravidla po třech měsících vystřídají nekonečné žranice. Je vám dobře, a proto můžete jíst prakticky cokoliv, na co máte zrovna chuť, nebo i na co chuť nemáte. Pořád jíte, všechno, prostě proto, že můžete. A nejen to.
Kromě toho, že vy jíte všechno a pořád, vám podstrojují i ostatní. Bez výčitek, že vám zase vyrostl špíček, vám nosí další a další dobrůtky, přičemž hledí na vaše rostoucí břicho a dychtivě na něm vybouleniny hledají. A když je najdou, tak spokojeně přikyvují a pochvalují si, jak pěkně přibíráte. Navíc když si při každém odchodu z domu s sebou přibalíte svačinku, nikoho to nepřekvapí. A neudivuje je ani, když si ji začnete chroupat třeba uprostřed divadelního představení. Zase jen s pochopením a spokojeností přikyvují. Nebo místo toho, aby se podivovali nad tím, že jdete o půlnoci do ledničky, se ještě ptají, jestli vám z ní mají něco přinést.
A potom, jídlo v takové fázi těhotenství představuje důležitý mezník spokojenosti. Protože právě tehdy a jen tehdy, když se dobře a dosyta najíte, můžete zase normálně fungovat, ale hlavně v takovém okamžiku nastává absolutní harmonie s vaším tělem. S klidem a nastalou vyrovnaností můžete vstát od stolu a přestat myslet na to, že byste nejraději snědli svého partnera, než zase za hodinu půjdete na další svačinu.
Dospěla jsem tedy k závěru, že bych se chtěla stát slonicí. Sloní samice je totiž březí dvacet až dvaadvacet měsíců, to znamená téměř dva roky. Jiný stav, v němž bych se mohla ládovat kdekoliv a kdykoliv, aniž bych řešila svoji váhu nebo uštěpačné poznámky ostatních, bych si rozhodně ráda prodloužila. Minimálně o těch jedenáct měsíců...