ZÁSTUPCI VÍTĚZNÝCH TŘÍD SI PŘEVZALI KUPU CEN

A je hotovo! Odměny pro vítěze naší velké soutěže „O nejoriginálnější tablo PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku 2016“ už znají své nové majitele. Díky dlouhodobé spolupráci s povětšinou již tradičními partnery jich i letos bylo požehnaně. Uplynulý čtvrtek 9. června si je přímo z redakce odnesli zástupci tří tříd, jejichž tabla získala od čtenářů tištěného vydání i internetových stránek www.vecernikpv.cz největší počet hlasů.

Nejvíc cen letos získali Strojaři ze SOŠp a SOUs, kteří zvítězili díky originálnímu tablu, ve kterém se předvedli hned ve dvou rolích, a to jednak jako konstruktéři, jednak jako obsluha soustruhu. „Máme radost hlavně z vína, které vypijeme cestou na hrad Šternberk. Ale i na dortu si určitě pochutnáme,“ shodli se zástupci strojařů, jejichž tablo obdrželo celkem 369 hlasů.
Radost z cen měly i dvě zástupkyně třídy oktáva A z Gymnázia Jiřího Wolkera, která skončila na druhém místě. Jejich tablo založené na portrétech studentů se zarudlými nosy, tvářemi a ušima získalo 263 hlasů. „Festival Legendy se vrací na plumlovské přehradě - tak to bude něco pro mě. Vyrůstala jsem na kapelách, jako jsou AC/DC či Rolling Stones, a dodnes je ráda poslouchám. Jenom ta piva bych raději vyměnila za víno, ale věřím, že naši chlapci je rádi zvládnou,“ reagovala Ivana Salayová, zástupkyně oktávy A.
Třetí místo nakonec brala oktáva B ze stejné školy, která za tablo ilustrující slogan „Nenarazíme“ získala 250 hlasů. „Bowling jsem už několikrát hrál a baví mě. Věřím, že se v naší třídě najde dost lidí, kteří na něj také rádi vyrazí. Obzvláště pokud se přitom bude dát něco pít,“ komentoval výhru Libor Marčan z oceněné třídy.


Vítězná třída: „Naši představu zhmotnil bývalý absolvent“
Vítězné tablo strojařů bylo založené na dvojexpozici, díky níž se na jednom snímku stejný student objevil hned ve dvou rolích, a to jako obsluha soustruhu i coby svůj vlastní šéf. O tablu třídy strojařů, kde maturitu úspěšně složilo devatenáct z původních třiadvaceti studentů si Večerník povídal s Miroslavem Řezníčkem, kterému však s odpověďmi vydatně pomáhali i jeho dva kamarádi...
* Jak nápad vznikl?
„O tablu jsme přemýšleli už od září. Objevily se i jiné návrhy, ale třída se nakonec shodla na tom, že by téma našeho tabla mělo zůstat v oboru.“
* Jak probíhala jeho realizace?
„Se svým návrhem jsme se obrátili na výborného fotografa a také absolventa naší školy Patrika Soldána. Byli jsme zvědaví, zda by něco takového zvládl. On řekl, že to není problém. Fotky pak vznikaly v našich dílnách ve Wolkerově ulici. Nejprve jsme se vyfotili v montérkách a pak v kvádrech. Jak Petr obě fotografie spojil, to dodnes přesně netušíme...“ (úsměv)
* Kolik lidí ze třídy půjde k soustruhu a kolik lidí to zkusí jako konstruktéři?
„Je to tak půl na půl. Polovina bude pokračovat ve studiu na vysoké škole a druhá půjde pracovat. Že by někdo nesehnal zaměstnání, toho se bát asi nemusíme, v našem oboru je nyní práce dost.“

Portréty vznikly během jediného měsíce,“ prozradila zástupkyně stříbrné oktávy
Tablo na druhém místě bylo založené na kreslených portrétech studentů Gymnázia Jiřího Wolkera se zarudlými tvářemi, nosy a ušima. V souvislosti s jeho vznikem jsme vyzpovídali Ivanu Salayovou, studentku oktávy A, kde si maturitní vysvědčení převzalo šestadvacet z celkem osmadvacet studentů.
* Kdo je autorem vašich portrétů?
„Nakreslila je mladá výtvarnice Kateřina Kinclová, pro kterou je typický právě portrét se zarudlými nosy a tvářemi.“
* Jak jste se o ní dozvěděli?
„Jedna z našich spolužaček byla v Praze na její výstavě. Měly jsme i jiné nápady, ale ty se ukázaly jako velmi náročné na přípravu, definitivní rozhodnutí tak padlo až v březnu. Dá se říci, že nás Kateřina zachránila na poslední chvíli. Poslali jsme jí fotografie a ona to zvládla neuvěřitelně rychle.“
* Kolik času na nakreslení tolika portrétů jste jí dali?
„Vše vzniklo během jediného měsíce, což je obdivuhodné. Navíc jsme rádi, že nám její originální kresby zůstanou i po maturitě.“


„Při focení tabla jsme hodně leštili...“
Relativně jednoduchý nápad podpořený však úderným a optimistickým sloganem „Nenarazíme!“ vynesl třetí místo oktávě B z Gymnázia Jiřího Wolkera. O vzniku tabla stejně jako o celé třídě, kde z osmadvaceti studentů maturitu nemá pouze jediný, a to jen proto, že v den zkoušky skončil se zánětem u zubaře, hovořil Večerník s Liborem Marčanem.
* Jak vaše tablo vznikalo?
„Na poslední chvíli... (úsměv) Stejně jako vše, co jsme v naší třídě dělali. Přestože jsme o tablu hovořili už od září, něco konkrétního jsme začali řešit až v prosinci. Myslím, že je to pro naši třídu typické. Jinak realizace probíhala v budově naší školy, fotil nás Patrik Soldán.“
* Měli jste už nějakou představu, jak budete na fotkách po nárazu na sklo vypadat? Zkoušeli jste si to?
„Vůbec ne. Prostě se udělala fotka, vyleštilo sklo, udělala fotka a tak to šlo dále. Jak to vyšlo, tak to bylo. I tohle je myslím typické pro naši třídu, že napřed jednáme a teprve pak se necháme překvapit výsledkem.“
* Vidím, že o sobě i svých spolužácích jste si za těch osm společných let udělal celkem přesný obrázek. Je ještě něco, čím byste vaši třídu charakterizoval?
„Možná by bylo, ale to už by se nedalo publikovat…“ (smích)