6.díl: SLAVNÉ MĚSTSKÉ BUDOVY aneb s VEČERNÍKEM po Prostějovu

Naši předci letitým pozorováním vysledovali zákonitosti ve změnách počasí, které přetavili do pranostik. Je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů. Dob, jejichž nedílnou součástí je i historie Prostějova, který letos slaví 630 let od svého povýšení na město.

V posledních týdnech jsme všichni měli možnost poznávat krásy města právě jen z pohodlí domova, ale doba omezení je už pomalu za námi, většinu opatření totiž vláda rozvolnila ve velké vlně a prozatím se společnost v boji s koronavirem drží. Nicméně PROSTĚJOVSKÝ Večerník i nadále pokračoval v seriálu s příznačným názvem SLAVNÉ MĚSTSKÉ BUDOVY. Až jsme došli do finále, a to do začátku letních prázdnin. Dnes vám tak přinášíme finální jedenáctý díl, v němž vám hodláme přiblížit židovské stavby.

Během posledního takřka čtvrt roku vám Večerník v každém čísle přibližoval pamětihodnosti, významné domy, sportoviště, svatostánky, školní instituty i stavby sloužící výrobě a službám. Minule jsme se pak vydali po firemně užitkových stavbách. V závěrečném epilogu budeme naposledy vaším průvodcem po Prostějově, a to konkrétně po stavbách spjatých s židovskou komunitou. Ne nadarmo se mu totiž přezdívá Hanácký Jeruzalém. Židovská menšina v Prostějově patřila mezi největší židovské komunity na Moravě. Židé žili v Prostějově od 15. století, od 16. století zde vznikalo rozsáhlé ghetto, velká většina jich zahynula v době holocaustu. Z tohoto důvodu si můžete na některých místech ve městě povšimnout kamenů zmizelých tzv. Stolpersteine připomínající zvěrstva nacistické perzekuce. Prvních 11 čtverhranných kostek s hranou 10 centimetrů osazených mosazným štítkem bylo v loňském roce uloženo v prostějovských ulicích, ty další budou usazeny tento čtvrtek. Můžete je vyrazit hledat a prostřednictvím nich si tak připomenout prostějovskou historii. Dnes vám přiblížíme židovskou synagogu, židovský dům Veitha Ehrenstamma, židovské domy v Uprkově ulici a židovský hřbitov. Víte vše o těchto objektech, kolem kterých většinou procházíte či projíždíte bez povšimnutí? Pokud ano, připomeňte si některá data, jestliže ne, rádi vás ještě naposledy poučíme.

ŽIDOVSKÁ SYNAGOGA (DEMELOVA 1)
Důležité místo v židovských čtvrtích patřilo odjakživa synagogám, které tvořily lokální duchovní centrum. V Prostějově přestávala na začátku 20. století stará synagoga vyhovovat místním potřebám, a tak bylo rozhodnuto o jejím zbourání a postavení synagogy nové. Architektonický návrh vypracoval na přelomu let 1903 a 1904 vídeňský architekt Jakob Gartner (1861–1921), investorem byla prostějovská židovská obec. Na jaře 1904 byla zbořena stará synagoga a na uvolněném stavebním místě začala místní firma Konečný & Nedělník vzápětí stavět. Nová synagoga v Prostějově byla slavnostně vysvěcena již 8. září 1904.
Jelikož byl stavitel omezen dispozicí stavebního místa, vyznačuje se třípodlažní řadový objekt synagogy neobvyklou orientací k jihu. V epoše na přelomu 19. a 20. století byly u nás stavěny synagogy většinou v historizujícím eklektickém slohu, přičemž v případě prostějovského templu se významně projevil dobový secesní styl. Dominantu částečně předsunutého průčelí rohové stavby tvořil zvýšený vstupní portál se zužujícím se schodištěm společně s velkým, obloukově klenutým oknem v patře. Monumentální vzhled čelního průčelí byl na krovu umocněn dvojicí věží. Hlavní sál se nachází ve zvýšeném přízemí, kde architekt Gartner umístil čtyři sloupy nesoucí stropní kupoli. Vnitřní výzdoba templu byla dle tradice střídmá a byla pojata převážně v secesních prvcích.
Zajímavost: Během nacistické okupace byl objekt úředně uzavřen a posléze vydrancován. Po válce poničenou budovu zakoupila Církev československá husitská, která v letech 1946–1949 provedla podle projektu olomouckého architekta Huberta Austa (1891–1955) radikální přestavbu do nynější podoby.

ŽIDOVSKÝ DŮM VEITHA EHRENSTAMMA (UPRKOVA 20, HRADEBNÍ 25)
Růžový rohový dům v nynější Uprkově ulici (dříve Židovské a později Brecherově ulici) je jedním z mála, který jako pozůstatek bývalé židovské zástavby doposud připomíná jedno z etnik, jehož příslušníci obývali Prostějov téměř pět set let. Významnému židovskému podnikateli Veithu Ehrenstammovi se podařilo na přelomu 18. a 19. století skoupit mezi více majitelů rozdrobený starší dům a na jeho místě pak v letech 1817–1819 vybudovat rozměrnější novostavbu odpovídající dobovým představám o měšťanském bydlení.
Nový dům byl dvoupatrovým objektem se dvěma dvorními křídly uzavírajícími mezi sebou obdélné nádvoří. Jeho hlavní čtyřosé průčelí dodnes nese bohatou štukovou a kamenickou výzdobu. Skrze edikulový portál situovaný v pravé části průčelní fasády se vstupuje do průjezdu, odkud je možné vejít do prostorné a dříve třemi velkými obdélnými okenními otvory prosvětlené místnosti. Za ní se pak v minulosti nacházela menší prostora, černá kuchyně a schodiště, jimiž se dalo buď sestoupit do sklepa, nebo vystoupat do prvního patra. Ve dvoře dříve vydlážděném řádkovou dlažbou z vrstevnatých kamenů byly situovány stáj, skladiště dřeva, komora a další provozní prostory. V prvním i ve druhém patře hlavního křídla domu se rozkládaly čtyři prostorné místnosti a opět malá místnůstka černé kuchyně. Ve dvorních jednotraktových křídlech bylo vždy po dvou pokojích s kuchyněmi a záchodem. Do těchto částí domu se vcházelo skrze otevřené kamenné pavlače nesené volutovými konzolami a vymezené kovovým zábradlím. Využito bylo také podkroví hlavního křídla, kde se nalézaly menší místnosti a jeden kamny vytápěný pokoj.
Zajímavost: Nejde však o typický dům místního ghetta. Svou výškou, většinu ostatních objektů přesahující o jedno patro, a osobou pouze jediného vlastníka v době svého vzniku byl shodný spíše se zástavbou, ve které bydleli křesťanští obyvatelé Prostějova.

ŽIDOVSKÉ DOMY (UPRKOVA, HRADEBNÍ)
Tyto domy jsou pozůstatkem židovského ghetta. Jedná se o dva spojené, ale původně samostatné objekty. Fasáda domu (Uprkova 18) je hladká. První podlaží je prolomeno na osu segmentově zaklenutým vstupem uzavřeným novodobými prosklenými dveřmi a kovanou mříží. Na každé straně se nalézá jedna okenní osa s pravoúhlými okny s parapetní profilovanou římsou a kovanými mřížemi. Ve 2. podlaží pak jsou 3 okenní osy s pravoúhlými okny s profilovanými parapetními římsami. První dvě podlaží odděluje od štítu kordonová římsa. Barokně klasicistní štít je završen profilovanou římsou. Střecha je složená ze dvou šikmých pultů vyspádovaných doprostřed. Zadní fasáda obrácená do atria je prolomena v 1. i 2. poschodí 1 okenní osou s pravoúhle zaklenutými okny. V 1. NP nacházíme segmentově zaklenutý vstup. Na západní straně je situována dřevěná pavlač a na východní straně boční křídlo. Tento dvorní trakt byl původně součástí protilehlému domu (Hradební ul. č. 23), ale dnes je jeho 1. NP přičleněno k domu Uprkova 18 a stavebně odděleno.
Interiér domu Uprkova 18 je možno v 1. NP charakterizovat jako hloubkový trojtrakt. Levý trakt je zaklenut třemi poli valené, zřejmě barokní, klenby a vychází z něho schodiště vedoucí do 2. NP. Pravý trakt je pak zaklenut čtyřmi poli valené klenby. Střední trakt je zaklenut rozdílně od předchozích, a to čtyřmi plackami do pasů a pěti pilířů. Ve 2. NP se nacházejí dvě místnostmi, z nichž jedna je zaklenuta dvěma plackami a druhá je plochostropá. Dvorní příčný trakt je v 1. NP zaklenut vysokou valenou klenbou odpovídající 16. století. Tento prostor je zřejmě jediným pozůstatkem renesanční zástavby na jižní straně města při bývalých hradbách. Do objektu je nyní nově vestavěno obytné podkroví se spojovací chodbou se servisními a kancelářskými místnostmi.
Zajímavost: Oba domy se nacházely na počátku devadesátých let minulého století v majetku města Prostějov, které je získalo koupí od soukromých vlastníků, ale roce 1994 je nabídlo k odkupu České republice (státu), zastoupené Okresním úřadem v Prostějově (tzv. zákonné předkupní právo). Česká republika pak následně oba objekty skutečně odkoupila. Domy se nacházely ve špatném technickém stavu. Tím, že je stát přednostně odkoupil, přispěl k jejich záchraně.

(NOVÝ) ŽIDOVSKÝ HŘBITOV (BRNĚNSKÁ)
Nový židovský hřbitov v Prostějově se nachází při Brněnské ulici na jižním okraji města. Na severu sousedí s Městským hřbitovem, s nímž je společně památkově chráněn. Byl založen v roce 1908 a jedná se již o třetí židovský hřbitov na území města Prostějov. Vstup na současný hřbitov tvořila původně novobarokní brána s polosloupy a tympanonem. Na kladí byl v hebrejském písmu vyvedený citát ze Starého zákona, jehož překlad zní „Vložil jsem na vás svého ducha a vy jste ožili“. Svrchní partie brány však byly v minulosti (patrně po druhé světové válce) sneseny. Dochovanou část uzavírají ozdobně kované mříže. V ose hlavního vstupu je umístěna obřadní síň. Tato přízemní stavba měla původně secesně zdobenou fasádu, ta však byla při opravě v roce 1967 otlučena.
V interiéru síně je dochováno nejen autentické vnitřní vybavení, ale i modlitební texty na stěnách. V roce 1950 byla na severní stěnu umístěna pamětní deska se jmény 1370 občanů Prostějova, kteří se stali oběťmi holokaustu. Za obřadní síní byl zbudován památník obětí obou světových válek. Nejdříve byl vystavěn jako připomínka židovských vojáků z Prostějova padlých v první světové válce, ale při renovaci v roce 1950 byl jeho význam rozšířen i na oběti ze druhé světové války.
Zajímavost: Hřbitov je jedním z mála stále funkčních na Moravě, nachází se na něm asi 500 náhrobních kamenů.