5.díl: SLAVNÉ BUDOVY aneb s Večerníkem po Prostějovu

Naši předci letitým pozorováním vysledovali zákonitosti ve změnách počasí, které přetavili do pranostik. Je v nich ukryto mnoho moudrosti a zároveň i poetiky starých časů. Dob, jejichž nedílnou součástí je i historie Prostějova, který letos slaví 630 let od svého povýšení na město. V posledních týdnech jsme všichni měli možnost poznávat krásy města právě jen z pohodlí domova, ale doba omezení je už pomalu za námi, většinu opatření totiž vláda rozvolnila ve velké vlně 25. května. Nicméně PROSTĚJOVSKÝ Večerník pokračuje v seriálu s příznačným názvem SLAVNÉ MĚSTSKÉ BUDOVY i ve chvíli, kdy památky otevírají své brány. V dnešním šestém díle budeme již podruhé vaším průvodcem po slavných městských stavbách, které proslavil sport.

V minulém vydání jsme načali památky sportovně-užitkové. Dnes se k nim ještě jednou vrátíme a doplníme je o další kvarteto. Do hledáčku si tentokrát vezmeme velodrom, sportcentrum, areál SCM Za Místním nádražím a budovu Národního sportovního centra. V příštím čísle se opět vrátíme k historickým budovám kulturního rázu a přiblížíme některé z prostějovských kostelů. Víte vše o těchto objektech, kolem kterých většinou procházíte bez povšimnutí? I po ukončení nedobrovolného celospolečenského útlumu se vám tak Večerník pokusí něco z jejich historie připomenout.

VELODROM (KOSTELECKÁ 4468)
V České republice je jsou jen čtyři funkční otevřené velodromy, na kterých se pořádají závody. Jsou jimi města v Praze, Brně, Plzni a právě Prostějově. Výstavba toho zdejšího klopeného oválu odstartovala na začátku šedesátých let 20. století. Velodrom zaujal místo po areálu bývalého Sokolského stadionu. Hotový byl roku 1967 a byl slavnostně otevřen mezinárodním utkáním juniorů ČSSR – NSR. V této době dochází k velkému rozvoji cyklistiky a prostějovští závodníci se dostávají na špici pelotonu.
Během posledních deset let se areál velodromu dočkal několika změn, když dostal nové osvětlení, zrekonstruována byla tribuna a zejména vyrostlo tolik chybějící zázemí včetně kanceláří, šaten a regenerace. V areálu byla také otevřena bikrosová dráha, která je hojně využívána. Plocha velodromu je betonová a splňuje náročné mezinárodní podmínky.
Zajímavost: Každý rok se zde koná Grand Prix Prostějov – Memoriál Otmara Malečka, který je zařazen v kalendáři UCI. V loňském roce se uskutečnil jubilejní 20. ročník.

SPORTCENTRUM – DŮM DĚTÍ A MLÁDEŽE (OLYMPIJSKÁ 4228)
DDM Sportcentrum sídlí v účelově postavené budově z osmdesátých let 20. století a je největší sportovní halou v Prostějově. Jednopatrová budova s horší dostupností je situována za městem v blízkosti sportovní zóny a lesoparku Hloučela. Největší část budovy tvoří přízemí, jehož hlavní částí je prostorná sportovní plocha s litým povrchem, lemovaná dvěma tribunami. Součástí budovy je restaurace se zvláštním vchodem, která je zřizovatelem pronajímána jinému subjektu. Celková kapacita haly je 1500 míst.
Sportovní halu primárně využívají basketbalisté a volejbalistky, kteří zde hrají svá domácí utkání. Kvůli těmto sportovním odvětvím je palubovka rozdělena vysouvací tribunou na dvě hrací plochy o rozměrech 28x16 metrů. Dělící tribuna prošla nedávno výraznou rekonstrukcí. Starou rozkládací dřevěnou tribunu ve špatném stavu nahradila nová z plastu a kovu. Zrekonstruované je také i osvětlení nad hřištěm. Do budoucnosti by sportovní hala chtěla mít vlastní elektřinu a vodu. Solární elektrárna, jejíž instalace byla zahájená na konci loňského října, už funguje. Město také pracuje s projektovým námětem na efektivní hospodaření se srážkovou vodou v areálu Sportcentra DDM.
Zajímavost: Na začátku února město oznámilo, že se venkovní prostor před budovou Sportcentra dočká významných změn. Hlavní myšlenkou studie je vybudovat nový nástupní prostor do sportovní haly.

STADION ZA MÍSTNÍM NÁDRAŽÍM (ZA MÍSTNÍM NÁDRAŽÍM 4536)
Fotbalový areál Za Místním nádražím vznikl již za první republiky, kdy byl vybudován stadion klubu SK Rolný. Po válce tam působil klubový pokračovatel Jiskra či TJ OP Prostějov. V devadesátých letech klub ukončil činnost a hřiště využil klub TJ Sokol II. Prostějov. Po letech nečinnosti a vyřešení majetkových vztahů vyvstala otázka – co s areálem. Kvůli problémům se stadionem ve Sportovní ulici a částečnému nezájmu města o fotbal vůbec nakonec přišla iniciativa postavit nový stadion právě zde. Vznikl projekt na výstavbu nového areálu. Stadion se nachází na severním okraji Prostějova, leží v těsné blízkosti vlakové stanice Prostějov místní nádraží. Byl tak vytvořen sportovní areál s názvem Fotbalové sportovní centrum mládeže. Areál byl otevřen v roce 2010. Přes otazníky, kdo nakonec bude majitelem a různé spekulace, v areálu působil klub TJ Haná, který zde poprvé od roku 1931 našel domácí prostředí a některé týmy mládeže 1.SK Prostějov. Současné využití je pro fotbalové zápasy profesionálního týmu 1.SK Prostějov, který je účastníkem Fortuna:Národní ligy.
Tribuny stadionu se nachází na třech stranách. Hlavní je krytá a má své místo na západní straně, naproti je větší, také krytá tribuna, která se nachází po celé délce východní části hřiště a byla vybudována v roce 2012. Za severní brankou je potom sektor pro fanoušky hostů s místy k stání a další oddělená část tribuny s místy k sezení. Tato místa jsou nekrytá a byla vystavěna v souvislosti s postupem do FNL v roce 2016. Ve stejném roce došlo k rekonstrukci oplocení areálu. Současná divácká kapacita činí 3500 míst.
Zajímavost: Na seznamu největších fotbalových stadionů v Česku podle kapacity drží dělenou 28. pozici společně se Sportovním areálem Na Chvalech v Praze.

NÁRODNÍ SPORTOVNÍ CENTRUM (ZA VELODROMEM 7)
Budova byla postavena mezi roky 2016 až 2018, zastavěná plocha je 2474 m² a za návrhem stojí architekt Miroslav Pospíšil z ateliéru Ateliér-r. Provozovatelem je spolek Prostějov olympijský z.s. zastoupený hejtmanem kraje, primátorem města a zástupcem společnosti TK PLUS. Na místě současného centra stál dříve areál koupaliště, který byl dlouho nepoužívaný a rozpadající se. Součástí stavby bylo i nové řešení okolních komunikací a vytvoření rozptylové plochy pro pěší veřejnost. Objekt obsahuje především multifunkční sportovní halu s jedním velkým hřištěm s velodromem, ale i rozdělení na poloviny pro 2 menší hřiště s určenými rozměry pro volejbal, basketbal a další sporty, s kapacitou 336 sedících diváků. Má certifikaci pro extraligové zápasy v basketbalu a volejbalu. Dále je zde konferenční sál, odpočinková zóna a bufet, venku před budovou je rozlehlé náměstí. Konají se zde i různé konferenční akce, jednání a jednou z hlavních akcí, která se zde nově každý rok začala konat, je udělování cen za sportovce roku.
Hmota stavby vychází z jednoduchého kvádru, která je na jižní a západní straně „vybrána“. Obě tyto fasády tak ustupují zpět oproti hraně střechy a ta tak vytváří jakýsi sešikmený „kšilt“, který kryje obě hlavní fasády před deštěm. Tyto plochy jsou pro návštěvníky pohledově nejvíce exponované a jsou tedy tvořeny lesklou, stříbřitou „krajkou“ z tahokovu. Jako kontrast ke zmíněným ušlechtilým, lesklým plochám jsou fasády hlavního objemu kvádru na severní a západní straně provedeny z trapézových plechů s povrchovou úpravou v černém, matném provedení. Jihozápadní nároží haly je pak na celou výšku fasády prosklené. Za tímto prosklením se nacházejí hlavní prostory pro veřejnost i administrativu haly.
Zajímavost: Výstavba stála 140 milionů korun, z čehož 110 milionů korun činila státní dotace.

Aktuální díl najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku ze dne 25. května