- 16. prosinec 2016
- 11867x
Tak tenhle stín se táhne už pořádně dlouho a hned tak asi nezmizí... O potřebné opravě rybníku v Drozdovicích se přitom začalo mluvit už před osmi lety. Největším problémem byly břehy, které hrozily uvolněním kamenů. Z tohoto důvodu se magistrát rozhodl přikročit k rekonstrukci. Cesta k ní byla dlouhá a trvala celých pět let. Bohužel tři roky po jejím dokončení je situace na mnoha místech prakticky stejná, ne-li horší jako před startem oprav!
Už v roce 2008 prostějovská radnice představila veřejnosti projekt na revitalizaci drozdovického rybníka. Ten původní počítal nejen s opravou hráze a odtěžením dna, ale také s vybudováním ostrůvku, příbřežní zónou a osázením břehů. Magistrát však nedosáhl na dotace, proto se rozhodl přikročit k levnější variantě v hodnotě 3,27 milionu korun. Zakázku ve výběrovém řízení získala firma Skanska.
Odfláknutá stavba?
Před čtyřmi roky byl rybník vypuštěn a následně se začalo s revitalizací, která skončila začátkem prázdnin 2013. Nedlouho po jejím dokončení se však začaly ozývat první kritické hlasy. „Vy tady chválíte firmu, ale copak opravdu nevidíte ty ponechané výkopy, rozježděné břehy, neuhrabanou hlínu?!“ ptal se emotivně již během slavnostního předání stavby Miroslav Zatloukal, podle něhož byly práce na rekonstrukci mírně řečeno odfláknutné a investované peníze jsou vyhozené z okna. „Kameny z obložení rybníka jsou po větší části obvodu rybníka uloženy pouze v šotolině. V té dlouho nevydrží. Stačí trocha vody a vymelou se. Už nyní je pár z nich venku, do dvou let vypadají všechny. Je to tím, že se stavební firma snažila ušetřit na všem, na čem mohla. Od materiálu až po lidi. Kdyby mi takovou práci odvedli při stavbě domu, tak bych jim nedal ani korunu, dokud by to neudělali pořádně,“ vyjádřil se Zatloukal, který pochválil pouze rekonstrukci výpusti a kamenného obložení v jejím okolí, kde byly jednotlivé kameny vloženy do betonu. „Zbytek se brzy rozpadne,“ konstatoval muž, který dlouhá léta žije v bezprostřední blízkosti rybníka a tak má vše z první ruky.
Budoucnost mu dala za pravdu. Rok po opravách musel magistrát u společnosti Skanska uplatnit první reklamaci na stavbu, na kterou má pětiletou záruku. „Dohodli jsme se, že firma odstraní všechny závady, které byly reklamovány. Nejedná se pouze o břeh, dojde i k určitým terénním úpravám a opravě částí chodníků v bezprostřední blízkosti rybníka. Veškeré reklamované závady se tak odstraní dohromady,“ vyjádřil se tehdy Zdeněk Fišer.
Obložení se rozpadá
Ani po reklamaci však stav obložení rybníka rozhodně není ideální. „Pohled na drozdovický rybník je z jedné strany tristní a z druhé žádný,“ konstatoval Miroslav Zatloukal. Narážel tím zejména na nyní již skutečně žalostný stav kamenného obložení, kterým na mnoha místech prorůstají náletové rostliny, které jej „trhají“ na cucky. Ostatně na některých místech z něj trčí už pořádné keře.
Jako nepříliš šťastné se ukázalo i vysázení zelené vrbové hradby před lavičkami poblíž ulice Na Hrázi. „Žádné nové lavičky tu nepřibyly. A když si sednete na ty, co tu jsou odnepaměti, tak už na rybník kvůli nové výsadbě neuvidíte. Navíc právě na těchto lavičkách si bruslaři v zimě nechávali své věci, nyní se z této strany k rybníku vůbec nedostanou. Tohle mohl vymyslet pouze člověk, který to tu vůbec neznal a nepřemýšlel,“ upozornil Zatloukal s tím, že jako příklad zdařilé revitalizace může posloužit menší rybník v Křelově na Olomoucku, kde všechno vyšlo na jeden milion korun.
Bude další reklamace?
Večerník zajímalo, zda magistrát v souvislosti se stavem rybníka chystá další reklamaci. „V tuto chvíli ne, stav rybníka vyhodnotí správa majetku asi až v zimě. Jde o to, že už projekt počítal s tím, že betonem budou zality pouze části obložení u vpusti a výpusti rybníka. Zbytek měl být pouze zpevněn lomovým kamenem. Pokud nedošlo k celkovému sesutí břehů, tak to na reklamaci nevidím. O náletové rostliny by se měli postarat rybáři, kteří mají rybník v pronájmu,“ reagoval náměstek prostějovské primátorky Zdeněk Fišer, který je na magistrátu odpovědný za investice.
Co se týče vrbové hradby, která cloní výhled na rybník, tak i tu nepovažoval za právě šťastné řešení. „Vycházelo se z projektu odborníků na životní prostředí a my už jsme do něj příliš nezasahovali,“ uzavřel Fišer.
Další chyba na Vápenici.