KDO ZAVRAŽDIL Přemysla Coufala z Hrubčic?

Tento záhadný případ sahá hodně do minulosti. Před více jak pětatřiceti lety - přesně 24. února 1981 - byla v bratislavském bytě nalezena mrtvola rodáka z Hrubčic Přemysla Coufala. Přestože se odpovědi na mnohé otázky obestírající jeho krutou smrt zřejmě už nikdy nedozvíme, osud statečného a moudrého člověka zůstává inspirací i v dnešní době. Vždyť ve světle tohoto příběhu bychom měli být vděčni za to, v jakých podmínkách můžeme žít nyní...

Přemysl Coufal se narodil 9. ledna 1932 a do svých devatenácti let žil v Hrubčicích, kde byl jeho otec učitelem a později ředitelem školy. Sám Přemek studoval na gymnáziu v Prostějově. Jeho jedinou touhou bylo studium kněžského semináře, což ale tehdy bylo naprosto vyloučeno. Odešel proto na Vysokou školu zemědělskou v Brně, kterou úspěšně absolvoval. Zároveň byl externím posluchačem filozofické fakulty v oboru francouzština a angličtina. Navštívil přitom řadu zemí v Evropě, Asii i Africe a hovořil hned devíti cizími jazyky. Dobře mluvil anglicky, francouzsky, německy, rusky, španělsky, maďarsky, latinsky, řecky a hebrejsky. V roce 1955 odešel do Bratislavy, kde pracoval jako projektant a při zaměstnání vystudoval fakultu stavitelství, načež získal druhý titul inženýra. Od roku 1966 působil na generálním ředitelství Polnohospodářských staveb, byl speciálně zaměřený na statiku a stavební fyziku. Stál za stavbami náročných mostních konstrukcí, které byly známé i za hranicemi republiky. Zároveň ho však nic neodradilo od kněžského povolání. Teologii studoval soukromě a v roce 1973 byl tajně vysvěcen na kněze v benediktýnském řádu. V době normalizace mu za to hrozilo mnohaleté vězení!

Spolupráci s StB odmítl i po ultimátu

Pro své čestné a přátelské jednání i chování si získal řadu významných spolupracovníků a přátel nejen v tuzemsku, ale také v zahraničí. Snad i proto neunikl pozornosti StB. A to se mu zřejmě stalo osudným... „Přemysla Coufala jsem osobně znal. O sobě však mluvil málo, nanejvýš, že má hodně práce. Pár dní před svou smrtí byl doma u svých rodičů v Kostelci na Hané. Tehdy jsem s ním mluvil, zdálo se mně, že je nějaký nesvůj a má z něčeho strach. Neustálé pronásledování a vydírání ´estébáků´ mu na klidu nepřidalo. Neměl však ve zvyku mluvit o svých starostech s lidmi, které měl rád. Příliš miloval své rodiče a nechtěl, aby se o něho báli. Ostatně láska k nim byla důvodem, proč odmítl emigraci,“ zavzpomínal exkluzivně pro Večerník pamětník Arnošt Lejsal z Hrubčic.

V prosinci 1980 Přemysla Coufala znovu kontaktovali důstojníci StB a obvinili jej z protistátní činnosti. Byl vydírán, ale podpis spolupráce odmítl. V únoru byl znovu vyšetřován, přičemž nátlak se stále stupňoval. Jednoho dne nepřišel do zaměstnání. Ve středu 25. února 1981 byl úředně odemčen jeho bratislavský byt. Těm, kteří vstoupili, se naskytl hrůzostrašný obraz. Coufalův byt byl na mnoha místech zdemolovaný a zakrvácený, nalezeny byly žiletky, provazy a další předměty...

Tvář zmučeného syna

Po smrti svého syna jela Coufalova maminka do Ústavu soudního lékařství v Bratislavě, aby jej identifikovala. „Jeho zmučené tělo bylo zakryté včetně krku. Podle svědectví maminky měl její jediný syn pravé oko vyražené, u oka byla dlouhá jizva, nos i levá strana tváře byly rozmáčknuté a lebka na levé straně proražená. Levé oko bylo natržené, na čele zamodralý otisk podpatku, na levé straně krku přeřezaná tepna. Při tomto ohledání bylo rodičům sděleno, že Coufal spáchal sebevraždu,“ prozradil nám Arnošt Lejsal.

Pohřeb byl povolen v Hrubčicích dne 5. března 1981. Při přenášení rakve z bratislavského vozidla s doprovodem příslušníků StB do kostela se uvolnilo víko rakve a některým přítomným se naskytla možnost zahlédnout tvář mrtvého! Jejich „zážitek“ se shodoval s tím, co viděla matka při otevření bytu... Přesto u Přemysla Coufala Generální prokuratura SSR v Bratislavě zastavila šetření 30. října 1984 s tím, že v tomto případě nebylo zjištěno cizí zavinění.

Stín zůstane stínem

Řada kněží žádala významné státní činitele, aby vyšetřování bylo obnoveno a případ objasněn. V únoru 1990 skupina mladých věřících z Prostějovska zaslala petici s pěti sty podpisy Ministerstvu vnitra, ve které požadovali prošetření okolností záhadné vraždy Přemysla Coufala. Všechno snažení bylo marné. Tento stín Prostějovska už zřejmě navždy zůstane jeho stínem... „Nedělám si už příliš nadějí, že by byl případ někdy objasněn. Pouze bych rád přispěl k tomu, aby si lidé neznalí krutosti komunistické ideologie na příkladu Přemysla Coufala uvědomili, čeho všeho jsme my dříve narození byli svědky. A o to si více vážili možnosti veřejně projevovat své názory, svobody cestování, náboženské svobody a dalších vymožeností ve veřejném, kulturním i osobním životě,“ uzavřel Arnošt Lejsal.