Brány do pekel nebo uvězněné bloudící duše? Aneb na kterých hradech údajně straší

Naše krásná česká vlast je velice bohatá na hradní a zámecké památky, a to dokonce i v evropském měřítku. K mnoha hradům a zámkům se pak váží různé lidové báje, mýty, pověsti a legendy. Přestože většina z vás se nad těmito příběhy pousměje a bere je pouze jako motivační prvky, proč se trmácet po koutech vzdálených, zcela jistě existuje pár míst, na kterých údajně skutečně straší...

Je známo, že na našem území existuje tolik strašidel, že ani není možné je všechna spočítat. Setkat se tak můžeme s Bílou paní, vodníky, čarodějnicemi, ale narazíte také na bludičky, víly, hejkaly, klekánice, prašivce, upíry či dokonce vlkodlaky. Na některých místech se však vyskytují údajně bloudící duše zemřelých. Často to jsou údajně duše prokletých, mučených, trestaných či zabitých lidí, kteří trpěli, a jejich duše neměly možnost v klidu odejít dále. A ony se tak stále a pravidelně objevují...

Říká se, že duchové, tedy bloudící duše, se objevují ve své konkrétní podobě, proto je možné, že skutečně někde uvidíme ducha šlechtičny, která je namalována na obraze. Duchové neboli bloudící duše se objevují nejčastěji v té podobě, ve které se za svůj život cítili nejlépe. Pokud tedy, dejme tomu, zemřela nějaká šlechtična ve třicátých letech, ale nejlépe se jí žilo ve dvaceti, můžeme se setkat s duchem šlechtičny ve dvaceti letech v celé její kráse. Ano, takto to údajně skutečně funguje.

Tato fakta jsou známá po celém světě, na různých místech dokonce byly pořízeny fotografie, kde je duch zachycen, a fotografie prý určitě nebyly podvrhem. Nejen duchové však osídlují různá místa. Některé oblasti vynikají ohromnou energií, která tam jakoby vyzařuje ze země do širokého okolí, energie to bývají pozitivní, někdy ale i ty negativní, to jsou zejména ty, kde probíhaly různé obětní rituály.

 Tolik tedy k vysvětlení o duších a energiích některých míst. Vrátit se tak můžeme k českým památkám, které tyto zajímavosti skýtají. Jako první lze například zmínit hrad Bouzov, na němž se prý potuluje neznámá žena z obrazu, o které se nikdy nezjistilo, co byla zač. Na obraze je jen uveden nápis Bílá paní. Tato Bílá paní se v tomto hradě patrně zabydlela. Osobní setkání s Bílou paní popsal kastelán v roce 1988, nynější kastelánka taktéž pozorovala podivný mlhovitý útvar, který se pohyboval po nádvoří. Další z pracovnic pak popisovala svůj zážitek, kdy nemohla otevřít dveře, jakoby je někdo držel, pak za nimi najednou uviděla postavu v černém plášti. Pracovnice se vyděsila a utekla, přičemž ztratila klíče. Najednou se pak ale klíče objevily pověšené na vrátnici, přestože nikdo kromě pracovnice do prostor nevstoupil.

Kromě toho tam také bloudí černý rytíř, kterého taktéž spatřilo několik lidí. Na hradě se ozývají zvuky piana, cinkají lustry, zaměstnanci slyší kroky a náhle tam zavání studený větřík, jakoby kolem prošla postava. Dalším tajemným místem je hrad Houska, kde je údajně brána do pekla. Pod kaplí hradu Houska byly údajně pohřbeny věci a kostry „nelidí“. Podle všeho zde existovala brána do paralelního světa, jehož obyvatelé byli takzvaní „nelidé“ bytosti, které jsou od člověka zcela odlišné.

Na hradě jsou v noci slyšet strašidelné zvuky a hlasy. Mezi další místa, kde se údajně zjevují různé postavy či jsou slyšet kroky, otevírání dveří a podobně, patří hrady Helfštýn, Kašperk, Kostomlaty, Bítov a další.