Co všechno odnesl čas

Nebude trvat dlouho a společně vstoupíme zlatou branou do nového, ve všech směrech vylepšeného Prioru, který byl až dosud trnem v oku všech milovníků historického jádra města. Místo odlaždičkované nákupní kostky tak budeme mít na náměstí kostku prosklenou a jen čas ukáže, jestli se Zlatá brána zapíše do srdcí Prostějovanů stejně tak nesmazatelně jako Prior.

Mimochodem, už jste si vyzkoušeli větu: „Skočím si jen nakoupit do Zlaté brány a hned jsem zpátky?“ Nebo s mávnutím ruky budete chodit nakupovat do Prioru, ať už se ten nový obchoďák v centru bude jmenovat, jak chce? Když už je řeč o původních názvech, taky se vám už stalo, že si někdo chtěl dát s vámi sraz na náměstí Spojenců a vy jste si zaboha nemohli vzpomenout, kde to je? Po několikaminutovém pátrání v paměti nebo v mapě se jistě plácnete do čela se slovy ‚vždyť to je přece ruďák!‘

V podobné situaci se ocitají i majitelé vstupenek na představení ve Společenském domě, který je i přes svůj inovovaný název stále znám pod zkratkou ‚kasko‘ (Kulturní a Společenské centrum). Názvy dob minulých i v Prostějově pomalu pohlcuje čas, a tak jako jsme před lety ani nevzdechli po ulici Mičurinově (Pod Kosířem) a Gottwaldově (Svatoplukova) nebo po Pionýrské třídě (Vápenice), po několika návštěvách Zlaté brány třeba zapomeneme i na Prior, jednu ze zdejších nejvýraznějších připomínek předrevoluční éry, kterou nešlo demontovat jako Leninův pomník a znovu jej nahradit pomníkem T. G. Masaryka.

Holt, v čem měla prsty předchozí generace, je automaticky špatně a je potřeba to zrušit, přejmenovat nebo na to rovnou vzít buldozer. Jak si s relikty naší doby poradí další pokolení, se teprve uvidí. Nechme se překvapit, třeba nám na náměstí vyroste nákupní galerie Václava Havla nebo společenské a relaxační centrum Miroslava Kalouska...