BĚH UMÍ BÝT OPOJNĚJŠÍ NEŽ NEJKVALITNĚJŠÍ VÍNO...

Prostějovsko se dává do pohybu! Přitom ještě donedávna patřil místní region na běžecké mapě České republiky spíše k bílým místům. Milovníci dlouhých tratí znali z jeho krásných koutů především lázně ve Skalce a jejich okolí. Více příležitostí k závodění totiž nebylo. Naštěstí v posledních letech se tato situace díky několika nadšencům z řad organizátorů a mnoha dalším přívržencům začíná měnit.

„Budiž pochválen pohyb! Budiž pochváleno úsilí každého, kdo cosi na tomto světě překonává. Kdo cosi rozšiřuje. Kdo překonává čas či výšku nebo vlastní lenost, kdo rozšiřuje oblast našeho poznávání, našeho citu.“
Tato slova napsal Miroslav Horníček. Z citátu vyplývá, že populární herec, spisovatel a humorista viděl pohyb v širším slova smyslu. Nebral jej pouze jako výkon těla, ale i mysli. Chválil však obojí. Stejně jako velebil touhu po překonání sebe samotného. Líbila se mu také schopnost vytrvat na své cestě i za ceny určitého nepohodlí. Opěvoval i výsledky takového konání.
A určitě v tom nebyl sám.
Faktem je, že ne každý byl zrozen k tomu, aby podobně jako Albert Einstein posunul obzory poznání tam, kam lidstvo před ním nedohlédlo. Stejně tak málokdo z nás má předpoklady dohodit oštěpem stejnou dálku, kam jej byl schopný vrhnout Jan Železný. Nicméně jsou věci, které jsou přístupné každému z nás. Jedinečnou příležitost překonat sám sebe nabízí třeba běh.
Běh? Proč se v době, která nabízí tolik nejrůznějších radovánek, věnovat něčemu tak všednímu, co může dělat každý? Inu, právě proto. Vždyť šanci běhat nám nemůže vzít ani nedostatek peněz a dokonce ani času. Vyběhnout můžeme kdykoliv, kdekoliv, kamkoliv. Běh je svoboda. Jediné, co nám v něm může bránit je naše vlastní lenost a výmluvy.
Přitom právě „obyčejný“ běh dokáže být opojnější než to nejkvalitnější víno. Kdo tomu nevěří, nechť si zkusí zaběhnout půlmaraton tedy distanci dlouhou jedenadvacet kilometrů. Hned tak to asi nezvládne. Stejně jako víno, musí i člověk k něčemu podobnému nejdříve dozrát. Oč větší útrapy v tréninku však zakusí, o to sladší bude jeho pocit po doběhu. V tu chvíli ho čeká čirá radost, která mu vydrží déle než leckterá „opice“. Právě tohle uspokojení je hlavním důvodem, proč stojí za to se o něco podobného alespoň pokusit. Ty další by se daly shrnout do motta, které na svých dresech nosí členky klubu „Báječných žen v běhu“. To zní: „Když běžíš, tak krásníš!“
Běhat v Prostějově nemusíte vždy jen sami. Společnost najdete například na akcích pořádaných místním Maratonským klubem. Spolku nadšenců se bez nároku na odměnu přímo ve městě i v jeho okolí daří pořádat celou řadu skvěle zorganizovaných „závodů pro každého“. Při nich narazíte na lidi na stejné vlně. A jejich společnost vám učiní běh ještě příjemnějším.
Budete-li mít přesto pochybnosti, že jste schopni někdy uběhnout vzdálenost například z Prostějova do Repech kudy vede trasa jednoho ze závodů, pak je dobré připomenout si heslo Maratonského klubu Prostějov, které zní:
„I ta největší vzdálenost začíná jedním krokem“.