„NENÍ ČAS NA OSLAVY. JE POTŘEBA OPĚT ZAČÍT TVRDĚ MAKAT!“

Ač před komunálními volbami mnozí prorokovali, že na prostějovské radnici dojde k zásadním změnám ve vedení magistrátu, nestalo se tak. Miroslav Pišták, ostatně jak Večerník prorokoval, dotáhl svoji oranžovou loď opět k vítězství. Obhájil post primátora a je teď čistě na něm, jak se mu podaří sestavit životaschopnou koalici. Večerník požádal znovuzvoleného prvního muže radnice o rozhovor. A připomínáme, že k naší rozmluvě došlo ve středu 15. října, kdy o koaličním partnerství nebylo zdaleka rozhodnuto.

Jak je po těle novému vítězi komunálních voleb?

„Tato otázka mě přivádí do rozpaků... Vítěz voleb je jedna věc a závažnost úkolu vytvořit rozumnou, životaschopnou radniční koalici, je věc druhá. A můžu vám říct, že je to pořádná zabíračka!“

 Je zřejmé, že aktuálně máte plnou hlavu starostí, jak poskládat koalici. Unavují vás složitá jednání natolik, že by vám to znechutilo další práci na radnici?

„Taková situace ještě zaplaťpánbůh nenastala. Všechno je pochopitelně velice složité. Na druhé straně to ale může být jednoduché, vždyť matematika je jasná a neúprosná. Já však tvrdím, že v zájmu našeho města a občanů, byť to zní příliš frázovitě, je potřeba se domluvit a začít makat.“

 Zklamala i vás slabá účast a malý zájem voličů o komunální volby v Prostějově?

„Nevím, jestli mám hovořit o zklamání. Je to prostě realita, která se někomu z nás nemusí líbit. Nicméně výsledek voleb včetně nízké účasti Prostějovanů jsou prostě holou skutečností a přiznám se, že já nemívám chuť se příliš ohlížet dozadu. Teď máme nový cíl 

a další šanci, jak zodpovědně pokračovat v Prostějově dál.“ 

 Co jste vůbec během voleb dělal? Například opětovně zvolenou starostku Němčic nad Hanou Večerník zastihl, jak se věnovala domácímu úklidu včetně mytí oken... 

„Tak já se přiznám, že jsem doma negruntoval, úplně takový vzorný manžel nejsem! (úsměv) Na druhou stranu letošní komunální volby jsem ani až zas tak přespříliš neprožíval. Samozřejmě, byl jsem v určitém očekávání a cítil napětí, ale našel jsem si čas i na přečtení knížky pěkně v klidu doma.“

 Takže jste nebyl nervózní?

„Těžko říct, jestli jsem byl nervózní. To by vám řekla snad moje manželka, kterou to se mnou musela vydržet. A pak i kolegové ve štábu, s nimiž jsem sčítání výsledků prožíval. Ta očekávání byla skutečně relativně velká, takže by vyznělo falešně, kdybych tvrdil, že mě to vůbec nezajímalo. To by byl nesmysl (úsměv)“

 Přece jen ale v Prostějově do určité míry vládla nálada, že dojde na radnici k velkým změnám. To jste skutečně neměl obavy z toho, že byste nemusel obhájit primátorský post? 

„Byl bych neupřímný, kdybych nepřiznal, že určitou radost z výsledků voleb pro sociální demokracii skutečně mám. Ani ne tak z faktu, že jsem se umístil jako první, ale že se značná část Prostějovanů rozhodla objektivně podívat nejen na čtyři uplynulé roky a zhodnotit, jestli všechno bylo špatně, nebo jestli jsme aspoň něco udělali dobře.“ 

 Jak jste vítězství ČSSD i svoje osobní oslavil ?

„Přiznám se, že jsem příliš neoslavoval. Po konečném vyhlášení výsledků voleb jsem si okamžitě uvědomoval, že vzhledem k rozprostření politického spektra v novém zastupitelstvu to bude hodně složité. Takže jsem minulou sobotu opravdu příliš nejuchal, byť malou skleničku jsem si posléze dal. Jak ovšem neustále říkám, teď není prostor na oslavy, naopak nadešel čas pořádně makat!“

 Na Prostějovsku jste v pětasedmdesáti letech nejstarším zvoleným zastupitelem. A právě věk je vám leckterými lidmi vyčítán. Nestraší vás to? 

„Pane redaktore, já si svůj věk uvědomuji, ale nedělám z toho příliš velký problém. Prostě jsem se narodil ještě před začátkem druhé světové války, a je na ostatních, aby posoudili, jestli moje práce a výkony ve funkci primátora jsou alespoň trochu slušné. Věřím, že moje roky se v tom negativním slova smyslu na mé práci nikdy neprojevily.“

 Pojďme k jiné zajímavosti. Sociální demokracie získala v novém zastupitelstvu deset mandátů. Z tohoto počtu budou ve vrcholném orgánu města působit hned tři ženy. Vaše strana tedy něžnějšímu pohlaví dává velký prostor, že?

„To určitě ano, ale přivítal bych, kdyby těch žen bylo v politice ještě víc. A klidně napište, že nejsem příznivcem jakýchkoliv kvót. Je jasné, že dámy to mají mnohem těžší, protože mají daleko větší starost 

o rodinu než-li většina mužů. A ony kvóty, které v některých stranách určují, kolik má kandidovat žen a kolik mužů, mi připadají hodně násilné.“

 Ať už vyjednávání o koalici dopadne jakkoliv, platí stále termín ustavujícího zastupitelstva na úterý 4. listopadu? 

„Definitivně ještě nejsem rozhodnutý, kdy přesně zasedání svolám. Nyní musíme čekat na konec lhůty pro možná odvolání proti rozhodnutím ohledně případného zpochybnění voleb. Předpokládám ale skutečně, že začátkem listopadu nastane den, kdy se sejde zastupitelstvo v novém složení. Nebude proč otálet, máme totiž už na stole první variantu rozpočtu města na rok 2015 a je zapotřebí, aby se jím nová rada i zastupitelstvo zaobíraly.“  

 S největší pravděpodobností máte před sebou další čtyři roky ve funkci primátora. Do čeho se jako pustíte nejdřív?

„Budu se tvrdošíjně opakovat. První a nejdůležitější je pro mě právě schválení nového rozpočtu. Jakmile se tak stane, pak se teprve můžeme bavit o dalších stěžejních úkolech. Důležité pro město bude, abychom měli připravený dostatek investičních projektů. Jak všichni víme, Prostějov byl společně s Olomoucí a Přerovem zařazen do jednoho celku, který může dosáhnout na hodně peněz z Evropské unie.“

 Jenomže právě v těchto dnech se to v Olomouci i Přerově, co se týká radničních koalic, pořádně pere…

„Pochopitelně ta problémová jednání sleduji, ale myslím si, že je to jejich věc. Jistě, pokud by politické spory u našich sousedů měly být takového kalibru, že by ohrozily naše společné usilování o evropské peníze, tak by to problém byl. Ale mě osobně spíše zajímají problémy Prostějova. Na ty se chci zaměřit a udělat maximum pro to, aby se zde občanům žilo co nejlépe.“

KDO JE MIROSLAV PIŠŤÁK:
Narodil se 6. června 1939 v Prostějově. Po absolvování Základní školy v Palackého ulici se vyučil soustružníkem a v roce 1956 nastoupil v Agrostroji, načež při zaměstnání vystudoval ještě Střední ekonomickou školu. V roce 1970 po určitých politických událostech pracoval krátký čas na Metru v Praze, pak jako lamač kamene na Stražisku, dělník hrazení bystřin u Moravských státních lesů a v roce 1978 se vrátil zpět do Prostějova. Nastoupil do skladu bytového textilu tehdejšího podniku Textil Ostrava. V roce 1990 vyhrál výběrové řízení na vedoucího Ústavu sociální péče pro mentálně postižené v Nezamyslicích. O další čtyři roky později již byl zvolen do Zastupitelstva města Prostějova a začala jeho kariéra komunálního politika postupně na postech zastupitele, radního, místostarosty, starosty a naposledy primátora. Na tento post aspiruje i po právě proběhnuvších komunálních volbách 2014, v nichž jako lídr dovedl ČSSD k vítězství. Od roku 1964 je ženatý a má jednoho dospělého syna.