„JIŘÍ VEČEŘ ZŮSTÁVÁ MÝM PŘÍTELEM“

Jen málokdo zná organizátora nájemných vražd a zároveň někdejšího provozovatele prostějovského klubu Relax tak dobře jako novinářka a spisovatelka Jana Lorencová. Na základě jeho výpovědi natočila hodinový dokument „Můj přítel vrah“, který měl na obrazovkách České televize premiéru v roce 2004. Po svém odvysílání vzbudila nesmlouvavá a syrová výpověď někdejšího vězně z Mírova nebývalý ohlas.

Na úspěch dokumentu navázala knihou „Krvavé oleje-Můj přítel vrah“, jejíž křest proběhl v květnu 2006. Jana Lorencová navštěvovala Jiřího Večeře ve vězení po celou dobu jeho dvanáctiletého trestu a zůstávají přáteli i poté, co byl nedávno propuštěn z vězení. V minulých dnech poskytla PROSTĚJOVSKÉMU Večerníku exkluzivní rozhovor, v němž prozradila plno zajímavých pravd a skutečností...

Jiří Večeř si odseděl dvanáctiletý trest za zprostředkování vraždy obchodníka s lehkými topnými oleji Lubomíra Holého a přípravu vraždy novináře Stanislava Čecha. Kromě toho je stále obžalován ze zprostředkování vraždy dalšího podnikatele s LTO Marka Lehkého, který zahynul po výbuchu na břehu řeky Moravy u Kvasic. Čím to, že se Jiří Večeř objevil na svobodě?

„Jednoduše. Trest, k němuž byl odsouzen za účast na vraždě Lubomíra Holého, do posledního dne odpykal. V kauze Marka Lehkého jej, stejně jako další dva spoluobviněné, Krajský soud v Brně už poněkolikáté zprostil viny. Obžaloba se však odvolala a věc byla přidělena Vrchnímu soudu v Olomouci, který ji vrátil zpět do Brna, tedy k soudu, který Jiřího Večeře, Milana Šišmu a Jana Marcinka už dříve několikrát zprostil viny. A tak to pokračuje dál... Jelikož však pominuly důvody k vazbě, byl propuštěn.“

Setkala jste se s Jiřím Večeřem po jeho propuštění z vězení?

„Jsme v kontaktu, naposledy jsme se viděli zhruba před měsícem. Když jsem ho nazvala v dokumentárním filmu i v knize svým přítelem, nebylo to nic formálního. A přítele přece neodepíšete ze svého života tím, že si odpykal trest a je dnes z vězení venku!“

Co tedy myslíte, že nyní plánuje?

„Podle mě je nyní jeho hlavním cílem, aby si už nikdy nemusel projít tím, čím si prošel. To platí nejen o vězení, ale i o způsobu života, kterým žil před tím, než byl uvězněn.“

Ten způsob života by mu však hodně lidí závidělo. Podle pamětníků rozhazoval peníze plnými hrstmi, v garáži mu stálo víc jak deset luxusních vozů, v centru Prostějova si zařídil a provozoval diskotékový klub Relax...

„Jiří bydlel v paneláku a žádnou garáž neměl, asi by vám potvrdili sousedé, že jeho auto stávalo před barákem. Je ovšem pravda, že nejenom on, ale i jeho přátelé a partneři vlastnili tenkrát hodně aut. Některá dostali darem právě od Jiřího, stejně jako byty, v nichž dodnes bydlí. Jenže se zapletl postupně s takovými lidmi a dostal se do takových situací, že si sáhl na úplné dno. Ačkoliv je coby bývalý voják psychicky i fyzicky hodně odolný, nebyl už schopen v sobě nést to, co viděl a zažil. To byl myslím hlavní důvod, že se po svém útěku do zahraničí přihlásil na policii a jako jeden z mála otevřeně promluvil o vraždách, které provázely obchody s LTO. Není pochyb, že svoji roli v tom sehrál nejen velký pocit viny, ale i pud sebezáchovy. On sám však říkal, že si ten kriminál prostě zasloužil. Ovšem stejně by náleželo i jiným, ale na ně bylo rameno spravedlnosti krátké... Mezi ně nepochybně patří také Vratislav Kutal, který byl údajně ´omylem´ olomoucké soudkyně a za dohledu státního zástupce dokonce propuštěn téměř o pět let dříve z vězení. Já ale říkám o minulosti, že je to velká bestie, která nakonec každého stejně doběhne...“

Proč si tedy po tom všem, co říkáte, myslíte, že svoji původní výpověď Jiří Večeř na policii později z velké části popřel?

„Víte, cokoliv bych na to téma řekla, byla by pouhá spekulace... O tom jsme spolu zatím nemluvili, ale vím, že v té věci dnes už odmítá vypovídat. On sám byl zavřený, zatímco jiní, kteří se dopouštěli něčeho podobného nebo i horšího, stále chodili a dodnes chodí beztrestně po svobodě. Vás by to neštvalo?“

Pro člověka, který strávil tak dlouhou dobu ve vězení a už si na život za mřížemi zvykl, může být návrat do normálního života hodně složitý i bolestivý. Své o tom věděl i Večeřův kamarád ze Zábřehu Radek Jašek, který s ním dlouho seděl na Mírově. Po přibližně půldruhém roce svobodě spáchal letos v červenci sebevraždu. Myslíte, že Jiří Večeř, na rozdíl od něj, tento přechod do reality zvládne?

„S cejchem dvanáctiletého pobytu v nejtěžším možném žaláři to určitě nebude mít jednoduché... Ale věřím, že ho to nezlomí.“

Myslíte, že dvanáctileté vězení bylo pro Jiřího Večeře dostatečným trestem?

„Nejsem soudce, abych mohla něco takového říct. Faktem zůstává, že nebýt něj, neměla by policie k vraždám souvisejícím s LTO vůbec žádné vodítko. Přitom se ukázalo, že v mnoha ohledech Večeř při své výpovědi mluvil pravdu. Na základě toho mohli alespoň někteří z mnoha být postaveni před soud. Tím Jiří Večeř projevil, že má svědomí. A to svědomí je podle mne jeho nejpřísnějším soudcem. Někdy si říkám, že filmy a knihou jsem mu moc nepomohla. Zatímco ostatní upadli v zapomnění, na něho si každý dnes může ukázat prstem. A z toho radost nemám...“

Než byl zavřený, tak Jiří Večeř přičichl k opravdu velkým penězům, o kterých se většině z nás ani nezdá. Opravdu si myslíte, že bude nyní ochoten někde pravidelně pracovat, například jako dělník za minimální mzdu?

„Určitě bude mít problém s tím, aby si našel zaměstnání, ale nic jiného mu v tuto chvíli nezbývá. Jsem však přesvědčena, že on chce jít právě touto cestou.“

Na druhou stranu jsem slyšel, že v tuto chvíli se více než hledáním práce zabývá tím, aby zkontaktoval své bývalé známé. Chce po nich, aby mu vrátili peníze, které mu dluží. Myslíte, že může být v tomto směru úspěšný?

„Já o jeho pohybu venku zase tolik nevím, ale hodně pochybuji o tom, že by se více věnoval objíždění dlužníků než hledání práce. Vím, že usilovně práci hledá. Různí lidé Večeřovi pravděpodobně dluží velké peníze. Ale jestli je z nich dostane, to opravdu nevím, spíš si myslím, že mnohým hodně vyhovovalo, že byl tak dlouho ve vězení...“

Pokud ano, pak by z něj byl opět zámožný člověk a na práci by mohl zapomenout...

„Myslím, že je to spíše nepravděpodobné. Já mu do peněženky nevidím, ale uvědomte si, že začíná úplně odznovu, doslova a do písmene od nuly! To ovšem neplatí pro majitele mnoha firem, kteří LTO prodávali coby motorovou naftu a na daních získali stovky milionů korun. Ti se v penězích topí dodnes...“

Proč si myslíte, že dosud nebyli potrestáni?

„To je jednoduché. Tehdejší zákony byly postaveny tak, aby odsouzeni ani být nemohli. Něco jiného jsou vraždy a vydírání, které je provázely a do kterých se zapletl i Jiří Večeř. Za ty alespoň nějaké tresty padly, i když většina z nich objasněna nikdy nebyla.“

Dochází k podobným podvodům i v současnosti?

„To si pište! Jde o nekonečný příběh, princip zůstává stejný, jen lidé se mění. A někdy ani ti ne! Například letos na jaře kontroloři dokonce zabavili celý vlak s technickými olejemi vydávanými za naftu z Polska. Přitom tato pančovaná nafta může, na rozdíl od původní nafty, dovážené jako LTO, poškodit motory. Zisky překupníků se však zase počítají v miliardách korun. O tom, že se k nám pořád vozí v různých variantách nezdaněná nafta, vím už řadu let. Upozorňovala jsem na to policii už dávno, poprvé nejméně před šesti lety. Jestli dnes zabavili jeden vlak, tak se musím pousmát...“

Dá se s tím vůbec něco dělat?

„Mám pocit, že coby novinářka jsem udělala, co jsem mohla. Nyní zvažuji vstup do politiky, a i proto jsem se rozhodla kandidovat do senátu. Hodlám určitě věci změnit!“

To si opravdu myslíte, že v této pozici budete mít šanci něco ovlivnit?

„Jsem v této věci spíše optimistkou, jinak bych do toho nešla. Kromě toho si myslím, že čím více slušných lidí bude v politice, tím větší je pravděpodobnost, že se nám podaří dostat z problémů, s nimiž se nyní musíme každodenně potýkat. Přitom vím, že mám nepřátele mezi těmi, o nichž jsem psala a točila reportáže a mnohdy to jsou právě ti, jimž zůstaly prostředky, o kterých se nám, občanům, ani nezdá. Jak a k čemu je používají? Tak to je otázka. Jsou ovšem i bohatí, kteří si změny přejí a představují podobně jako my ostatní.“

kdo je Jana Lorencová

Rodačka ze Znojma se díky LTO stala symbolem investigativní novinařiny. Lidé ji znají především jako reportérku, toto povolání také považuje za hlavní náplň svého života. Od samotného začátku sledovala kauzu obchodů s nezdaněnou naftou, která byla do republiky dovážena jako lehké topné oleje. Odhaduje se, že kvůli obchodům s LTO český stát přišel o šedesát miliard korun. Je známá i z obrazovek České televize, kde působila v pořadech Nadoraz, Klekánice, Za zdí a Případ pro reportérku. Už řadu let žije v Ostravě.