- 23. červenec 2014
- 1141x
Největší úspěch kariéry si patřičně užila Lucie Šafářová, druhá nejlepší česká tenistka. Díky účasti v semifinále wimbledonské dvouhry se v žebříčku WTA posunula na sedmnácté místo a vyrovnala své dosavadní maximum. Po turnaji si dopřála volno na Moravě i v Rakousku a odpočívala na kole a v lázních. A spřádala plány na příští měsíce. „Chtěla bych se posunout do první desítky. Podle posledních výsledků je to možné,“ tvrdí odhodlaně tenistka prostějovského TK Agrofert.
Jak s odstupem ně-kolika dnů vzpomínáte na londýnský grandslam?
„Už na to tak nemyslím. Pocity to byly skvělé, ale musím se dívat dopředu. Ověřila jsem si ale, že se můžu měřit s těmi nejlepšími. Na nejslavnějším turnaji světa jsem si zahrála na centrálním dvorci, to je krásné. Postupně mi docházelo, jak velký se mi podařil úspěch. Teď už ale myslím spíš na další týdny v Americe.“
Mrzela vás moc semifinálová porážka?
„V poslední době jsem s Petrou hrála několikrát a pokaždé prohrála. V posledním vzájemném utkání jsem pochopitelně chtěla vyhrát a porážka znamenala zklamání. Ale ve finále už jsem držela Petře palce. Je skvělé, že to dotáhla k dalšímu titulu.“
Neděsí vás trochu vzájemná bilance? Vždyť s Petrou Kvitovou jste na okruhu WTA ještě nevyhrála…
„Několikrát už bylo vítězství blízko a jednou to vyjde. Na druhou stranu je přece jen lepší, že jsme proti sobě nastoupily až v semifinále. Ne třeba hned v prvním kole jako na předchozím turnaji v Eastbourne.“
Po Wimbledonu jste si dopřála krátké volno. Dobila jste baterky?
„Pauza byla hodně příjemná. Nejdřív bylo pár dní na kole na Moravě, pak jsem jela do Rakouska na hory a do lázní. Odpočinku bylo docela dost. Teď už začnu trénovat na betonu a zahájím přípravu na americkou část sezony. Pak odlétám za svým trenérem do Kanady a budeme se chystat na první turnaj ve Washingtonu.“
S jakými ambicemi?
„Poslední týdny v Evro-pě byly docela úspěšné, chtělo by to na ně navázat a hodil by se nějaký velký úspěch na betonu. Cítím se dobře, po minulých výsledcích mám dostatek sebevědomí. To všechno chci v Americe využít.“
Ještě v Londýně jste si stanovila další metu – postup do světové desítky. Je to reálné?
„Všechno je možné. Když se všechno sejde, může to vyjít. Potřebuji ještě nějakou dobu podávat výkony z posledních týdnů.“
To by mohlo znamenat i postup na závěrečný Turnaj mistrů…
„Tak to je opravdu krásná představa. Nebudu ovšem předbíhat. Uvidíme, jak se bude další část sezony vyvíjet. Ale kdyby se to povedlo, byla bych ráda.“
Jak se vám líbilo přivítání v Prostějově, kde máte hodně fanoušků?
„Bylo to úžasné. V Prostějově trénuji od devíti let, od čtrnácti jsem bydlela na domečku. Mám tady hodně známých a kamarádů. V klubu vždy dělali maximum, abych se mohla soustředit výhradně na tenis. Teď jsem jim všechnu péči alespoň trochu oplatila.“