„DOUFÁM, ŽE SE POTKÁME SE STARÝMI ZNÁMÝMI Z MINULÝCH KONCERTŮ!“

Populární kapela Kryštof v čele s Richardem Krajčem vyráží na turné a již tuto sobotu 15. února dorazí i do Prostějova. Váš oblíbený Večerník vám ale už teď jako předvoj přináší speciální rozhovor se samotným lídrem kapely Richardem Krajčem. Jak se k nám do Prostějova těší? Co by vzkázal čtenářům Večerníku a svým zdejším fanouškům? Proč si vybral ke spolupráci na své současně nejhranější písni „Cesta“ právě mladého zpěváka Tomáše Kluse? A kde se letos ještě můžete s kapelou Kryštof potkat? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte právě z povídání s možná největší hvězdou současného českého showbyznysu...

Kapela Kryštof dorazí se svým Ostravar Tour i do Prostějova. Jak se k nám těšíte?
„Těšíme se samozřejmě moc, jako na každé setkání s našimi fanoušky (úsměv). O to víc nás těší, že někteří z nich jsou s námi od dob našich rozjezdů a neopustili nás ani teď, po dvaceti letech existence. V Prostějově navíc nehrajeme poprvé, takže doufám, že se tu potkáme se starými známými z minulých koncertů (smích).“
Ostravar Tour ale není vaším letošním jediným turné…
„Ano, na léto chystáme speciální rodinné festivaly s názvem Kryštof Kemp, při kterém nabídneme fanouškům vystoupení na sedmi největších amfiteátrech naší republiky. Uvidíme se tak v Náměšti na Hané, Hukvaldech, Loktu nad Ohří, Mikulově, Benešově u Prahy, ve Svojšicích u Přelouče a v Plzni. Na příští rok si totiž chystáme menší pauzu, takže vynecháme, až na několik výjimek, všechny letní festivaly.“
A proč právě Kryštof Kemp?
„Chtěli jsme vlastní festival, ale s jiným přístupem, protože naši věrní příznivci si na koncerty začali vodit děti nebo psali, že by je s sebou rádi vzali. Tahle akce se nám zdála jako ideální spojení. bude to celodenní zábava pro všechny generace spojená s akustickými koncerty kapely Kryštof a našich hostů, jako jsou například Mňága a Žďorp, Nebe a další. Určitě se přijeďte podívat (úsměv).“
Vaše právě probíhající klubové turné je už teď beznadějně vyprodané. Budete pro Kryštof Kemp nějak podstatně upravovat repertoár?
„Kempy budou jiné, už díky komunikaci s fanoušky. Písničky budou blíž akustickým verzím z divadel, především aranžérsky upravené. Jinak by to ani ve venkovním prostředí nešlo. Ale myslím, že fanoušci se mají na co těšit...“
Vaše kapela má za sebou dvě desítky let existence. Jakou největší změnu ve vaší tvorbě pozorujete v porovnání s vašimi začátky?
„Kdysi ze mě písničky padaly jedna za druhou, ale dneska je to trochu těžší. Už to není tak, že bych byl někde zavřený sám s kytarou a neměl nic jiného na práci. Život kolem mě už tolik času nenabízí, ale zase mi skýtá jiné krásy. Navíc - ano, spoustu věcí jsem už řekl. Někdy dostanu nový impuls na nový příběh a někdy píšu o stejných věcech, akorát se je snažím popsat jinou metaforou...“
Jako například „jsme všichni sráči“, jak zpíváte v písničce „V peřinách“?
„Jsme všichni sráči, o tom žádná (smích).“
V čem je sráč Richard Krajčo?
„To po mně nechtějte slyšet (smích). A myslím, že každý si s odstupem času přiznáme, že jsme některé okamžiky mohli řešit jinak.
V životě řešíme různá dilemata a děláme různé kompromisy. Člověk si kolikrát uvědomí, že si mohl stát víc za svým, nebo naopak pokorně sklonit hlavu a neudělal to. A okolí to na člověku ani nemusí poznat...“
V souvislosti s tím se ale nemohu nezeptat. Vaším celoživotním mottem je: „Vše je tak, jak má být“. Stále to platí?
„Je to celoživotní krédo, takže platí stále (úsměv).“
Ve filmu Křídla Vánoc jste hrál, ale zároveň jste pro něj složil hudbu, díky níž jste nyní nominován na prestižní cenu Českého lva. Původně jste ale tuto nabídku odmítl. Co vás přesvědčilo?
„Odmítl jsem to, protože jsem nikdy hudbu pro film neskládal. Bál jsem se, že to nezvládnu. Přišel jsem s protinávrhem, že ukážu režisérce Karin Babinské zajímavé české kapely, jejichž hudba by se do filmu mohla hodit. Myslel jsem, že tím vyplníme celý ten film, ale nevyplnili jsme, protože některé scény samozřejmě vyžadují scénickou hudbu a ne písničkovou. Karin mi nakonec řekla: ‚Ty si dal dohromady tuhle hudbu, víš jaký je ten film a co v něm má být, tak to musíš dokončit. A já jsem podlehl (smích).“
V souvislosti s veleúspěšnou písní Cesta, kterou zpíváte spolu s Tomášem Klusem, jsme se doslechli, že jste ji k písním alba Inzerát nechtěl přidat. Je to pravda?
„Myslel jsem si, že to není typ písně, kterou by na albu Inzerát chtěli fanoušci mít. Někdy vzniknou písničky, které obsahují ryze můj pocit a nemusí mluvit z duše ostatních v kapele... (úsměv) A já měl při psaní Cesty zrovna takový zvláštní pocit. Původně jsem s ní do repertoáru kapely nepočítal. Pak jsme dávali písničky na desku dohromady a já řekl klukům, že mám ještě jednu, ale myslím si, že na album nepatří. Oni si ji poslechli a řekli mi, že jsem se zbláznil, že na desce být musí (smích).“
Jak už bylo řečeno, zpíváte ji společně s Tomášem Klusem. Spolupracovali jste i na textu?
„Rozepsal jsem ho sám, ale ocitl jsem se najednou v bodě nula. Dal jsem Tomovi sloku, ale pokročit se mu nepodařilo, a tak jsem požádal svého kamaráda Petra Harazína, jinak člena skupiny Nebe, jestli by mi nepomohl on. Společně se nám to povedlo dokončit a jsem rád, že text i emoce písničky nakonec oslovily Tomáše Kluse natolik, že ji se mnou na desku nazpíval.“
Proč právě Tomáš Klus?
„Protože naše osudy jsou si podobné. Se skupinou Kryštof jsme si už zažili přešlapování na křižovatkách a rozhodování se, kterou cestou jít dál. Tomáš je teď podle nás v bodě, kdy má před sebou první velkou křižovatku.“
Máte po více než dvaceti letech působení na české hudební scéně ještě nějaký cíl, který vás táhne vpřed?
„Jednou jsem prý v nějakém pořadu, těsně po vydání naší debutové desky Magnetické pole v roce 2001, klukům z kapely slíbil, že je dotáhnu na fotbalové stadióny. Sice si nepamatuji, že bych něco podobného řekl, ale postupně k tomu opravdu směřujeme, aspoň v Čechách (úsměv). A dostat se na stadion je asi jednou z těch vysněných met. Ale hudba není jen o hraní na stadionech, to by byla velká nuda. Znám minimálně dva případy z české hudební scény, ve kterých to podle mého názoru kapelám spíše uškodilo.“
Co byste vzkázal čtenářům Večerníku?
„Ať určitě přijdou na koncert, když už ne tady v Prostějově, tak na některý z Kempů. Samozřejmostí bude super hudba a skvělá atmosféra, určitě si to moc užijeme. Moc se na vás těšíme (úsměv).“