„DO PROSTĚJOVA JSEM JEZDILA ZA POEZIÍ I ZMRZLINOU“

Otevření Zlaté brány návštěvníkům nenabídlo pouze moderní obchody. Popřát vše nejlepší novému obchodnímu centru dorazila i řada známých osobností českého showbyznysu. Například samotné zahájení měla v moderátorské moci Gábina Partyšová, zpívali Petr Bende či Maxim Turbulenc, ale zřejmě největší hvězdou třídenního programu byla zpěvačka Leona Machálková.

Po svém vystoupení se fanouškům ještě dlouho podepisovala a ještě větší trpělivost projevila, když ji lidé žádali o společné foto. Nikoho neodmítla. Teprve poté dostal Večerník možnost šestačtyřicetiletou sympatickou dámu vyzpovídat. A exkluzivního interview jsme si mohla dosyta a ve smíchu užívat...

Vystupovat při otevření obchodního centra asi není nic úplně snadného. Dokázala jste si to užít?
„Určitě. Lidi, kteří přišli, byli moc milí. Nenašel se nikdo, kdo by vyrušoval. Přestože všichni mohli chodit po všech těch obchodech, tak tady stáli a soustředěně poslouchali. Moc jsem si to užila, za což bych všem chtěla poděkovat.“
Své dětství jste prožila v nedalekém Přerově. Jezdili jste někdy nakupovat do prostějovského Prioru?
„To už si opravdu nepamatuji.. (úsměv) Faktem je, že tehdy za socialismu se o nějakém shoppování nedalo moc mluvit. Ve všech obchodech bylo zboží v podstatě stejné. Co ale vím jistě, tak do Prostějova jsme vždycky jezdili na vyhlášenou zmrzlinu. Kromě toho jsem zde v dobách svého bohémského studentského mládí vystupovala jako recitátorka na Wolkerově Prostějově a to buď sólově, nebo s recitátorskou skupinou SKIP.“
Jak na to vzpomínáte?
„Bylo to krásné období. Když tak vzpomínám, v Prostějově jsem vlastně poprvé v životě přišla o hlas.. (smích) Byl to večírek a my jsme pak do rána zpívali před městským divadlem. Když jsem se pak vrátila domů, ptal se mě tatínek, co jsem v tom Prostějově dělala. A já jsem jenom zasýpala: ´nevím...´ (úsměv).“
Tehdy jste určitě byla velká bohémka...
„Dříve jsem se opravdu považovala za velkou rebelku a odvážnou holku. Účastnila jsem se spousty bezstarostných celonočních mejdanů, bláznivých jammsession a podobných akcí. Byla jsem vášnivá fanynka poezie, jazzu a divadla. Užívala jsem si na plné pecky. Nyní však, i kvůli synovi, musím daleko více hospodařit s časem i energií. Věřím však, že kus té Leony-lvice ve mně stále zůstal...(smích)“
Při nedaleké olomoucké univerzitě jste na pedagogické fakultě vystudovala češtinu a historii. Nyní se však živíte něčím jiným. Myslíte, že vám vaše vzdělání k něčemu bylo, nebo že vás pouze „zbrzdilo“ při rozjezdu vaší kariéry?
„Humanitní vzdělání mi určitě hodně pomohlo a to minimálně v tom, že jsem získala určitý kulturní přehled. Snad i díky tomu jsem nedlouho po přestěhování do Prahy získala angažmá v divadle Semafor, jehož jsem byla velkým fanouškem. Schopnost spisovně se vyjadřovat mi pomohla také při práci v rozhlase a televizi. Teprve později přišly první muzikály, kterým se věnuji dodnes.“
Proslavily vás především hity napsané Karlem Svobodou, se kterým vás pojil i blízký vztah. Jak na něj vzpomínáte?
„Podobnou otázku jsem dostala, když jsem měla napsat několik vět na obal desky s jeho skladbami. Byl to pro mě strašně těžký úkol. Dlouho jsem si s tím lámala hlavu. Nakonec jsem napsala, že Karel Svoboda byl stejný jako jeho hudba: veselý i smutný, energický i zasněný, vášnivý i melancholický...“
Ve svém vystoupení jste se několikrát dotkla písní s vánoční tématikou. Zazpívala jste i jazzové úpravy tradičních koled. Jak vy sama prožijete letošní Vánoce?
„Hlavně doufám, že s rodinou a v klidu. Přijedou za mnou rodiče. Moje sestra čeká v lednu miminko, takže ta letos nedorazí, ovšem viděli jsme se nedávno. Štědrý večer budeme se synem a rodiči trávit doma v Praze a budeme navštěvovat kamarády. Ty další dny pojedeme buď na hory, nebo na chatu, jak se nám bude chtít. O Vánocích nemáme žádné zaběhnuté zvyky, rozhodujeme se vždy podle momentálního nápadu.“
Při vaší postavě předpokládám, že sladkosti o Vánocích moc nemlsáte…
„Já nejsem vůbec moc na sladké. Občas na cukroví chuť dostanu, ale dám si vždy tak dva, tři kousky a stačí mi to. Odjakživa mi chutná spíše maso a zelenina.“
A cukroví na Vánoce pečete, nebo kupujete?
„Každý rok nějaké cukroví upeču, ale jsou toho maximálně tři druhy. Rozhodně o sobě nemůžu prohlásit, že jsem nějaká skvělá pekařka. Ale na Vánoce se už moc těším. I bez hald cukroví jsou to pro mě ty nejsladší svátky v roce....“
Co plánujete do budoucna?
„V současné době vystupuji například v divadle Kalich v muzikálu Robin Hood, kde hraji postavu čarodějnice. V prosinci pak v Pardubicích a Hradci Králové vystoupím s ´Piráty´, což je kapela specializující se na vlastní swingové aranže rocku a popu. Pirate swing, jak se jmenují, zvolili skladby, které se mi moc líbí. Navíc celé to zorganizoval můj dlouholetý kamarád Jiří Ševčík, který je frontmanem ´Pirátů´. Znám ho jako strašného puntičkáře, který chce mít všechno dokonalé. To mně osobně imponuje. I proto se na oba koncerty moc těším.“