„ASI SE V PROSTĚJOVĚ LÍBÍM, TAK PŘIJĎTE ZAPAŘIT!“

Kdo z vás by neznal Věru Špinarovou? Pro svůj nenapodobitelný sytý hlas i temperamentní a vitální vystupování na koncertech patří již mnoho let mezi nejžádanější zpěvačky v České a Slovenské republice. Její koncerty probíhají v průběhu celého roku a jsou vesměs stále vyprodány. Nejinak je tomu i v Prostějově, kde se Věra Špinarová, která patří ke stálicím tuzemské rockové i populární hudby, představuje vcelku pravidelně.

Tentokrát přijede zazpívat už tuto sobotu 16. listopadu do Společenského domu v Komenského ulici. Ještě předtím poskytla PROSTĚJOVSKÉMU Večerníku, který je hlavním mediálním partnerem jejího sobotního vystoupení, exkluzivní rozhovor.

 Vašim prostějovským fanouškům tu nezpíváte poprvé, jak se vám u nás líbí? A těšíte se na váš prostějovský koncert?
„Musím přiznat, že i mě samotnou překvapilo, jak rychle se zase objevím v Prostějově. Připadá mi to, že jsem tam u vás byla nedávno a už tam pojedu zase... (úsměv) Jsem za to ale nesmírně ráda. Asi se moje koncerty Prostějovanům líbí, když tam jsem každý rok...(smích) Je to fajn, Haná není daleko od Ostravy, je to Morava a tu já miluju!“
 Jak se díváte na současné talentové pěvecké soutěže, které na počkání vyrábí pěvecké hvězdičky, jenž pouze zablikají a zapadnou v zapomnění?
„Na toto existují dva pohledy. Jeden je určitě pozitivní. Je dobře, že něco takového tady existuje, mládež dostává šance se ukázat, případně se i prosadit ve světě showbyznysu. Na druhou stranu toto jsou soutěže, které nikomu po odborné stránce až tak moc nedají. Všimněte si, jaký je v době jejich konání vyprodukován o soutěžící, jimiž jsou ve větší míře stále ještě děti, mediální zájem. A jakmile soutěž končí, jak všechno utichne. Všechno je až moc umělé, připravené, naplánované... A myslím, že veřejnost to tak nechce, což dokazuje, že kromě pár výjimek se nikdo z těch úspěšných hvězd Superstaru v realitě života příliš neprosadil... Současně bych chtěla říct, že ty děcka obdivuji. Musí toho vydržet fakt hodně!“
 Kdybyste začínala se zpěvem v dnešních dobách, přihlásila byste se do pěvecké soutěže typu Superstar?
„Asi ano...(úsměv) Sama jsem totiž vzešla de facto také ze soutěže, neboť jsem se přihlásila u nás v kulturáku v Porubě do soutěže ´Hledáme nové zpěváky´...(smích) Ale je fakt, že dnes je jiná doba a bylo to všechno zcela odlišné. Už jen to, jak dnešní mládež zazpívá perfektně anglicky, ale písnička v češtině mu dělá problém...“
 Pěvecké stálice jako jste například vy, Marie Rottrová či Karel Gott hudebnický důchod rozhodně nečeká, protože vám to zpívá stále úžasně. Přesto, vidíte mezi mladými zpěváky nějakého potenciálního nástupce?
„Tak osobně bych řekla jedno jméno - Ewa Farná. Myslím, že to je vysoce talentovaná holka, která má ale jeden problém. Vzala to všechno strašným hopem, přepískla to až moc. Najednou byla všude, všechno dokázala, všechno vyhrála. Člověk by neměl odkrýt všechny karty hned. Měl by to lidem dávkovat postupně. Jinak se brzy vyšťaví. A co bych řekla na adresu nás? Není v tom žádné kouzlo, nejdůležitější prostě je, abyste to dělali hlavně pro lidi. Zní to jako fráze, ale je to tak. Pokud bude, úspěch se dostaví...(úsměv)“
 Fanoušci na koncertech očekávají vaše známé hity, je mezi nimi některá píseň, kterou už zpíváte po tolikáté, že se vám téměř zprotivila?
„Já mám docela výhodu, že se nikomu nepodřizuji, takže pokud se mi něco nelíbí, prostě to normálně ze svého repertoáru vyhodím a je to...(smích) Nemohla bych lidem servírovat něco, co se mi nelíbí, nebo nedejbože, co bych neměla ráda. Samozřejmě, že jsou hity jako Jawa 250, Jednoho dne se vrátíš, Fernando a další, které jsem zpívala snad tisíckrát, a takřka od mých začátků. Pokud se stalo, že by mi byly chvíli nesympatické, dala jsem jim přestávku, ale myslím, že celkově to bylo a je v pohodě. Vzpomínám si však na jednu písničku, jmenovala se tuším Odpouštíš, jejíž text byl napsán někdy v šedesátých letech a za pár let mi ten text prostě připadl hodně mimo. Ale to je přirozený jev.“
 Jste babičkou sympatické malé slečny, neprojevilo se u ní už pěvecké nadání? Neplánujete společný duet?
„Bude mít teprve jedenáct roků, takže bych ji nechtěla do ničeho nutit. Zatím hraje pěkně na klavír, chodí do hudební školy a co bude dál, to se uvidí. Přála bych si, aby si napsala svůj vlastní příběh. Třeba se jednou přihlásí právě do Superstar či jiné pěvecké soutěže...(úsměv) Uvidíme, lámat se to bude kolem čtrnácti, patnácti let. Teď chodí na moje koncerty, pokud jsou v dosahu, hopsá tam, ale že bychom spolu měli něco nazpívat, tak to není. Nemluvily jsme o tom, ani ona sama s ničím takovým nepřišla...(smích)“
 Spousta vašich fanoušků, především žen, obdivuje vaši vitalitu, elán a nadhled. Prozradíte nám váš osobní recept na tu neuvěřitelnou živelnou energii, kterou jsou vaše koncerty doslova nabité?
„Mám koncerty strašně moc ráda a z toho to vyplývá. Vždycky se hrozně těším a jsem připravená odevzdat na tom pódiu maximum. Když člověk vidí ty lidi, úplně ho to pohltí. Například teď naposledy jsem byla v Čelákovicích a největší pařmeni tam byli chlapi, kteří byli ještě starší, než jsem já sama...(úsměv) To je pak prostě štěstí zpívat. Čeho si pak cením je, že na mých koncertech je publikum takové pomňágané. Jsou v něm zastoupeny všechny generace. A o tom to je...“
 V roce 2011 jste odměnila své fanoušky speciální Zlatou kolekcí 3CD vašich nestárnoucích písní. Nechystáte v současnosti další hudební bonbónek?
„Jedno cédéčko bych ještě chtěla natočit. (úsměv) To poslední bylo fakt vydařené a výborně se prodávalo i DVD z vyprodané Lucerny. To byla paráda, ze které mám husí kůži ještě teď! Už mám představu, jak by mohlo vypadat. Chtěla bych, aby tam byly nějaké převzaté písničky, což se znovu vrací do módy, ale také nová, vlastní tvorba. Je však jasné, že natočit cédéčko není otázka jednoho dne. Bude to dlouhodobější práce.“
 Především díky vašemu neuvěřitelnému hlasu jste sólová zpěvačka, přesto jste si už několik duetů zazpívala. S kým jste si hlasově nejvíc sedla?
„Je pravdou, že byť jsem je nikdy nevyhledávala, nazpívala jsem poměrně dost duetů. Povětšinou to bylo ještě za minulého režimu u příležitosti nějakého televizního pořadu. Asi nejznámější je duet s Karlem Černochem, to bylo v pořadu Možná přijde i kouzelník. Osobně mám nejradši ten s Václavem Neckářem, to byla pohádka. No a samozřejmě, každý zná písničku To máme mládež, kterou jsem nazpívala s Petrou Janů.“
 S Petrem Bende již několik let spolupracujete, jak jste se našli?
„Bylo to v roce 2011, kdy jsme hledali někoho jako hosta k našim koncertům a Adam Pavlík si vzpomněl právě na Petra. Zdál se nám v pohodě, tak jsme jej zkusili a musím říct, že to byla trefa do černého. Parádně jsme si sedli, jak po pěvecké stránce, tak i lidsky. S mým synem Adamem si začali rozumět doslova báječně, stýkají se hodně, dá se říct, že už je Petr brán jako člen kapely...(úsměv) Dokonce jsem s ním natočila videoklip, který už teď můžete shlédnout na internetu! Vůbec jsem nevěděla, že něco natáčí, pohybovala se tam kamera jen tak a najednou z toho bylo docela dobré pokoukání... Však mrkněte!“
 Co byste před sobotním koncertem vzkázala Prostějovanům?
„Že se hodně těším a že jim slibuji, že to pořádně roztočíme. Hlavně ať přijdou zapařit, bude to jízda! Mám nachystané nějaké nové věci, bude to jiné, než to bylo před rokem, ale pokud budou chtít, určitě dojde i na moje známé pecky. Nechci nikoho ošidit. Takže, v sobotu v Prostějově nashle!“