Dobré odpoledne, dnes je pátek 3.12.2021
svátek slaví Svatoslav,
zítra Barbora
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

 Nedávného odhalení sochy neznámého pijana v plumlovském autokempu Žralok se ujal ten nejpovolnější. Pozvání přijal známý český filozof, básník, publicista, scénárista, moderátor a bavič Ivo Šmoldas (na snímku). Jak sám s radostí přiznává, český Klub Kreslířů a Humoristů ho velmi zaujal a velice si oblíbil i samotné mistry oboru Jana Tatarku s Václavem Veverkou. Letos se proto s chutí vydal na akci českých karikaturistů a humoristů, načež pobavil všechny návštěvníky této výstavy. A nás pak svým vztahem ke zdejšímu regionu doslova šokoval...

* Jak a kde jste se dozvěděl o této akci?
„Ve Františkových Lázních, kde každým rokem probíhá festival kresleného humoru. Mě tam přizvali do poroty soutěže už loni. A byla to dost těžká práce, protože přišlo asi šestnáct stovek vtipů. Mohu potvrdit, že když to prohlížíte, ještě navíc se snažíte co nejvíce zodpovědně, tak už po šestistém vtipu končí veškerá sranda. Letos to bylo trošku jednodušší, protože bylo těch vtipů asi jen osm set. (úsměv) Ale taky to přesáhlo tu kritickou hranici. Loni mě tam hrozně uchvátili pánové Tatarka s Veverkou. Trošku jsme něco požili a pobavili se. A oni mi vyprávěli o téhle akci, tak jsem tady.“
* Takže už v loňském roce jste dostal pozvánku na tuto výstavu?
„Ano, ale loni jsem přijet nemohl. To se tady odhalovala žraločí epopej, která tu zdobí areál. Letos už jsem si to ale nemohl nechat ujít, obzvlášť když jsem viděl, že se tu má zase něco odhalovat. Ani tomu koronaviru se to nepodařilo zhatit, takže jsem rád, že jsem se mohl dostavit. Tady se totiž schází mistři řemesla.

* Je vám blízký tento druh humoru?
„Na práce výtvarníků je radost pohledět. Umělci jsou přece jen takoví zvláštní lidé. Sedí doma s tužkou anebo u počítače a nemají kolem sebe nikoho, protože i rodina už utíká pryč. A potom, když se všichni sejdou, tak jsou úžasně mluvní. A to se mi zamlouvá, protože já tím pádem můžu držet hu,,. pardon, ústa, že jo. A velice se u toho bavím a je to velmi příjemné.“
* V Plumlově jste odhaloval sochu neznámého pijana. Jaký jste tedy vy pijan?
„Mně to moc nejde, abych se přiznal. Já jsem si své odpil v mládí. Ale ani tehdy mi to nešlo, protože jsem nedokázal držet krok s vrstevníky. Tak ať jsem dělal, co jsem dělal, zůstával jsem střízlivý. Na mě to nepůsobilo. Takže na mně pak zůstávaly ty smutné povinnosti střízlivých, jako jsou rozvážka, opírání o dveře a podobně. Což je dosti znechucující. Teď už zase moc nepiju, jelikož je ze mě takhle těsně před smrtí potulný komediant. Musím tedy být věčně za volantem.“
* Nemrzí vás někdy, že si tedy tu skleničku v dobré společnosti s přáteli nedáte?
„Zpočátku jsem si vždycky říkal, že jak přijedu domů, tak si dám panáka, abych to dohnal. Jenže když jsem dorazil, tak se ozvala senilita a já si nevzpomněl. Jakmile mi došlo, že už je to se mnou špatné a zapomínám i chlastat, tak to se mnou otřáslo. Ale jsem s tím už smířen a v podstatě se mi daří takové husarské kousky, že i na Silvestra jedeme na chalupu do jižních Čech a ta je vzdálená od hospod asi šest kilometrů. A moje žena bazíruje na společnosti. Tak se stává, že já, abych ušetřil za taxíka, jsem ji tam zavezl a celou dobu jsem se koukal, jak ona tam popíjí s přáteli, a potom jsem si ji zase sbalil a odvezl. Já jsem tedy jako pijan úplně neznámý, takže jsem ideální osoba k odhalení sochy neznámého pijana.“
* Jak se vám líbí v prostějovském regionu? A máte se zdejším prostředím spojenou nějakou zajímavou vzpomínku nebo historku?
„Já jsem se v Prostějově narodil, byť víceméně omylem. My jsme bydleli v Olomouci. A tenkrát, když na matičku přišla těžká hodina, se ukázalo, že v olomoucké porodnici se malovalo. Takže ji odvezli do Prostějova do náhradní porodnice. Takže já jsem vlastně rodilý Prostějovák, i když jsem tady strávil asi dva dny. Teď se tedy navracím. Vzpomínám si, jak mi někdo vyprávěl, že porodnice bývala hned vedle krematoria. Tam tedy bylo vidět, že u toho přemýšleli, protože je dobré mít krematorium hned vedle špitálu, protože se ušetří spousta peněz za benzín. (úsměv) Vždycky když jedu kolem, tak si na tenhle region s úsměvem vzpomenu.“
* Nejvíce vás zdobí váš suchý humor, kvůli kterému vás mnoho lidí obdivuje. Kdy jste svůj talent objevil?
„Já jsem dlouhá léta mlčel. A potom se nějak stalo, že jsem byl řízením osudu vytažen před kameru. Za to může Halina Pawlowská, za kterou jsem tenkrát přišel do Banánových rybiček a už mi to zůstalo. Takže je to vlastně bez mého přičinění.“ (úsměv)
* A co pro vás celkově znamená humor? Umíte si představit den bez něj?
„Občas mám dojem, že už jsem ztratil veškerý humor. Zvláště poslední dobou, když se dívám na zprávy a poslouchám výstupy našich vrchních představitelů, tak nabývám dojmu, že je to nespravedlivé a měly by se ozvat odbory, protože my baviči trpíme, jelikož politici nám teď lezou do zelí. Oni dosáhli takové úrovně, že to se nedá ani nadabovat, protože oni to teď dokáží svépomocí. To je nekalá soutěž.“ (smích)
*Dlouho jste také glosoval aktuální témata. Jak těžká byla tato práce a jak jste se ke glosám dostal?
„Tenkrát jsem to dělal pro rádio Impuls. Zavolali mi, jestli bych pro ně nedělal vtipné glosy. Já jsem v tu dobu ani nevěděl, že existuje nějaké rádio Impuls. Myslel jsem si, že je to regionální stanice a nikdo to neuslyší. Tak jsem se jich ptal, zdali jim nevadí, že jsem je nikdy neslyšel a ani neuslyším, protože soukromá rádia nějak popuzují celkově určitou skupinu lidí a nejsem jejich fanouškem. Ale bylo to samozřejmě ještě v době, kdy jej nekoupil premiér Babiš…“
* Nakonec jste ale na jejich nabídku kývnul.
„Ano, domluvili jsme se a zjistil jsem, že to není tak jednoduché. Je to sice krátký útvar, ale má svá pravidla a řád. Nakonec jsem to ale vydržel téměř čtyři roky. Nicméně jsem končil úplně vyčerpán. Náměty přihrávala produkce, vždy podle tématu dne, o kterém se v rádiu mluvilo. Hrozné bylo, když jsem dělal třeba fotbal nebo další sporty, o kterých nic nevím. Glosovat něco, o čem nevíte nic, je buď hrozně těžké, nebo hrozně lehké. Nic mezitím.“
* Nemohu se v aktuální situaci nezeptat a zároveň vás nepoprosit o krátkou glosu na téma koronaviru…
„Já myslím, že koronavirus má tak senzační PR, že všechny choroby vlastně upozadil. A mé tělo to tak nějak vycítilo. Takže já měl najednou všechny příznaky koronaviru a už jsem si představoval, jak jsem na té plicní ventilaci a potom zajdu na zaplavení plic. Nechal jsem se otestovat a ukázalo se, že to není koronavir, že jsem si obstaral jinou chorobu. A byl jsem tomu ve finále rád, že zrovna já budu moct utěšovat ostatní nemoci. Měl jsem zánět ledvin a bylo to dramatické, ale posloužil jsem k tomu, abych vyrovnával poměr těch chorob.“
* Poslední roky pracujete jako bavič na volné noze, hodně vám ublížila tato dlouhá pauza?
„Teď se to samozřejmě všechno trošku zadrhlo. Proto jsem měl také čas na vážnější chorobu, jinak bych si na ni ten čas nenašel. Teď jsem tedy dlouho nedělal nic a strašně se mi to líbilo. Já jsem si na to zvykl a jak se to začalo rozvolňovat, už nějaké vystoupení proběhlo, a já zjistil, že se najednou musím nutit…“
* Zatím se vám ale vždycky podařilo se donutit.
„Ano, ale je to větší námaha než to nicnedělání, které já navíc provádím naprosto profesionálně. To je věc, která mi jde ze všeho nejlíp. A stojím si za názorem, že každý člověk by měl dělat to, v čem je nejlepší.“ (směje se)
* Zažíváte ještě před živými vystoupeními trému, nebo s tím problémy nemáte?
„Trému mám pořád. S tím, že mám velmi bohatý vnitřní život, jsem zjistil, že ji vlastně i potřebuji. Potom to nějak sláblo a jednoho dne jsem před vystoupením hrůzou zjistil, že nemám vůbec trému. Což mě vyděsilo tak, že jsem sebou málem seknul. Teď už je to takové střídavé, že někdy to přijde, někdy ne, ale většinou ano, i když ve velmi oslabené podobě.“
* Pokud vám to čas umožní, u čeho a kde nejraději relaxujete? Kromě toho nicnedělání samozřejmě…
„Já odpočívám velice rád, o tom se nemusíme bavit. Říkám, že pokud se člověku podaří vstát z postele, což je také těžký úkol, měl by si potom zase odpočinout. Nejradši pobývám na chalupě, kterou máme v jižních Čechách kousek od Temelína. Vždycky se usmívám, když slyším, jak se celebrity jezdí na venkov nabíjet. My to tam máme vlastně z první ruky. (úsměv) Tam já setrvávám ze všeho nejraději. Sedím na dvorku, civím do trávy a občas nakrmím kočku. To je můj ideální program.“
* A kam nebo na co byste pozval své diváky, kde vás mohou potkat nebo slyšet?
„Stále trvá můj pořad na Dvojce Českého rozhlasu, který se jmenuje Lenoška. Vysílá se vždycky třetí neděli v měsíci, což je také zajímavý pravidelný čas vysílání. (smích) Pak jsme točili s Dagmar Peckovou a těším se na další akce s veřejností, kterých tam mám dost.“

IVO ŠMOLDAS

* narodil se 23. července 1955 v Prostějově
* pochází z Olomouce, kde strávil dětství a vystudoval gymnázium
* vystudoval češtinu a angličtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze
* po studiu pracoval v nakladatelství Český spisovatel, krátce v nakladatelství Columbus. Později se stal spoluzakladatelem nakladatelství Apsida
* dnes je velmi uznávaným českým filozofem, moderátorem, básníkem, řečníkem, překladatelem, scénáristou a bavičem
* čtyři roky glosoval aktuální témata pro rádio Impuls, nyní uvádí na Dvojce Českého rozhlasu pořad Lenoška
* v současné době pracuje jako umělec na volné noze
* věnuje se také překladům z angličtiny a spolupracuje s Českou televizí
zajímavost: slavnou osobností se stal v roce 2000, kdy si ho pozvala Halina Pawlowská do Banánových rybiček

Total Comments

  • Makový pohřební služba
  • 1

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Přidejte si nás na Facebooku

Anketa - hlavní

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?

2017 vitejte na svete banner

Speciály Večerníku

2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Vánoční strom bude.

Tohle nám nemůže vzít ani ten lotr koronavirus! Prostějovští radní oznámili, že konání vánočního jarmarku na náměstí T. G. Masaryka je sice v ohrožení, ale o tradiční a neodmyslitelnou součást rynku nepřijdeme. Vánoční strom je už vybrán a letos ho městu darovala rodina z Lipové.

 

Další chyba na Vápenici.
Špatně vypočítané kilometry na směrovníku u Národního domu nejsou jedinou „mýlkou“ na Vápenici v Prostějově. Jak Večerník upozornili čtenáři, při odbočení vlevo do centra v Prostějově je nakřivo namalován odbočující pruh. Podle zlých jazyků museli být lajnovači pod parou...

Nezapomněli na lidi.

Osobnost týdne

Ladislav ADAMÍK

Úctyhodného věku šestadevadesáti let se před týdnem dožil bývalý kvalitní prostějovský atlet. Osobní výročí blížící se magické stovce oslavil v pondělí 19. října.

11 stasova

THUAN DINH DUC

 

Číslo týdne

1 983

Podle posledního sčítání žije v Prostějově 1 983 cizinců. Nejvíce zde pobývá Slováků a Ukrajinců, silné zázemí zde mají Vietnamci.

33

Výrok týdne

„ZATÍM PO NICH NENÍ POJMENOVÁNO VŮBEC NIC!“

Lidé budou vybírat nový název parku v Okružní ulici podle jmen slavných rodáků. A jak zmínil primátor Jura, zatím po nich není pojmenováno vůbec nic...