„Apeluji na to, aby lidé nepřecházeli nemoci. Zvlášť v této sezóně, kdy bude KAŽDÝ SOPLÍK ŘEŠEN Z HLEDISKA KORONAVIRU,“ vzkazuje epidemioložka Růžena Halířová

 Obtížné období má za sebou kvůli koronaviru kdekdo. Jestli to ale o někom platí dvojnásob, tak o zdravotnickém personálu a pracovnících hygienické stanice. Ti se z důvodu nastavených zákazů, hromadného testování a dalších opatření dostali pod nemalý tlak od státu i veřejnosti. Zatímco se situace přes prázdniny spíše uklidňovala, nyní se vrací do škol statisíce dětí a řada dospělých naopak do práce. Zjišťovali jsme tak přímo u zdroje, jestli jsou obavy skutečně namístě. Nejen na toto téma se vyjádřila Růžena Haliřová, ředitelka odboru protiepidemického Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje.

* Od začátku září začínají platit nová protiepidemická opatření. Kde vidíte největší riziko nedodržování?
„Hlavně a stále v tom, že lidi, kteří jsou zdravotně indisponovaní, dále chodí do práce!“
* Jedná se o častý jev?
„Podle telefonátů, se kterými se na nás obracejí občané, tak velmi častý.“
* Vnímáte start školního roku jako rizikové období pro přenos nemocí, nejen koronaviru?
„Samozřejmě. Jako každý rok. Jednak přijdou děti z jednoho prostředí do jiného prostředí zase zpět a druhak jdou do kolektivu. Takže vždycky tato adaptační fáze je riziková nejen z hlediska onemocněním covidem, ale třeba i z hlediska hepatitidy, průjmových onemocnění a podobně. Apeluji tedy na to, aby lidé nepřecházeli nemoci. Zvlášť v této sezóně, kdy bude každý soplík řešen z hlediska koronaviru“
* Začátkem školního roku začnou platit pro školáky nová pravidla…
„Ano, celý tenhle metodický pokyn by měl být brán jako vážné doporučení.“
* Plánují se nyní opatření v podobě zvýšeného testování nebo třeba znovuzavedení testovacích stanů u nemocnic?
„Ne. Opět apeluji na osobní odpovědnost každého jednotlivce, aby zvážil třeba svou účast na hromadných akcích, zvláště vnitřních prostorech. A hlavně u přecházení nemocí, které každoročně pozorujeme i u jiných akutních respiračních onemocnění. Ti lidé kašlou, mají teplotu a třeba z důvodu, aby v práci neztratili dobrou pozici, potřebují dokončit úkol nebo na ně tlačí zaměstnavatel, tak s těmito obtížemi jdou do práce. Ostatní jejich kolegové na to pak poukazují a mají poté většinou zbytečné obavy.“
* Takže, zdraví především a zůstat doma.
„Ano, člověk, pokud je zdravotně indisponován, má zvýšenou teplotu, kašle, má rýmu nebo jiné obtíže, tak nemá co dělat v žádném pracovním nebo školním kolektivu.“
* Co s tím?
„COVID-19 je tomu naučí. Protože jsme pozorovali i v minulosti, že lidé přecházeli akutní respirační onemocnění. Ke své škodě, protože se jim jednak tohle přecházení nemoci nemuselo vyplatit, naopak mohl zdravotní stav gradovat do něčeho vážnějšího. A je to samozřejmě bezohlednost vůči zbytku kolektivu. Ten logicky tlačí na to, aby se plnily nějaké úkoly, zase ale na druhé straně musí zvážit rizika.“
* Jak moc koronavirus zasáhl do dalších činnosti Krajské hygienické stanice?
„Samozřejmě zasáhl, protože COVID-19 je dnes priorita, ostatní činnosti se musely upozadit. Tímhle bych také chtěla poprosit o shovívavost, neboť kvůli nestandardnímu chodu jsou nyní na maximu využívány lhůty třiceti dnů na vyřízení, protože aktuální epidemiologická situace je prioritou.“
* Lidé vracející se z dovolených se nyní často setkávají s osočováním a nadávkami, že mohou šířit koronavirus a že si měli cestu do zahraničí odpustit. Jak se na tyto reakce díváte?
„Samozřejmě jsme se s tím setkávali především na začátku roku v rámci návratu lidí ze třetích zemí, také u lidí vracejících se z Itálie a dalších států Evropské unie. Myslím si taky, že se s tím setkávat dále budeme. Někteří měli dovolené objednané a zaplacené dopředu, takže se jim to protnulo s těmi aktuálními opatřeními a situací, která v době jejich odjezdu vznikla. A někteří to zváží v rámci důsledků. To znamená, když někdo nejede na pláž, nenavštěvuje party, řeší turistiku v horách, má apartmán mimo riziková místa, tak to neznamená, že tenhle člověk automaticky ohrožuje ostatní. Zvláště pokud jede autem, ne třeba autobusem. Je třeba to posuzovat případ od případu. Na místě je zvážit zemi a destinaci, ne vždy je vyjetí za hranice i v dnešní době špatně. V rámci cestování to říkám obecně. Platí ale, že se vždy lidí ptám, zda situaci sledují. Odpovídají záporně. Raději si zavolají na hygienu. Situace se vyvíjí, neumím nyní tedy říct, co bude za tři dny nebo za týden. Je důležité vždycky při plánování cesty do zahraničí sledovat semafory zemí a vždy sledovat internetové stránky Ministerstva zahraničí ČR, které aktuální stav monitorují, uveřejňují a dá se trochu situaci dopředu ošetřit. Tak jako oni nevědí, co bude za týden, a ptají se nás, tak i u nás je velmi těžké to předpovědět. Někteří to ale těžko chápou a myslí si, že se to zde stoprocentně dozvědí...“
* Jaká je tedy aktuální situace na Prostějovsku?
„Prozatím nikterak zhoršená. Vesměs když zohledníte, že jsou zde návraty z dovolených a lidé se pohybovali v různých klimatických podmínkách, případně mohli prochladnout kvůli klimatizaci v autě nebo autobusu, tak je stav zatím přiměřený aktuálnímu období.“