- 1. červenec 2020
- 493x
Je odchovankyní Olympu Praha, v letech 2016 až 2018 strávila dvě sezóny ve VK Prostějov a poslední dva roky nastupovala za UP Olomouc. Teď se čtyřiadvacetiletá blokařka Veronika Trnková na dva týdny vrátila do Prostějova s reprezentací žen České republiky, která zde absolvovala první letošní soustředění v nové době koronavirové. Verče přezdívané Trnec Večerník po jednom z tréninků v Národním sportovním centru položil několik otázek.
* Jakých bylo těch deset dnů přípravy?
„Moc fajn. Myslím, že už jsme se s holkama na tréninky hodně těšily, ta vynucená pauza, myslím, nikomu nic nepřinesla, zvlášť sportovcům. Trenéři nároďáku na nás byli naštěstí hodní, protože jsme celý první týden nemusely skákat na síti a dělaly spíš základní věci jak herní, tak s posilováním a cvičením. Postupně jsme se do toho po dlouhé přestávce dostávaly, až ve druhém týdnu pak víc najely na volejbalové věci.“
* Náročnost se tedy zvyšovala?
„Dá se to tak říct. Cítíme, že jsme teď během toho druhého týdne už víc unavené, ale nejde o nic hrozného, trenéři jsou rozumní. Ono je však jasné, že když tři měsíce nedržíte balón a připravujete se jen individuálně, tak přes veškerou snahu není váš fyzický stav úplně ideální. O herní stránce nemluvě, kontakt s míčem ničím nenahradíte.“
* Například prostějovské hráčky šly do reprezentačního srazu po šesti týdnech společné přípravy v klubu. Vy jste takovou možnost neměla?
„Bohužel ne. Ale jak říkám, celé ty tři uplynulé měsíce jsem se snažila sama pracovat na kondici. Chodila jsem běhat, cvičila, občas vyjela na kole nebo si šla zahrát tenis či jiné doplňkové sporty. Volejbal jsem úplně vynechala, protože můj bývalý klub přípravu dlouho nezahajoval, a když nakonec ano, tak jsem nedostala možnost se zapojit.“
* Po dvou úvodních týdnech s reprezentací se cítíte dobře?
„Určitě ano. Po předchozí pauze a při zvyšující se zátěži jsem sice měla menší zdravotní potíže, tahalo mě stehno plus nějaké další drobné bolístky. Naštěstí nic vážného, teď už jsem v pořádku a v pohodě.“
* Neuvažovala jste vzhledem ke zrušení Evropské ligy a nejistotě nad osudem kvalifikace Mistrovství Evropy, že byste se současného přípravného bloku národního výběru ani nezúčastnila?
„To vůbec ne, spíš naopak jsem se o to víc těšila na opětovné tréninky. Navíc v reprezentaci, kam je každá pozvánka pro mě čest. Myslím, že tříměsíční přestávka kvůli koronaviru byla na odpočinek dostačující, spíš až moc dlouhá.“
* Během vašeho působení v Prostějově ještě Národní sportovní centrum nestálo. Trénovala jste v něm tedy premiérově?
„Právě že ne, nároďák tu měl jedno kratší soustředění už loni před odletem do Číny na olympijskou kvalifikaci. Každopádně je tahle hala moc pěkná a moderní, celkově jsme v Prostějově měly výborné zázemí se vším všudy. S holkama jsme si to tady určitě užily.“
* Pokud se vrátíme na oddílovou notu, v Olomouci jste skončila. Už máte jasno, kam zamíříte nyní?
„Ještě ne. Ale těhotná nejsem a končit kariéru ještě taky nehodlám.“ (smích)
* Upřednostňujete za stávající zdravotní situace ve světě tuzemské angažmá, nebo nevylučujete ani cizinu?
„Nevylučuju nic, víc však ohledně mého nového klubu zatím opravdu neřeknu.“