AKTUALIZOVÁNO: „ESTONSKO MÁ NEJVĚTŠÍ PODÍL MODELEK NA POPULACI NA SVĚTĚ.“ Prostějovan Martin Chmelař míří v Tallinnu k vystudování techniky

 Poměrně nezvyklou destinaci pro své další studium si zvolil Martin Chmelař (na snímku) z Prostějova. Před pěti lety se vydal až do Pobaltí, konkrétně do Estonska, a ukázal tak, že pro strach má rozhodně uděláno. Změny se velký přívrženec orientačního běhu vskutku nebojí a dnes už tak zakončuje studium na vysoké škole s prestižním, navíc v současnosti aktuálním oborem. Což v praxi znamená státní závěrečné zkoušky v angličtině a určitou znalost estonštiny, ugrofinského jazyka příbuzného s finštinou. Život v Estonsku navíc obnáší celou řadu odlišností, které jsou zcela rozdílné od české reality. Zdejší rodák tak má za sebou díky dlouhodobému pobytu velmi zajímavé zkušenosti. „Zažívám tady zcela jiný svět,“ říká v rozhovoru z dalekého místa od domova, kde jsou vysoké školy bez státnic a sauna skoro na každém kroku.

* Co vás přivedlo do Estonska? A proč zrovna tato země?
„Bylo to studium kybernetické bezpečnosti. Jednak proto, že obor, který jsem chtěl studovat, bylo v té době možné studovat pouze v Anglii a Nizozemsku, kde mají na české poměry docela vysoké školné a docela vysoké standardy na jazykový certifikát, nebo v Německu, kde je potřeba mít certifikát z němčiny, ale školné je tam mnohem nižší. Na zdejší univerzitě také musí část studentů platit školné, ale díky dobrým výsledkům u přijímaček jsem se tomu vyhnul. Každopádně Estonsko má s touto problematikou mnoho zkušeností díky rozsáhlým útokům v roce 2007, také protože je tu CCDCOE (Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence) a mnoho IT firem – vznikl tu například Skype, Transferwise, Bolt. Jinak jsem ale mnoho o Estonsku nevěděl. Snad jen to, že je to postsovětská republika a znal jsem pár Estonců, co byli na Erasmu v Brně. Od kamarádů jsem dostával otázky typu: ‚Kam že se to chystáš? Do Tallinnu?‘ A všichni se hned divili, proč zrovna tam, že to není tak obvyklé.“
* Měl jste nějaké zábrany se vydat takto na delší dobu z Česka?
„Jasně. Docela dlouho jsem se k tomu rozhoupával, ale tehdejší přítelkyně, Italka žijící v Česku, mě v tom dost podporovala. Přece jen je trochu něco jiného jet na pár měsíců na Erasmus než na celé magisterské studium. Co se ale týče nějakých dalších zábran, tak to bylo docela bez problémů. Doma jsem to víceméně oznámil a nějak se smířili s tím, že mě nějakou dobu pořádně neuvidí. Také někdy pomáhám s organizací sportovních akcí v Česku, na což mi ale vždy zaplatili letenku. Taky jsem si v jednu dobu řekl, že kdybych to nezkusil, asi bych toho později litoval nebo nad tím alespoň přemýšlel.“
* Jaké byly tvé začátky v Estonsku? Bylo těžké se přizpůsobit?
„Ani ne. Díky tomu, že jsem v Brně byl členem ESN (Erasmus student network), tak jsem znal pár Estonců. Ti mi tu ze začátku pomohli a ukázali město. Co se týče papírování, bylo to jednodušší, než jsem si myslel. Všeho všudy jsem vyplnil dva– jeden na získání estonské občanky s digitálním podpisem a druhý na přihlášení přechodného bydliště. Překvapilo mě také, že vše bylo vyřešeno během tří dnů a že devětadevadesát procent věcí s úřady se dá řešit on-line. Jen tedy kromě matričního zápisu a svatby. I firmu je tu možné založit během patnácti minut odkudkoliv na světě. Když jsem s papírováním pomáhal zahraničním studentům v Česku, vše trvalo mnohem déle. A také všechny potřebné dokumenty byly i v angličtině. Rychle jsem si také zvykl všude platit kartou, hotovost tu skoro vůbec není potřeba používat. Estonština jako taková je totálně jiný jazyk, než na co jsme zvyklí, ale když jsem se potřeboval s někým, kdo neuměl anglicky, domluvit, oprášil jsem pár slovíček z ruštiny, kterou jsem měl na střední škole. Myslel jsem, že ji nikdy nepoužiju a hodila se. (úsměv)“
* Zarazily vás některé kulturní rozdíly nebo třeba odlišnosti v chování lidí?
„Ze začátku mě dost překvapilo, že jsou Estonci poměrně odtažití a téměř vůbec nedělají takzvaný ´small talk´. Později jsem pochopil, že když se trochu znáte, jsou hodně vstřícní. Jinak Estonsko má dost podobnou historii jako Česká republika, takže i díky tomu je pro mě jednoduché jim porozumět, co se kultury týče. A také rádi zpívají. To protože zpívající revoluce na konci osmdesátých let minulého století byla významným krokem k nezávislosti. Tak jako u nás sametová revoluce.“
* Jak se vám tedy v zemi bydlí?
„Během mého studia jsem měl možnost bydlet v hlavním městě Tallinnu a hlavním studentském městě Tartu. Studentské koleje jsou za vstřícné ceny a byty jsou na tom průměrně podobně jako třeba v Brně. Je tu poměrně slušná infrastruktura a rezidenti Tallinnu mají hromadnou dopravu zdarma. Co se týče služeb, tak kvalita je podobná jako v Česku. Estonsko ale nemá to, co čemu u nás říkáme národní kuchyně. Celkově je to takový mix mezi německou a ruskou kuchyní. A alkohol je na naše poměry drahý vzhledem k vyšší dani, ale na druhou stranu mnohem levnější než v blízkém Finsku. Tallinn se nachází napůl u moře a napůl je obklopen lesy, takže za dvacet minut se můžu koupat v moři nebo se brodit bažinou. Já se pohybuji většinou v mezinárodní komunitě, ale také znám spoustu Estonců, kteří mi ukázali i odlehlejší části země. Díky tomu jsem také měl možnost poznat, že milují saunu úplně stejně jako Finové. Však jen na univerzitním kampusu máme pět saun, které si můžeme pronajmout. Průměrný plat je o něco málo vyšší než v Česku a také podobně nízká nezaměstnanost. Tallinn je aktuálně centrum mnoha technologických startupů. A co mě překvapilo, když jsem přijel, byli roboti rozvážející jídlo a poštu. Byl to takový zajímavý kontrast – moderní robot a na pozadí nerenovovaný panelák ze sedmdesátých let minulého století...“
* Kdybyste měl srovnat české a estonské školství, jak by to dopadlo?
„Určitě jsou tam velké rozdíly. Už jen proto, že se k nám mezinárodním studentům chovají velmi vstřícně. Papírování s univerzitou ve výsledku bylo jednodušší než přihláška na Erasmus. (usměje se) Tallinnská Technická univerzita klade důraz na to, aby byla na mezinárodní úrovni a držela krok s dobou. Univerzitní personál mi vždy rychle vyšel vstříc a také se tu studenti i profesoři navzájem oslovují křestním jménem. Nezažil jsem, že by se někdo třeba oháněl vzděláním nebo tituly... Celkový průběh studia je úplně jiný, než jaký jsem měl možnost zažít na brněnském VUT. Většinou se hodnotí práce během semestru než závěrečná zkouška. Takže se musí pracovat celý semestr, což mi osobně dost vyhovuje. V obou univerzitních městech je také mnoho akcí pořádaných společně s univerzitou v mém oboru a také startupová scéna. Ať už to jsou zajímavé přednášky, workshopy, nebo hackathony. Estonské školství je globálně hodnoceno velmi vysoko i díky tomu, že se dost inspirovali od Finů. Co se týče E-learningu, tak třeba na začátku koronavirové pandemie se plynule přešlo na E-learning. Ale už předtím jsem teoreticky do kurzů téměř nemusel docházet – jednak protože studuju obor týkající se IT, ale také proto, že většina přednášek byla nahrávaná a za celé studium jsem na papír musel psát v jednom kurzu. Na co jsem si musel ze začátku zvykat, bylo známkování. Na Tallinnské Technologické univerzitě je nejlepší známka pět a nejhorší jedna, kdežto v Tartu je nejlepší ‚A‘ a nejhorší ‚F‘. Jo a také tu nemáme typické české státnice, ale jen obhajobu závěrečných prací. Co se univerzitního života týče, tak studentské spolky tu mají velkou tradici a díky tomu je tu také mnoho akcí podporujících společenský život.“
* Jedním ze současných témat jsou vztahy pobaltských zemí a Ruska. Jak je vnímají sami Estonci? Berou svého souseda jako velkou hrozbu?
„Vzhledem k tomu, že zhruba třetina populace má jako rodný jazyk ruštinu, tak je to takové zvláštní. Estonsko se snaží spíše co nejvíc soustředit na západ a na severské země, na druhou stranu část populace na východě země vůbec nemluví úředním jazykem, tedy estonštinou. Ruština tu není úřední jazyk, i když mnoho smluv a nápisů je právě v tomto jazyce. Je tu také pro muže povinná jedenáctiměsíční vojenská služba, rozhodně to neberou na lehkou váhu. Ze zdejší vojenské letecké základny pravidelně startují stíhačky k hranicím, ve druhé polovině minulého roku tu sloužili čeští stíhači. Estonsko je aktivním členem NATO a každý rok je tu organizována vojenská přehlídka společných jednotek. Díky kybernetickým útokům z roku 2007 se bere vážně také kyberprostor a hybridní hrozby. Pokud by Rusko mělo být hrozba, tak je to především právě v hybridní válce. Vzhledem k působení sil severoatlantické aliance nedává smysl ohrožovat pobaltské země po zemi a ze vzduchu.“
* Estonsko je pro řadu Čechů neznámou. Čím by je mohla tato země oslovit? A čím oslovila vás?
„Příjemné překvapení je určitě samo historické centrum Tallinnu. Částečně malebná architektura, částečně nádherné výhledy na moře. Chvílemi to vypadá jako v Praze nebo Českém Krumlově. Příroda je tu dost jiná než v Česku – nejvyšší hora má celých 318 metrů nad mořem. Takže horami určitě neosloví. Co ale stojí za to navštívit, jsou národní parky s rozsáhlými bažinami, pobřeží s nádhernými útesy a také ostrovy. Také je tu možné vidět spoustu neopravených staveb z období Sovětského svazu, což také rozhodně stojí za to vidět pro ty, co tu dobu nezažili. Mě osobně oslovila právě zdejší severská příroda a takzvaná digitální společnost, říká se tady tomu Sillicon Valley Evropy, i když to jsem kdysi slyšel i o Brně. A hodí se zmínit, že Estonsko má největší podíl modelek na populaci na světě.“ (směje se)
* Chystáte se v Pobaltí nadále zůstávat?
„To popravdě zatím nevím. Uvidíme, jak to bude s prací. Mám vysněnou, ale ta se dá dělat téměř kdekoliv na světě. Díky studiu jsem měl možnost potkat mnoho zajímavých lidí, co tu žijí, takže bych se nebránil tu nějakou dobu zůstat. Na zbytek života ale ne. Každopádně pokud bych zakládal startup, tak to bude právě v Estonsku.“

MARTIN CHMELAŘ

* narodil se 9. května 1994 v Prostějově
* vysokoškolský student, specialista na kybernetickou bezpečnost
* dětství a mládí strávil v Prostějově
* vystudoval zde Cyrilometodějské gymnázium
* vysokou školu si vyzkoušel v Brně, později se ale přesunul do Estonska, kde dodnes studuje
zajímavost: dlouhodobě se věnuje orientačnímu běhu a to i jako spoluorganizátor akcí