Příjemnou noc, dnes je čtvrtek 18.4.2024
svátek slaví Valérie,
zítra Rostislav
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Svůj první rozhovor pro Večerník poskytla bezprostředně po vyhlášení nouzového stavu. Již tehdy imunoložka Milena Jeřábková (na snímku) s potřebnou dávkou rozvahy upozorňovala, že situace u nás není nikterak vyhrocená a snažila se veřejnost v první řadě uklidnit. Vzhledem k tomu, že naše povídání vzbudilo u čtenářů velký ohlas, rozhodli jsme se na něj s odstupem času opět navázat a to právě pro tento speciál. Ukázalo se totiž, že na rozdíl od jiných paní doktorka své názory nijak zásadněji přehodnocovat nemusela. Přesto navzdory aktuálnímu rozvolňování nařízených opatření situaci kolem koronaviru ani tentokrát rozhodně nezlehčovala.

 

* Od doby našeho setkání řada lidí své tehdejší názory několikrát přehodnotila. Jak je tomu u vás?
„Jsem pochopitelně moc ráda, že je u nás situace stran koronavirové infekce tak příznivá. Tento vývoj jsem ale předpokládala, přestože jsem tento svůj názor neměla nijak zásadněji podložený. Nicméně dalších dopadů, a to nejen v ekonomických globálních souvislostech, se stále obávám.“
* Co se týče počtu nakažených a mrtvých, tak se u nás situace skutečně tak nevyhrotila, jako tomu bylo třeba v Itálii, Španělsku nebo New Yorku. Čemu za to vděčíme?
„Provedená opatření jistě omezila šíření infekce. Je třeba ocenit snahu, a nemá smysl kriticky rozebírat jednotlivé kroky. Ani nyní však zatím nemůžu použít oblíbené ‚po bitvě je každý generál‘, neboť boj s koronavirem rozhodně není u konce. Boj s koronavirem však určitě není jediný, který právě vedeme. Jsem přesvědčená, že se na příznivém vývoji kromě provedených opatření podílí mnoho dalších faktorů – kvalita a dostupnost poskytované zdravotní péče, životní úroveň a životní styl, genetické předpoklady, roční období odpovídající končící sezóně virových respiračních nákaz a jistě i další faktory.“
* V názorech na tento fenomén se rozcházeli i sami lékaři. Našlo se mnoho těch, kteří již od počátku upozorňovali, že přijatá opatření jsou příliš přísná. Naopak epidemiologové byli obvykle zastánci toho, že jsou nezbytná. Jaký je váš názor?
„Všichni vyslovujeme pouze svoje domněnky ovlivněné naší zkušeností. V medicíně je máloco jednoznačné, není to matematika. Když mluvíme o koronavirové infekci, tak jako lékař vidím také jiné infekce, které jsou vnímány obecně jako banální, lehké, a přitom mohou mít velmi těžký průběh. Mnoho infekčních onemocnění je mezi námi stále, obecně se o nich nemluví, nemyslíme na ně, nebojíme se jich.“
* Informace o koronaviru nás ovšem zaplavily a názory odborníků na něj se stále někdy i zásadně liší...
„O to obtížnější je zhodnocení situace pro člověka bez medicínského vzdělání. Chtěl by jednoznačné vysvětlení, ale takové prostě není. Nemusí si uvědomit, že vyvolání strachu je jednou z taktik bulváru a politická rozhodnutí se mohou nést v duchu populismu, který lacině získává body a maskuje osobní zájmy.“
* A co vy? Zavedla byste tedy tak přísná opatření?
„Já bych tak přísná opatření asi nezavedla, ale nedozvím se, jak by to bez nich dopadlo...“
* Myslíte si tedy, že by mělo dojít k rozsáhlejšímu uvolnění restrikcí?
„K tomu již dochází a je to v souladu s mým vnímáním situace. Věřím, že přes letní období ani při uvolněném režimu nebude docházet k významnějšímu šíření nákazy. Mívám však pocit, že někteří lidé se v opatřeních ‚zabydleli‘. Je to možná ze strachu, možná si to ale i trošku užívají.“
* K čemu bychom se tedy měli vrátit?
„Já osobně bych přála všem co nejrychlejší návrat do zaměstnání, i když je mi jasné, že situace na trhu práce není ovlivňována jen situací v naší zemi. Jelikož náš životní styl není dlouhodobě udržitelný, je možné, že se neobnoví vše, na co jsme byli zvyklí. Na druhou stranu si myslím, že menší rozptýlení řadou různých aktivit i zábavy a více přemýšlení plus hledání souvislostí by nám v nadcházejících týdnech a měsících mohly prospět.“
* Hodně se diskutuje o tom, kdy a jak nosit roušky. Jaký na to vy osobně máte názor?
„Můj osobní názor se má brzy stát obecným doporučením – roušky zůstanou nezbytným doplňkem jen v uzavřených prostorách. A když už všichni máme roušky po ruce a určitě nám chvíli vydrží, považovala bych za vhodné používat je i v budoucnosti, třeba když budeme mít pocit nastupující nemoci, když budeme v užším kontaktu s dalšími lidmi, zejména s těmi, kteří by mohli být případným onemocněním více ohroženi. To už je ale založeno na individuálním vyhodnocení situace při vnímání roušky jako ochrany druhých, ne sebe samého.“
* Každému musí být jasné, že koronavir tu s námi minimálně několik příštích let zůstane. Dá se alespoň odhadnout, kdy se u nás začne opět ve větší míře šířit?
„Domnívám se, že nový koronavirus s námi už skutečně zůstane, stejně jako ostatní známé a jiné viry. Budeme se s ním ve zvýšené míře setkávat v období od podzimu do jara stejně jako s ostatními viry napadajícími sliznice našich dýchacích cest.“
* Řada lidí hovoří o tom, že by se jinak zdraví lidé měli nechat sami nakazit, neboť by to přispělo ke zmenšení rizika nákazy v budoucnu. Je to reálné?
„Myslím, že k přirozenému promoření dochází a bude docházet bez potřeby našich speciálních aktivit i bez našeho svolení. Mnozí se nedozvědí, že už jsou promořeni, a je možné, že jejich získaná odolnost nebude trvalá. Není důvod ke zvláštním obavám. Jak je výstižně uváděno, pacienti, kteří při koronavirové infekci zemřeli, zemřeli většinou s koronavirem. Měli tedy jiné zdravotní potíže, jiné těžké onemocnění, se kterým se blížili k závěru života. Jakkoliv je to smutné a nejsme o tom dnes zvyklí mluvit ani přemýšlet, je to přirozený běh života. Z tohoto úhlu pohledu pro mě jsou infekce novým koronavirem a španělská chřipka nesrovnatelné.“
* Jak podle vás dosáhneme oné potřebné kolektivní imunity? Bude to tím, že se většina populace nakazí nebo že se vyvine vakcína, kterou se naočkuje doslova celý svět?
„Vývoj účinné vakcíny je velmi komplikovanou záležitostí, v současné době také nesmírně nákladnou, jejíž úspěch kromě množství úsilí a prostředků potřebuje většinou i šťastnou náhodu. Ne proti každému onemocnění se podaří vakcínu vyvinout, a pokud opravdu prodělaná infekce novým koronavirem nezanechává trvalou obranyschopnost, naději na účinnou vakcínu to dále zmenšuje. Pokud by se vakcínu skutečně podařilo vyrobit, zůstává otázkou její široká dostupnost, zejména v méně rozvinutých zemích. A věřím, že i u nás by se ohledně očkování vedla nekončící polemika, jako je tomu v případě očkování proti mnohem závažnějším onemocněním, než je koronavirus...“
* Co my sami můžeme udělat pro to, aby naše imunita byla v optimálním stavu?
„Rada zůstává stejná a jednoduchá, realizace ale je a bude obtížná. Ta rada zní. Harmonizovat naše složité regulační systémy včetně imunitního. Pak může naše obranyschopnost fungovat tak, že s ní budeme spokojeni. Důležitá je zdravá životospráva a samozřejmě lidé mohou vyhledat i pomoc odborníků. Optimalizace složitých regulačních sítí začíná od hlavy, od vnitřního zklidnění a srovnání. Náš imunitní systém nesmí fungovat ani málo, ani moc. I když je to pro velkou část pacientů překvapení, pocit nedostatečného fungování imunitního systému často vzniká při jeho přemrštěné aktivaci, která vede k nepřiměřenému zánětu. Křehké regulační sítě často narušuje dlouhodobý stres. Stresuje nás spousta problémů všedního dne, stresují nás i věci skryté jako třeba tušení naší křehkosti a pomíjivosti.“
* Toho se asi nikdy zcela nezbavíme, co s tím tedy můžeme dělat?
„Můžeme se pokusit zbavit nepřiměřeného strachu. Vnímavostí k potřebám lidí v našem okolí uděláme opravdovou radost i sobě. Nezapomínejme, že stále žijeme v pro nás mimořádně šťastné době. A není to jen naše zásluha. Ostatně větší část lidstva žije v dosti odlišných podmínkách a nejsou to lidé horší než my. Svět se propojil, propastné rozdíly zůstaly. Naše současné bohatství není jen důsledkem naší poctivé a pilné práce, je trochu na úkor těch, co mají míň než málo. I když jim pomoci nedokážeme, nenechme se alespoň zmanipulovat k nevraživosti. Zkusme se vztáhnout k něčemu, co nás přesahuje, k lidem, kteří tu byli před námi, i k těm, kteří přijdou po nás. K přírodě, která nás přesahuje, okouzluje a zklidňuje, i když i ona sama někdy bojuje o přežití.“

  • Makový pohřební služba
  • 1

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Anketa - hlavní

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?

2017 vitejte na svete banner

Speciály Večerníku

2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Vánoční strom bude.

Tohle nám nemůže vzít ani ten lotr koronavirus! Prostějovští radní oznámili, že konání vánočního jarmarku na náměstí T. G. Masaryka je sice v ohrožení, ale o tradiční a neodmyslitelnou součást rynku nepřijdeme. Vánoční strom je už vybrán a letos ho městu darovala rodina z Lipové.

 

Další chyba na Vápenici.
Špatně vypočítané kilometry na směrovníku u Národního domu nejsou jedinou „mýlkou“ na Vápenici v Prostějově. Jak Večerník upozornili čtenáři, při odbočení vlevo do centra v Prostějově je nakřivo namalován odbočující pruh. Podle zlých jazyků museli být lajnovači pod parou...

Nezapomněli na lidi.

Osobnost týdne

Ladislav ADAMÍK

Úctyhodného věku šestadevadesáti let se před týdnem dožil bývalý kvalitní prostějovský atlet. Osobní výročí blížící se magické stovce oslavil v pondělí 19. října.

11 stasova

THUAN DINH DUC

 

Číslo týdne

1 983

Podle posledního sčítání žije v Prostějově 1 983 cizinců. Nejvíce zde pobývá Slováků a Ukrajinců, silné zázemí zde mají Vietnamci.

33

Výrok týdne

„ZATÍM PO NICH NENÍ POJMENOVÁNO VŮBEC NIC!“

Lidé budou vybírat nový název parku v Okružní ulici podle jmen slavných rodáků. A jak zmínil primátor Jura, zatím po nich není pojmenováno vůbec nic...