„Porazit Sigmu bylo fajn, ale Slovácko nás probralo,“ ohlíží se Matěj Biolek

Do jediného jarního ligového utkání nenastoupil, protože se rozehrával po zranění. Pravý obránce Matěj Biolek (na snímku) začal i proti Sigmě na lavičce, ale brzy musel zaskočit za zraněného Davida Paška. Na Slovácku odehrál utkání celé a mohl tak srovnat oba prvoligové soupeře. Jak bude podle něj vypadat ligová dohrávka?

* V závěru zimní přípravy jste se dostával ze zdravotních potíží, pomohla vám další nucená pauza?
„Poslední týden před počátkem pandemie jsem už trénoval s klukama, takže mě další dlouhá pauza spíše zbrzdila. Za normálních okolností jsem se mohl více rozehrát. To, co jsem dělal v nucené pauze, jsem vlastně dělal v době, kdy jsem byl zraněný, takže bylo dost nepříjemné, že se taková příprava ještě prodloužila o další týdny. Jinak jsem samozřejmě plnil individuální tréninkový plán, k němuž jsem si vždy něco přihodil.“
* Utkání s olomouckou Sigmou jste začal na lavičce, ale brzy jste musel zasáhnout do hry místo zraněného Davida Paška...
„Bylo to nepříjemné, protože jsem šel na hřiště úplně nerozcvičený, naštěstí to nemělo žádné následky, protože to bývá poměrně nebezpečné. Ale po pár minutách jsem se v utkání aklimatizoval a pak už to bylo v pohodě. Chytil jsem se na první akci a snažil se plnit zadané úkoly.“
* Vítězství nad prvoligovým týmem nebylo možné přecenit, na druhou stranu vyhrát nad ní čtyři nula se nedaří každý den?
„To je fakt, první poločas hráli kluci skvěle, vycházelo nám snad úplně všechno, z naší strany byl vysoce nadprůměrný. Ve druhém poločase to bylo po prostřídání už trochu chaotičtější, bylo tam více ztrát míče, zbytečně se hrálo nahoru a dolů. Sigma si už vypracovala nějaké šance, kdyby je proměnila, výsledek by nebyl tak jednoznačný. Ale ligové mužstvo se opravdu nepodaří porazit o čtyři branky každý den, povzbuzení týmu to je dobré. Ale euforie je opravdu zbytečná. Těžko říci, jestli měla Sigma nějaké těžší tréninky nebo nás podcenili nebo nám více vyhovovalo domácí užší hřiště.“
* Právě sobotní zápas na Slovácku to nejlépe potvrdil…
„Přesně tak. Ligová mužstva mají obrovskou kvalitu a Slovácko to dokázalo. Hrají delší dobu pospolu, mají individuální kvalitu, jsou silní na míči, mají zažitý herní systém. Právě ona větší individuální kvalita rozhodla. My jsme k tomu nepřidali takovou bojovnost jako v utkání se Sigmou, co po nás trenér vyžadoval. Podle toho utkání vypadalo. Byli jsme všude pozdě, nevyhrávali jsme osobní souboje, konkrétně já jsem nebyl schopný vyhrát v prvním poločase ani jeden hlavičkový souboj. Byl to takový návrat do reality, taková facka, která před ostrým zápasem v Pardubicích přišla ještě relativně brzy.“
* Jaký máte názor na pokračování soutěže?
„Jsme samozřejmě všichni rádi, že liga nebyla předčasně ukončena a konečně můžeme hrát zápasy. Když člověk má jít běhat sám, je to přece jen náročnější na psychiku, těžko se hledá motivace. Nic jiného ale nezbývalo. Hlavně musíme doufat, aby nenastal nějaký problém, kdy by se musela řešit karanténa. Není moc jasné, jestli by to postihlo jednotlivce nebo celé mužstvo, záležet to má na krajské hygienické stanici. Snad se nám to vyhne obloukem a dohrajeme sezónu, jak všichni chceme.“
* Čeká vás náročných šest týdnů, věříte si, že dva zápasy týdně po tuto dobu zvládnete po fyzické stránce?
„To je těžké říct, nikdy jsme se s tím nesetkali. Četl jsem třeba o Teplicích, které ještě nezačaly, a už se jim údajně zhroutilo celé mužstvo, mají velkou marodku a musely sáhnout po dorostencích. Může to být samozřejmě zajímavý faktor soutěže, tahle dohrávka může vypadat úplně jinak. Týmy, které mají užší kádr, mohou mužstvo lepit do zápasů hůř. Záleží na tom, jak se nám budou vyhýbat zranění a jestli budeme všichni v pořádku.“