Dobré odpoledne, dnes je sobota 13.4.2024
svátek slaví Aleš,
zítra Vincenc
•Žhavé novinky, informace, soutěže a výhry jen
pro vyvolené, kteří se přihlásí k odběru níže...
facebooktwitteryoutubeinstagram

Stará se o dopravu i o způsob přemýšlení. A hlavně o to, jak by se dalo napříč zemí a společností pomoci cyklistům. Jaroslav Martinek (na snímku) pracuje v oblasti cyklistické dopravy prakticky celý život. Sám je vytrvalým cyklistou, a i proto těžce nese, že i v jeho okolí se často za mnoho let nic zásadně nezlepšilo. Některá města naopak za přístup k rozvoji sítě cyklostezek chválí, mezi nimi i Prostějov. Sám byl například u schůzky ohledně možné budoucí cyklostezky Romže, která by měla vést z Kostelce na Hané do Konice. Jaký je tedy jeho vztah k cyklistice, co takový celostátní koordinátor vlastně dělá? Nejen o těchto tématech vznikl následující rozhovor

* Nejblíže máte k Olomouckému kraji, jaká je v něm tedy situace?
„Budu teď hovořit hodně optimisticky, protože máme v rukách velmi konkrétní čísla. My si teď evidujeme jednak aktuální síť cyklostezek, kolik jich je v Olomouckém kraji. Také máme zmapovaný každoroční nárůst. Třeba víme, že od roku 2017 bylo postaveno dalších sto kilometrů cyklostezek. Ale, co je ještě podstatnější, mapujeme i potřeby kraje pro výstavbu cyklostezek. Proto jsem byl například na jednání v Prostějově o cyklostezce Romže. Protože pokud máte přehled o těch stezkách, tak se vám lépe jedná s krajem o alokaci peněz na dotační tituly. A je to zároveň má role na národní úrovni, lépe pak mohu komunikovat se Státním fondem pro rozvoj infrastruktury (SFRI) nebo s Ministerstvem pro místní rozvoj. Výhoda je, že nemusím komunikovat ve stylu ‚asi‘ nebo ‚možná‘, ale máme velmi konkrétní čísla. V Olomouckém kraji je osmdesát projektů v celkové výši 800 milionů korun. Mám radost, že pracujeme s konkrétními čísly, ne pouze s tezemi.“
* Pokud se jedná o objem peněz na cyklostezky v Olomouckém kraji a také v jeho největších městech, jaká jsou meziroční srovnání?
„Tak u Olomouckého kraje se suma zvyšuje a na cyklostezky dává docela dost, protože v letošním roce to je osmnáct milionů korun. A když to budu srovnávat s jinými kraji, třeba s krajem Vysočina, tak jsou to všude jinde spíše drobásky. Takže si vezměte, že Olomoucký kraj je jedním z nejchudších, a přitom opravdu hodně v tomhle vychází městům vstříc. Na druhé straně, když vezmu město Olomouc, které je totálně zadlužené, je rádo, když někam vůbec dá peníze, tak vůbec se neděje směrem na cyklostezky. To je takový smutný příběh. Prostějov naopak vnímáme tak, že má opravdu tah na bránu, buduje to. Z trojky Olomouc, Prostějov a Přerov beru, že podle aktuálních investic do cyklistické infrastruktury je lídrem právě Prostějov, na druhém Přerov a na třetím Olomouc. Vycházím přitom ze statu quo, není v tom nějaké zabarvení. Prostě porovnáte rozpočty měst a z toho vám vyjde celková politika.“
* Některá města se nesnaží budovat jen cyklostezky, ale také další infrastrukturu, třeba cykloboxy, zavádí sdílení kol. Jak se k těmto počinům stavíte?
„Když dovolíte, rád bych se ještě vrátil k otázce porovnání měst Olomouc, Prostějov, Přerov. Vzpomněl jsem si totiž na jedno mimořádné město, které u nás je, a chválím ho, kde se dá, a to je Uničov. A nejen ten, pamatuji si na dobu, kdy se připravovaly strukturální fondy. Tehdy se Uničov spojil s Litovlí, spojil se se Šternberkem i obcemi. Měli pak perfektní plán na rozvoj cyklostezek a fakt se jim daří budovat. Nejde jen o to mít plány, ale také o tah na bránu, aby byly zrealizovány. A to, co se Uničovu povedlo za posledních řekněme dvacet let, tak to je přesně to, k čemu města vybízíme. Není to jen o tom, jestli dají na cyklostezky jeden, dva nebo deset milionů. Ale i o to, aby částka byla adekvátní rozpočtu města. A v tomto kontextu si myslím, že nejdál a na prvním místě je město Uničov. Když se vrátím k vaší otázce, tak na tu odpovím velmi jednoduše. Sám používám Rekola a není to jen v Olomouci. Přijedu do Prahy, přijedu do Brna a můžu to využívat. Proto jsem třeba rád, že je v Prostějově Nextbike. A můžeme si hned položit řečnickou otázku, proč to není v Olomouci nebo v Přerově. Když jdu ještě dál, tak jsem se bavil se starostou Uničova o tom, proč to neudělat tak, že v Uničově dojedeš na nádraží na kole, zaparkuješ, pak pojedeš vlakem, dojedeš a půjčíš si kolo a vyrazíš na místo. Ideální. Říká se tomu mobilita jako služba, je to určitý řetězec služeb. Není to jen o cyklistické dopravě, ale také o propojení s veřejnou dopravou.

* Jak vy osobně berete cyklistiku? Jako koníček, nebo hlavně jako způsob ekologické dopravy?
„Vždycky si z toho dělám srandu s tím, že já jsem hlavně běžec. Je to o životním stylu, kolo prostě beru tak, že miluji pohyb. Nijak jej tedy neprožívám – mám však rád pohyb, takže běhám, jezdím na kole, ale je to pro mě něco naprosto normálního. Chápu, že mnoho lidí má jiný životní styl, ale když si trochu rýpnu k aktuálnímu koronaviru, tak to je taky o odolnosti organismu. Když se člověk nepohybuje, má špatný životní styl, tak se mu to vrátí jako bumerang. Je to o tom, že se nesnažím zbožňovat kolo, ale má to prostě své výhody. Ale nemusí to právě být jen o kole, ale také o chůzi, místo jízdy výtahem chodíte pěšky. Je to spíše o tom životním stylu. Na druhou stranu, spousta lidí by na kole ráda jezdila. A pokud k tomu nejsou vytvořené podmínky, tak je to trochu nefér.“
* Jak moc nadšení pro kola a pohyb sdílí vaše okolí?
„Možná znáte přísloví ‚Vrána k vráně sedá‘. Takže jsem ještě jednatelem ve spolku Partnerství pro městkou mobilitu, který sdružuje na devadesát měst. Není to ale jen o městech, vždycky jde o konkrétního politika nebo úředníka, kteří jsou na mé vlnové délce. Já se ani nesnažím přesvědčovat lidi, kteří tohle nenávidí, to je prostě marné. A co se týká mého okolí, rodiny...“
* Ano, hlavně na tu jsem mířil.
„Tak tam je to úplně v pohodě, značka ideál. Bydlím v Chomoutově, městské části Olomouce, a nechal jsem si odsouhlasit v komisi místní části, že chceme začít dělat dotační akce na výstavbu cyklostezky Olomouc–Chomoutov. Protože už na to dvacet let čekáme a hodně nás to štve, že to pořád ještě není. Takže pokud jsme začínali krásnými vizemi a dobrými zprávami, tak já, ať už jsem krajský nebo celostátní koordinátor, tak nemám cyklostezku do Chomoutova. Asi jsem špatný koordinátor. (úsměv) Tak se to snažím zlehčovat, ale po těch dvaceti letech už nám opravdu došla trpělivost a já jako občan se svými sousedy, hasiči i sokoly se pokusíme přesvědčit Olomouc, že investice do cyklostezek nejsou až tak špatné.“
* Vy jste narazil na problém, že se nedaří propojit městům centra s okrajovými částmi a sousedními obcemi...
„Proto jsem hovořil o tom Uničovu. Zase řečnická otázka: ‚A proč se nedaří?‘ Na to se někdy možná těžko hledá odpověď. Spousta politiků nebo úředníků vám řekne, že to jsou majetkoprávní problémy. Pak si ale člověk řekne: ‚Kurňa, proč to ale jinde jde?‘ Existuje ještě jeden dobrý příklad, bývalý starosta Bohuňovic. Tomu se podařila fakticky neskutečná věc, to on stojí za cyklostezkou Olomouc–Šternberk. Byl mistr ve vyjednávání a v řešení majetkoprávních vztahů. To je na rozhovor s ním, co vše on pro to udělal, aby byla stezka majetkově vyřešena. Takže je to jak se vším, jako ve sportu, jako v práci, je to o odhodlání, že za tím prostě jdeš jako vlk. Spousta úředníků možná napíše dopis a to je tak všechno. Pokud něco přitom chceš, tak z devětadevadesáti procent to budeš mít. To nemůže být už jen práce, ale musíš to brát jako poslání. Právě tak k tomu přistupoval zmíněný starosta Bohuňovic. Musíte prostě k tomu dát přidanou hodnotu.“
* Vrátím se k tomu, kdy jste říkal, že cyklistika je vlastně životní styl. Jak teda zvýšit poměr lidí, kteří ho žijí, co budou pravidelně jezdit na kole, oproti těm, co nejezdí vůbec?
„Můžu prozradit, že jsme měli schůzku s náměstkyní ministra zdravotnictví a až opadne to šílenství s různými viry, tak by měla být uspořádána tiskovka, kde se upozorní: ‚Přátelé, je to fakt o životním stylu. Zkuste přehodnotit váš životní styl, co se týká pohybu a aktivity.‘ Ale na druhé straně k tomu ruku v ruce musí města vybudovat infrastrukturu. Když to vezmu zpět do Chomoutova, tak moje dcera nemůže jezdit na kole do školy, i když by chtěla. Protože by musela jezdit po silnici II. třídy. Takže to jsou dva pilíře, které musí být naplněné. Jedna část je infrastruktura, druhá pak vůle člověka změnit sám sebe. Což je ještě daleko těžší.“
* Velmi často se, nejen pro velká města, dává v cyklistice za příklad Vídeň. S tím, že se jí trvale daří zvyšovat množství lidí jezdících do práce nebo do školy na kole. V čem se pak může Česká republika od zahraničí ještě učit?
„Máme internetové stránky dobramesta, kde se na to soustředíme. Dáváme tam za příklad nejen Vídeň, ale i Lublaň a Lipsko. A chceme ukázat, že to není jen o cyklistice, ale celkovému přístupu města k životu jako takovému. Shodou okolností jsem pátého března přidával informace o Vídni, kde to popisuji s tím, že to není jen o cyklistice. Jde tam rozkliknout celá filozofie toho kterého města, nejen cyklistika, ale celková doprava. Tam jsou klíče k úspěchu.“
* Na závěr by mě zajímalo, zda by se nemělo přitlačit na pilu u vzdělání cyklistů? V provozu se totiž stává, že úplně neovládají pravidla provozu...
„Stát v tomto směru trochu zaspal. Jediný způsob, jak tlačí na pilu, je přes BESIP. A co si budeme povídat, to je jen samé ‚chovej se slušně, nepij, používej ochranné pomůcky‘. My teď chystáme kampaň, kterou jsme testovali dva roky a kdyby nepropukla pandemie, už bychom ji představili. Snažíme se v určitých bodech suplovat tento stát ať už ve vzdělávání, či v možnostech mobility. Ale druhý pilíř právě je motivovat, mobilizovat společnost. To je výzva úplně neuvěřitelná, když to řeknu nadneseně. Nemá cenu dělat lehké věci. Jak se říká, ale nemusí to být vždycky špatné, jak to média prezentují.“


JAROSLAV MARTÍNEK

* narodil se 12. července 1969 v Olomouci
* krajský a zároveň celostátní koordinátor cyklodopravy, lokální a regionální patriot
* dětství a mládí strávil v Olomouci
* vystudoval VUT v Brně, oblast dopravy a obor Silniční a městské dopravní inženýrství
* absolvoval Vysoké učení technické v Brně, obor Automatizované systémy řízení na Elektrotechnické fakultě
* čtyři roky působil na olomouckém magistrátu, poté 20 let v Centru dopravního výzkumu
* později působil jako cyklokoordinátor Olomouckého kraje, později se stal celostátním koordinátorem cyklistické dopravy
* je ženatý, má tři děti
* jeho koníčky jsou fotbal, běh, pohyb a čas trávený v přírodě
zajímavost: považuje se za lokálního a regionálního patriota a nikam by se nechtěl stěhovat

  • Makový pohřební služba
  • 1

Předpověď počasí

Předpověď počasí

Anketa - hlavní

Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?

2017 vitejte na svete banner

Speciály Večerníku

2019 tv pohoda banner

 

Barometr

Vánoční strom bude.

Tohle nám nemůže vzít ani ten lotr koronavirus! Prostějovští radní oznámili, že konání vánočního jarmarku na náměstí T. G. Masaryka je sice v ohrožení, ale o tradiční a neodmyslitelnou součást rynku nepřijdeme. Vánoční strom je už vybrán a letos ho městu darovala rodina z Lipové.

 

Další chyba na Vápenici.
Špatně vypočítané kilometry na směrovníku u Národního domu nejsou jedinou „mýlkou“ na Vápenici v Prostějově. Jak Večerník upozornili čtenáři, při odbočení vlevo do centra v Prostějově je nakřivo namalován odbočující pruh. Podle zlých jazyků museli být lajnovači pod parou...

Nezapomněli na lidi.

Osobnost týdne

Ladislav ADAMÍK

Úctyhodného věku šestadevadesáti let se před týdnem dožil bývalý kvalitní prostějovský atlet. Osobní výročí blížící se magické stovce oslavil v pondělí 19. října.

11 stasova

THUAN DINH DUC

 

Číslo týdne

1 983

Podle posledního sčítání žije v Prostějově 1 983 cizinců. Nejvíce zde pobývá Slováků a Ukrajinců, silné zázemí zde mají Vietnamci.

33

Výrok týdne

„ZATÍM PO NICH NENÍ POJMENOVÁNO VŮBEC NIC!“

Lidé budou vybírat nový název parku v Okružní ulici podle jmen slavných rodáků. A jak zmínil primátor Jura, zatím po nich není pojmenováno vůbec nic...