- 17. duben 2020
- 631x
V Prostějově se šestačtyřicetiletý Martin Janeček (na snímku) narodil a taky za něj pěkných pár sezón odehrál. Zažil slavné doby i sestup HC Prostějov, stejně jako kluby předchůdců. Na Hané však byl v roli asistenta trenéra pouze krátce bezprostředně po skončení hráčské dráhy v sezóně 2007/08. A návrat se nekoná ani letos. Poté, co byl „Janes“ hlavním koučem Šumperka, s nímž jako nůž máslem projel základní částí a následně předváděl kvalitní výkony také v play-off, načež si klub vysloužil vstupenku do Chance ligy, čekalo se, kam povedou kroky bývalého kapitána prostějovských hokejistů dál. V úspěšném angažmá se nakonec rozhodl nepokračovat, neboť dal přednost šanci trénovat po boku velké legendy Františka Výborného, s nímž navázal vztah při intermezzu v pražské Spartě. Nově tak bude součástí realizačního týmu porubského Toraxu, který má ambice bojovat o horní příčky druhé nejvyšší soutěže.
* Kdy přišla nabídka z ostravské Poruby? Co vás na ní oslovilo?
„První kontakt proběhl již před play-off na konci základní části, kdy jsem se domluvil s panem Výborným, že půjdeme na kafe. Byl mým kolegou ve Spartě Praha a udržovali jsme přátelský vztah, i když jen po telefonu. A naposledy jsme se viděli v srpnu na turnaji v Porubě, kterého jsem se zúčastnil se Šumperkem. Byl jsem osloven, jestli bych za ním šel do Poruby. Šlo o takové předběžné mapování situace, jak to mám příští sezónu. Já jsem v ten den poprosil o posečkání, nechtěl jsem na další sezónu absolutně řešit. V první řadě jsem měl před sebou play-off, na které jsem se chtěl soustředit. Pocítili jsme šanci poprat se o postup a chtěl jsem být zcela soustředěný a nezabývat se ničím jiným. A zadruhé bylo ještě brzo, myšlenky se upíraly k Šumperku i na další sezónu. Nabídku jsem tedy posunul. Druhý kontakt přišel minulý týden. A to už byla rychlovka.“ (úsměv)
* Co vás přesvědčilo, že spojíte své další kroky právě s Porubou?
„Jednal jsem o smlouvě v Šumperku, tvořili jsme s prezidentem klubu varianty spolupráce ať už osobní, nebo klubové, kde jsme se bavili o budování týmu ve variantách první i druhé ligy. U druholigové jsem začal trochu váhat, jestli se mám rozhodnout pokračovat, protože jsem toužil po Chance lize. V této variantě to pro mě bylo takové veselejší, takže jsme na tom pracovali. Nicméně kromě osobních věcí musím říct, že mi dal Šumperk velmi slušnou a férovou nabídku. Bylo cítit, že má zájem o mé další služby. Avšak trochu, nechci říct, že narazili, ale rozcházeli jsme se v názorech nastavování věcí pro tým pro další sezónu. Uvědomil jsem si, že bojuji o každý milimetr ledu v tom svém působení, a v tu chvíli jsem začal řešit i trh volných trenérů. Ozval jsem se zájemcům, kteří byli čtyři, a přes agenta rozhodil sítě. Pak přišel telefon od pana Výborného, který zavolal, že zájem trvá. Pro Porubu rozhodlo i to, že je to klub, co má zázemí, které by mu mohl každý závidět. Druhý důvod představovala záruka spolupráce s panem Výborným. Tam je neustále se co učit a posouvat kariéru dál. A za třetí Ostrava je i takový můj domácký klub, prostředí znám, jako hráč jsem byl v Porubě dva roky. Takže jsem se rozhodl, nabídka Toraxu převážila nad ostatními.“
Další chyba na Vápenici.