„NEJVĚTŠÍ PROBLÉM BYL V BRANKÁŘÍCH…“ Trenérský asistent Jestřábů Ivo Peštuka je jako kliďas na hráče ten hodnější

 Hlavní pozornost v případě prostějovských hokejistů je dlouhodobě upřena na samotné hráče, potažmo na hlavního kouče a sportovního manažera či případně na majitele klubu. A tak například asistent trenéra Ivo Peštuka (na snímku) trvale zůstává poněkud ve stínu těchto sledovanějších person, ačkoliv má toho v ledovém sportu za sebou spoustu včetně zajímavých úspěchů a u Jestřábů působí už čtvrtou sezónu. Proto jsme chtěli pomyslnou „anonymitu“ tohoto zkušeného muže trochu změnit a dát mu prostor vyjádřit své názory v obsáhlejším rozhovoru.

* Vybavíte si okolnosti, za jakých jste předloni do LHK přicházel?
„Stalo se tak před třemi a půl rokem. Oslovil mě Jirka Vykoukal, zda bych s ním nechtěl spolupracovat. Bylo to po odvolání Kamila Přecechtěla a já jsem samozřejmě souhlasil.“
* Jak uplynulé roky osobně hodnotíte z hlediska vaší práce pro klub?
„To je otázka spíš na majitele a sportovního manažera. Já se ze své pozice snažím hlavnímu trenérovi hlavně pomoci ve všech oblastech. Snažím se na hráče dívat z trochu jiného hlediska. Samozřejmě výkonnost na ledě, ale i jak se chovají v kolektivu a kabině.“
* Měla vaše role u týmu během této doby nějaký vývoj?
„Samozřejmě je role asistenta trenéra daná, vše ale záleží na vzájemné komunikaci. Na skladbě plánu přípravy i samotných tréninků je nutná spolupráce – a ta byla vždy výborná. Při utkáních jsem měl na starost obránce a hlavní trenér útočníky. V rozhodujících momentech zápasů jsme se vždy poradili, koho na led pošleme s tím, že jsme se pokaždé shodli.“
* Navenek působíte trochu jako muž ve stínu. Vyhovuje vám to?
„Já si myslím, že jsem se za ty roky u hokeje naučil krotit emoce, i když někdy je to těžké. A moje role by měla spočívat v tom, že vidím věci s nadhledem, snažím se myslet dopředu.“
* Jste opravdu takový kliďas, jak na první pohled vypadáte?
„Myslím si, že ano. Jak jsem už řekl, ty roky u hokeje vás změní. Když jsem byl mladší, tak jsem měl potíže s pány rozhodčími, ale postupem času jsem zjistil, že jejich rozhodnutí stejně nezměním. Manželka vždy říká, že si mě brala jako kliďase, tak bych u toho rád zůstal.“
* Co byl pro vás dosavadní vrchol za dobu působení u Jestřábů?
„Tři roky za sebou jsme postoupili do vyřazovacích bojů a vždy nám chyběl krůček k postupu ještě dál. Kladno parádní zápasy, Přerov výborné zápasy, kde nás poznamenal gól negól v prvním utkání. A Vsetín byla opravdová paráda s nešťastným koncem.“
* Uplynulá sezóna ale mužstvu nevyšla. Máte svůj názor na to, z jakých důvodů a proč?
„Tak to je otázka, na kterou by měla být hodně dlouhá odpověď, ale budu se snažit vypíchnout ty nejzákladnější příčiny neúspěchu. V hokeji se říká, že padesát procent mužstva jsou brankáři. A tam byl náš letošní největší problém, ani jeden gólman kromě Dana Hufa se nepotkal s dobrou formou. V obraně jsme chtěli spojit zkušenost s mládím, ale hlavně mladší beci nás hodně zklamali. V útoku nám od začátku hodně chyběl Tomáš Divíšek, který více než polovinu ročníku ze zdravotních důvodů nehrál. Po odchodu některých hráčů v průběhu sezóny se hodně zúžil kádr a mladší kluci, kteří dostali víc prostoru, svou roli úplně nezvládli. Ale myslím si, že by v příští sezóně měli prodat zkušenosti, které letos získali.“
* Většinu tohoto času byl hlavním koučem Jiří Vykoukal. Jak se s ním spolupracovalo?
„Jirka je vynikající jako člověk i jako trenér. Zvládá obrovské penzum práce, jedním slovem super. Domlouvali jsme se spolu jak na skladbě kádru, tak na sestavování tréninků i na rozboru a taktice proti jednotlivým soupeřům, kteří nás čekali v následujících utkáních.“
* Je velký rozdíl mít za parťáka na střídačce Ladislava Lubinu?
„Myslím si, že ne. Láďa to má jednodušší v tom, že má na rozdíl od Jirky na starost hlavně mužstvo a tomu se snaží věnovat maximálně. Co jsem za tu krátkou dobu s ním poznal, tak je neuvěřitelně pracovitý. Neustále něco studuje, sleduje všechna utkání soupeřů, připravuje pro hráče videa a počítač je jeho veliký kamarád.“
* Jak obecně vycházíte s hráči? Býváte tím hodnějším z trenérské dvojice?
„Obecně si myslím, že s hráči vycházím dobře. V mužstvu je dvacet kluků a každý je jiný, každý potřebuje jinou komunikaci. Samozřejmě jsem ten, který je na hráče hodnější, protože nepopulární kroky jsou především na hlavním trenérovi.“
* Dá se říct, že jste ve službách prostějovského hokeje i přes nepovedený ročník 2019/20 celkově spokojen?
„Samozřejmě, že jsem spokojen. Můžu pracovat s výbornými lidmi od majitele přes realizační tým a hráče až po všechny další, co se pohybují na zimním stadionu.“
* Jak vnímáte současnou výjimečnou situaci kvůli pandemii koronaviru?
„To je věc, kterou jsme nikdo nepředpokládali a beru ji velmi vážně. Pro celou civilizaci je to špatné, a věřím, že odpovědným přístupem každého se vše v dobré obrátí. A brzy se najdou prostředky, jak tuto pandemii zastavit.“
* Souhlasíte s razantními opatřeními vlády ČR, jež měla za následek přerušení běžného života včetně předčasného ukončení hokejové sezóny?
„Ano, protože nejdůležitější je zdraví a bezpečnost všech.“
* Máte vy osobně strach či obavy z nákazy COVID-19?
„Jistěže mám strach i obavy o svoje blízké a o všechny lidi. Věřím ale, že většina má v sobě zodpovědnost a svým přístupem pomůžou nákazu zastavit.“
* Co teď děláte, čím se zabýváte?
„Já jsem měl s rodinou odletět prvního dubna na dlouho plánovanou dovolenou do Kanady za přáteli, ale volno teď strávíme doma. Budu se snažit dořešit resty, které se během sezóny nakupily.“
* Kdy se podle vás vrátí společnost do normálních kolejí?
„To je těžká otázka. Já si samozřejmě přeji, aby to bylo co nejdříve, ale jak ten svět pozoruji, tak bych byl šťastný, abychom strávili klidné léto bez strachu a nemocí.“
* Máte už momentálně jasno o svém dalším (ne)pokračování v LHK Jestřábi?
„Tak to opravdu nemám, protože teď mají všichni lidé jiné starosti. V současné době se s Jirkou Vykoukalem a Láďou Lubinou snažíme vytipovat hráče, kteří by byli přínosem pro příští sezónu. Samozřejmě bychom chtěli, aby mužstvo bylo složeno z hokejistů, kteří budou mít kvalitu jak hráčskou, tak charakterovou. A budou bojovat za prostějovské Jestřáby!“

IVO PEŠTUKA

* narodil se 13. července 1957 v Olomouci
* asistent trenéra u hokejistů LHK Jestřábi Prostějov
* s ledním hokejem začal v roce 1963, kdy jej otec dovedl na olomoucký zimák
* postupně prošel všemi mládežnickými kategoriemi HC Olomouc, vojnu strávil ve VTJ Písek, následně působil znovu v Olomouci, poté v Prostějově, ve Třinci a hráčskou kariéru ukončil opět v Prostějově
* trenérskou práci u mládeže zahájil ještě coby aktivní hokejista v Prostějově, poté se přesunul do Olomouce, Opavy a Havířova, kde kromě vedení mládežnických kategorií dělal i asistenta u tamních extraligových mužů postupně Richardu Fardovi, Jiřímu Režnarovi a Františku Výbornému
* z Havířova zamířil k dorostencům Olomouce, poté k juniorům Přerova a juniorům Prostějova, od nich pak na podzim 2016 přešel do „A“-týmu Jestřábů
* za svůj největší úspěch považuje jedenáctileté účinkování v Havířově, kde se mužstvu pokaždé podařilo zachránit extraligu
* je ženatý, s manželkou Zuzanou mají čtyři dospělé děti (nejstarší Robert závodně plaval, Iva hrála házenou a veslovala, Ivo byl hokejista, nejmladší Jiří stále aktivně hraje hokej v USA) a tři vnoučata (Tadeáš hraje basketbal v Olomouci, Filip hraje hokej v Přerově, Ivošek začíná bruslit v Prostějově)
zajímavost: díky nabídce kanadského kamaráda Johna DeRoo si vyzkoušel i trénování zámořských juniorů Calgary