AKTUALIZOVÁNO: „JSME KAMARÁDKY, ALE KAŽDÁ SE PŘIHLÁSILA SAMA“

2. duben 2020

701x

Říká se, že každá dívka má v sobě princeznu. Stoprocentně to platí o dvou prostějovských kamarádkách, jež se ve Šternberku poslední únorový den úspěšně zapojily do letošní soutěže Dívka roku. Čtrnáctiletá Klára Hrubá v krajském kole zvítězila, stejně mladá Vanessa Reiterová skončila bronzová. Obě krásky pak měly uplynulou sobotu bojovat v Praze o nejvyšší titul, avšak po vypuknutí pandemie je akce pochopitelně odložena na neurčito. S duem děvčat vám tak nyní přinášíme alespoň avizovaný dvojrozhovor, který se točil nejen kolem vlastní soutěže, ale dotkly jsme se i vážných zdravotních problémů, přes něž se jedné z nich podařilo překonat.

* Jste kamarádky. Kterou z vás napadlo se do soutěže přihlásit jako první a proč?
Klára: „Jsme sice kamarádky, ale každá jsme se přihlásila sama, až potom jsme si to řekly. (úsměv) Na soustředění jsme už jezdily společně a vše tam i spoluprožívaly.“
* Měly jste předtím s podobnými soutěžemi už nějaké zkušenosti?
Vanessa: „Ano, byla jsem v soutěži už minulý rok a postoupila do celostátního kola v Praze.“
Klára: „Já ne, v soutěži jsem byla poprvé.“
* S čím jste do soutěže šly a splnila se vaše očekávání?
Obě: „Chtěly jsme postoupit do celostátního kola v Praze, a to se povedlo.“
* Co pro vás bylo největším překvapením?
Vanessa: „Překvapila nás velká úroveň soutěže, ale také početné publikum, krásné zázemí, výborná organizace i nádherné šaty.“

* Bylo něco, co vás vyloženě zaskočilo?
Klára: „Nic takového nebylo. V soutěži bylo vše super a my jsme si to moc užívaly od začátku do konce.“
* Jak na účast v soutěži reagovalo vaše okolí?
Vanessa: „Moje okolí bylo nadšené. Přijela mě podpořit celá moje početná rodina. Moji největší fanynkou pak byla tříletá sestřička Sofinka.“
Klára: „Celé moje okolí reagovalo pozitivně, přijela mě podpořit celá rodina i přátelé.“
* Jaký je aktuální stav soutěže, co vás v ní čeká?
Obě: „Aktuálně nás čeká casting na semifinále a snad i na finále Dívka roku 2020 v Praze.“
* Je známo, že jste měla zdravotní obtíže. Jak vzpomínáte na dobu, kdy jste bojovala s epileptickými záchvaty?
Vanessa: „Na dobu mé nemoci okcipitální epilepsie samozřejmě někdy vzpomínám. Bylo mi tenkrát deset let, byla jsem dítě, které mělo čtyřicet záchvatů několik hodin v kuse, kdy jsem byla úplně bezvládná a přestala jsem vždy vidět. Bylo to peklo, ale já měla u sebe mámu, která byla pořád se mnou a pomáhala mi. S ní jsem to všechno nakonec zvládla. Tři roky už neberu žádné léky a jsem zcela zdravá.“
* Co vám tato zkušenost s odstupem času dala?
Vanessa: „Postupem času mi to dalo vnitřní sílu. Hlavně si vážím zdraví a svojí rodiny. Jsem prostě bojovnice po mámě...“ (úsměv)
* Předpokládám, že máte nějakou nejlepší kamarádku, se kterou se vzájemně svěřujete. Co nejraději společně děláte?
Klára: „S mojí nejlepší kamarádkou nejraději koukáme na filmy a chodíme ven. Fajn jsou ovšem všechny společné okamžiky.“
* Ve volné disciplíně jste tancovala pole dance. Jak dlouho se mu věnujete a co vás na něm baví?
Vanessa: „Pole dance miluju, i když je to velká dřina. Dělám ho dva roky a chci ho dělat určitě i v buducnosti.“
* Vy jste jako volnou disciplínu měla aerobik. Předpokládám, že vás tedy baví. Jak dlouho se mu věnujete?
Klára: „Aerobik dělám dva roky a chci se mu věnovat i nadále.“

VANESSA REITEROVÁ

* narodila se 20. května 2005 v Prostějově
* je žákyní 8. třídy ZŠ Dr. Horáka v Prostějově
* chtěla by být zdravotní sestra nebo pracovat v hotelu
* mezi její záliby patří pole dance v Tanceláři Olomouc
zajímavost: boxuje v BC DTJ Prostějov

KLÁRA HRUBÁ

* narodila se 22. března 2005 v Prostějově
* je žákyní 9. třídy ZŠ v Melantrichově ulici v Prostějově
* chtěla by pracovat jako záchranářka
* její velkou zálibou je aerobik, kterému se věnuje už dva roky
zajímavost: v disciplíně zaměřené na filmovou tvorbu se prezentovala coby Olivia Newton-John

DO RÁMEČKU, TITULEK DO NEGATIVU:
o co jde…

Dívka roku je celostátní soutěž pro dívky 13 až 15 let, v níž převažují výchovné aspekty nad snahou po uplatnění děvčat v oblasti modelingu. Jde v ní o to dokázat, že i hezké holky jsou chytré a že tato kombinace by jim měla pomoci v životním uplatnění. „Jsem na dceru pyšná. Když si prohlížím naše společné fotografie, tak city, které jsou na nich zachyceny, mi dávají naději, že vše na světě je v pořádku,“ zmínila se maminka Vanessy Kateřina.