Olga Lounová: „NEJDŮLEŽITĚJŠÍ HODNOTOU JE SVOBODA“

Na pódiu působí opravdu energickým dojmem, ostatně její zpěv je stejného rázu. I díky tomu se jí daří získávat si publikum na všech možných akcích, ať už jsou to koncerty, plesy, soukromé akce, nebo třeba charitativního rázu. Zpěvačka a herečka Olga Lounová (na snímku) má zkušenosti se všemi typy akcí, přičemž řada z nich se koná také na Prostějovsku. Naposledy se představila například na prvním Městském plese v Kostelci na Hané, který se konal v únoru tohoto roku. A její vystoupení vzbudilo patřičný rozruch. Osmatřicetiletá umělkyně už má v zádech nemalé publikum, během posledních let se stala veřejně známou osobou. Kromě toho, že pro Večerník pochválila atmosféru a zorganizování kosteleckého plesu, se pak v následujícím rozhovoru vrátila nejen ke svým kariérním začátkům, ale třeba také k tématu svobody.

* Jak jste se k hudbě dostala a kdo vás k ní přivedl?
„Já vlastně nevím, asi nějak podvědomě... Babička a maminka mi zpívaly písničky. Já zpívala třeba na vítání občánků, bavilo mě to a chtěla jsem tehdy chodit na všechny kroužky, co byly v našem malém městečku. Takže jsem začala na piánu, potom jsem chodila na kytaru, do sboru. Nejvíce mě chytla právě kytara, ráda jsem na ni hrála a asi od té doby jsem chtěla být zpěvačka. Takže mě k muzice přivedla asi rodina.“
* Vy jste později chodila na konzervatoř. V jakém směru vás ovlivnila?
„Na konzervatoř jsem šla až po vysoké škole. Nejdříve jsem byla na gymplu a pak vystudovala vysokou školu pedagogickou. Takže neměla zase tak velkou šanci mě ovlivnit, spíše to bylo důležité, že tam byly navíc hodiny tance a zpěvu. Taky mi to pomohlo s kontakty, díky podobnému studiu víte o konkurzech víc, a v neposlední řadě v tom, jak by se profesionál měl chovat.“
* Nastal nějaký konkrétní moment, kdy jste se rozhodla, že se chcete naplno věnovat dráze zpěvačky, případně herečky?
„Myslím si, že každou práci dělám naplno, jsem takový typ. Jako malá jsem strašně chtěla být princezna a vždycky jsem záviděla, když na České televizi vyhlašovali konkurzy pro nějaké místní školy, těm dětem, kteří tam mohli jít. Že jsem se nestala princeznou, mě mrzelo, odmalička jsem to chtěla. Pak jsem chtěla být veterinářka, ale to snad jen v první třídě. Následně už přišla na řadu touha být zpěvačkou.“
* Princezny jsou často vidět díky charitativním projektům, vy jste tedy svým způsobem taky nakonec princezna. Charitě se věnujete hodně.
„Spolupracuji s Unicef, ale hlavně jsem patronkou Nadačního fondu na pomoc ženám po chemoterapii, který jsem vymyslela. Spousta lidí by chtělo pomáhat, ale často si myslí, že je to jen o penězích. Ale přitom mají třeba v šuplíku odstřihlý cop, který zrovna by pomohl nějaké ženě překonat těžké období, kdy přišla o vlasy. Ty jsou takové zlato, se kterým lze skvěle pomoci. Ustřižené vlasy vám již neslouží, ale někomu velmi pomůžou. Na akcích také zpívám.“
* Kterým ženám pomáháte?
„Darované vlasy se buď draží, nebo se z nich dělají paruky. Hodně dětí trpí například hormonální poruchou, že jim padají vlasy. Tak se jim dělají paruky přímo na míru. Je to hodně drahé, protože jde o ruční práci. Výroba jedné paruky trvá asi měsíc a stojí třeba pětadvacet tisíc korun. Máme nejen zralé ženy, ale i malé klientky, třeba osmiletá dvojčátka, holčičky.“
* Jaké další charitativní projekty a koncerty děláte?
„Třeba jsem zpívala na Kladně, když jim tam vyhořel panelák. Lidem se musí pomáhat, ale kdybych měla zpívat na každé charitě, kde mě o to požádají, tak zpívám každý den. (úsměv) Hodně lidí potřebuje pomoc, akcí je dost. Snažím se tedy dělat maximum. Ale vždycky je lepší mít to své, protože pak máte věci pod kontrolou. A víte, že ty peníze jdou tam, kam mají.“
* Asi jste hodně rozlítaná.
„Míváme docela hodně koncertů s kapelou. Hodně akcí řešíme, za rok jich je kolem stovky, možná spíš přes sto. V pondělí, v úterý jsem většinou ve studiu, nedělám žádné koncerty, výjimečně pak dělám firemní akce nebo nějaké narozeniny. V poslední době jsem byla třeba měsíc v Los Angeles, pak přeletěla do Seattlu nahrávat s jedním rapperem do anglické písničky. Do toho závody, je toho moc.“
* Zmínila jste Los Angeles. Pokud vím, tam jste pracovala na novém albu?
„Ano.“
* V jakém stádiu jsou přípravy?
„Už je to skoro hotové. Ještě chybí pár dodělávek, asi dvě písničky ještě chceme dotočit.“
* Kromě dráhy zpěvačky a herečky se věnujete také například rallye. To stále platí, akorát už místo navigování řídíte?
„Ano, ale já jsem asi jen rok navigovala. Ale přidala jsem drifty, tedy závody v řízeném smyku. Což zabere taky méně času, protože ty závody jsou jedno nebo dvoudenní. Když naopak jezdíte třeba mistrák, tak to je často celotýdenní akce, že jedete v pondělí a vracíte se až v neděli. Takže rallye úplně tolik nestíhám, i když se teď na něj chystám. Přidala jsem k tomu jako řidička hlavně ty drifty.“
* Máte v závodění nějaké ambice?
„Určitě, ale už se tomu momentálně tak intenzivně nevěnuji. A to je odvětví, jemuž se fakt člověk musí pořádně věnovat. Zároveň musíte mít hodně dobré auto. A třeba R pětku si nemůžu pořídit. Zatím tedy jezdím ´micákem´.“
* Vy jste celkově známá, že se nevyhýbáte adrenalinovým zážitkům. Třeba potápění se žraloky. Máte teď nějaký před sebou?
„Pořídit si rodinu, to je dost velký adrenalin. (smích) Taky při koncertech lezu na stage a podobně. Nevím, jestli mě teď ale čeká něco nového. Ve volném čase teď dělám free diving, což je potápění na nádech, protože sestra to učí s přítelem, mají kurzy. Takže se chystám s nimi do Dubaje. Nechystám se ale třeba skákat padákem nebo tak něco. Zatím mi stačí, co mám, jako jsou zmíněné drifty či rallye…“
* Vrátím se zpět k vaší tvorbě. V jedné z písniček odkazujete na optimismus. Vy sama jste optimistkou?
„Jasně. Mám jednu takovou písničku, která je o mně, o mém náhledu na svět. Takže ano, i když mi třeba vykradou auto, zůstávám optimistkou.“
* Hodně se ve vašich písních objevuje také slovo svoboda. Jak důležitá to je pro vás hodnota?
„Pro mě je to nejdůležitější hodnota. I heslo doma na wifi obsahuje slovo svoboda.“
* To bychom neměli prozrazovat, ještě se vám na wifi začnou přihlašovat sousedi...
„Ne, to ne, to je ještě nějak zaobalené, není to jednoduché heslo. Ale pro mě je svoboda hodně důležitá v rovině osobní. A teď nemyslím ve vztahu, ale v tom, že si můžu rozhodovat. Zpěváci dost řeší vydavatelství, já mám vlastní a sama si tak rozhoduju, vymýšlím, řídím. To mě baví, ta kreativní svoboda. Ale samozřejmě se bojím, že jednou ta nesvoboda přijde. Myslím, že se už trochu stahují mraky. I kvůli tomu, že jsme tak obrovští humanisti, že si neumíme představit, jaké zlo ještě dokáže v lidech být. A vlastně ten humanismus nás může zničit. Bojím se toho, a asi bych se ani nikdy nepřestala mít bát, protože bych pak ztratila ostražitost. Vždyť už teď je člověk dost hlídaný a kontrolovaný, všude jsou čipy. Jednou se taky může stát, že vás zatkne auto. Budete řídit, řeknete něco sprostého o státu a ono vás odveze rovnou na policii.“ (směje se)

OLGA LOUNOVÁ

* narodila se 7. března 1981 v Liberci
* populární česká zpěvačka, skladatelka a herečka
* dětství trávila na Liberecku, kde navštěvovala školu, později gymnázium
* po zdárném ukončení studia na Pedagogické fakultě v Liberci získala absolutorium na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze
* posledních 22 let se věnuje hlavně vystupování s kapelou a herectví v českých muzikálech a televizních seriálech
* mezi největší hity patří Láska v housce s Xindlem X a autorské skladby K výškám a Brány svaté
* začátkem roku 2011 vydala svou první studiovou desku Rotující nebe a podepsala smlouvu se světovým vydavatelstvím Universal Music
* v roce 2012 odjela své první turné Optický klam a ke konci roku vydala videoklip Dál za obzor, skladbu napsala pro sebe a Karla Gotta
* jako herečka si zahrála ve filmech Román pro ženy a Tacho, představila se i v seriálech Vyprávěj, Ranč u zelené sedmy, Ulice, Obchoďák, Ošklivka Katka
* založila projekt Vlasy pomáhají, při kterém vznikl Nadační fond Grácie
* v současné době pracuje střídavě v ČR a v Los Angeles na novém studiovém albu
zajímavost: kromě zpěvu a hudby je velkou milovnicí rallye (spolupracovala s Danielem Landou) nebo thajského boxu, nadšenkyně do adrenalinových zážitků