- 5. únor 2020
- 720x
Jedním z lídrů elitního týmu cyklistů Tufo-Pardus Prostějov je Tomáš Bárta (na snímku). Minulý rok byl pro něj velice úspěšný, dokonce se dočkal i startu na silničním mistrovství světa. Logicky tak v interview s talentovaným závodníkem převládala spokojenost.
* Když se ohlédnete za loňskou sezónou, splnil jste své cíle, nebo byla osobní očekávání ještě větší?
„Cíle jsem si splnil tak z poloviny. Hodně si cením všech TOP 10 místění na UCI závodech, povedlo se mi třeba Okolo Estonska nebo Carpathian couriers race, kde jsem získal dres pro nejlepšího sprintera. Poté bylo cílem pro první část sezóny mistrovství republiky, které se mi povedlo vyhrát, byl to asi můj dosavadní nejsilnější zážitek, opravdu si titulu hodně vážím. Získal jsem o trošku víc UCI bodů, než jsem si předem stanovil, což bylo fajn. Potom i jednorázovky v Maďarsku a Polsku jsem zajel obstojně. Ovšem jak evropský, tak světový šampionát se nepovedly úplně podle mých představ, ale na druhou stranu šlo o zkušenosti k nezaplacení. A snad je ještě v budoucnu zužitkuji.“
* Máte před sebou ještě dva roky v kategorii U23, nicméně už dostáváte prostor být lídrem i na mezinárodních závodech. Není to pro vás svazující?
„Svazující bych ani neřekl. Jsem rád, že dostávám tolik prostoru a že mi v týmu věří, za což jsem vděčný. Je pro mě hodně motivující, když vidím, že se kluci snaží a je pak na mně, abych jim to vrátil nějakým dobrým výsledkem. Navíc si myslím, že tenhle tlak mě připravuje na budoucí roky a tak nějak i zoceluje. Jelikož ne každý jezdec má takový tlak rád a umí se s ním vypořádat.“
* Začal jste se prosazovat ve spurtech a vypadá to, že si v hromadných dojezdech i víc věříte. Chcete se tímto směrem specializovat?
„Je pravda, že se do spurtů dost často zapojuji, neboť většina našich závodů končí v hromadných dojezdech. Dostal jsem do sebe během sezóny celkem sebevědomí a dokážu si i najít výhodnou pozici. Čistokrevný sprinter asi nikdy nebudu, ale určitě bych se příští rok chtěl zlepšit a zkusit vyhrát nějaký závod.
* Jak funguje spolupráce v kolektivu? Jste hodně mladý tým, dokáží vám kolegové v závěrech pomoci, nebo jezdíte na vlastní pěst? Jaká panuje atmosféra?
„Je pravda, že náš tým je snad nejmladší, co se týká čistě silničářů. Ale máme mezi sebou super atmosféru, o kterou se stará hlavně Mára Dolníček. I další kluci, co k nám přicházejí z juniorů, docela zapadli. V závodech pak hodně spoléhám na Káju Tyrpekla, v dojezdech umí pomoci Luděk Lichnovský. Nemám moc rád, když se mi tam motá moc lidí, většinou mi stačí tak dva. Ale když není k dispozici nikdo, dokážu si pomoci i sám.“
* Jaké máte cíle pro letošní rok? Nepokukujete po zahraničním angažmá, nebo jste v Prostějově natolik spokojený?
„Cíle mám letos opět vysoké, ale ještě jsme se nebavili úplně přesně, které závody pojedu. Tratě ME a MS budou profilově těžké, takže bych se chtěl prosazovat spíše na UCI závodech a získat ještě víc UCI bodů než loni. Samozřejmě bych moc rád obhájil domácí titul, ale uvidíme, jaká bude forma. V Prostějově jsem spokojený, všechno klape. Zahraniční angažmá? No, záleží jak které. Ne každé angažmá v cizině totiž jezdce posune. Navíc teď zatím úspěšně studuji na Univerzitě Palackého v Olomouci. Koneckonců v Prostějově mám smlouvu už jen na rok, takže i tohle téma budu v nadcházejícím období řešit.“
* Pocházíte z pohádkového kraje hradu Bouzova. Co vás přivedlo zrovna k cyklistice?
„Byl to táta. On sám jezdil motokros, ale máma si myslela, že je to moc nebezpečné, tak jsme začali jezdit na kole. Nejdřív na biku, pak v cyklokrosu a nakonec na silnici i dráze. Ze začátku jsem ještě cyklistiku kombinoval s fotbalem, ale nakonec mě zlákalo jen kolo a jsem vděčný všem, kteří mi v dosavadní kariéře pomohli nebo pomáhají. Největší díky však patří rodičům, panu trenérovi Konečnému a všem v týmu Tufo-Pardus Prostějov.“
* Momentálně jste v přípravě, máte za sebou soustředění na Mallorce a zanedlouho odjíždí celý tým do Toskánska. Jde všechno podle plánu?
„Podzimní část přípravy jsem absolvoval doma, měli jsme společné tréninky prokládané dráhovými závody v Motole. Přes Vánoce jsem si užil trochu volna a 8. ledna jsme vyrazili s některými týmovými kolegy na Mallorku. Zvládli jsme tam odtrénovat, co jsme měli. Sezónu pak zahájíme jako každoročně na Rhodosu, kde už 1. března budeme bojovat o první UCI body. Poté následují první české starty a pak už se sezóna rozjede na plné obrátky.“
Další chyba na Vápenici.