Tereza Slavíková: „Naše výhoda je, že pořád bojujeme a nikdy nic nevzdáváme!“

Po výsledkově špatném prosinci zavládl u volejbalistek VK Prostějov vítězný leden. Zásluhu na tom má i libero Tereza Slavíková (na snímku), která se koncem minulého roku hodně trápila na přihrávce, zatímco s příchodem nového letopočtu šla v této klíčové činnosti nahoru. Především poslední dva duely s Frýdkem-Místkem a KP Brno vyšly klubové odchovankyni mnohem lépe než předchozí, proto naše volba pro interview padla v sobotním odpoledni právě na tento zdejší talent.

* Jaké bylo střetnutí proti Královu Poli?
„Z naší strany hodně vydřené vítězství. Vyrovnaný zápas jako na houpačce, rozhodovaly maličkosti. A my jsme to vyloženě ubojovaly.“
* Možná jasnější vývoj mače jste si zkomplikovaly zbytečně ztracenou úvodní sadou. Co se v jejím závěru stalo?
„Tuším, že jsme vedly o dva tři body, ale utekla nám koncovka. Jestli se dobře pamatuju, dostaly jsme tam eso, hůř si přihrávaly, nesložily útoky na zem a soupeřky to otočily. Hlavně jsme však v celém prvním setu udělaly spoustu laciných chyb v mezihře, tím se zbytečně poztrácelo dost bodů. Na hřišti nám vznikaly zmatky, dívaly jsme se s holkama po sobě a dávaly si přednost.“
* Od druhého dějství jste se zvedly?
„Ještě začátek byl hrozný, ale od stavu 0:5 už jsme se zlepšily. Povedlo se nám ustát přihrávku, tím šel nahoru útok, přitlačily jsme i podáním a srovnaly se v obraně. Právě obranu však měly Brňačky výbornou, překonat ji bylo někdy strašně těžké. Naštěstí jsme to nakonec umlátily.“
* Jenže ve čtvrté sadě jste nabraly výraznou ztrátu a hrozil tiebreak, ne?
„Jasně, tam to s náma nevypadalo dobře. Zase jsme si nechaly soupeřky ujet v jednom postavení a dlouho pak prohrávaly o víc bodů. Ale my i tak pořád bojujeme, což je naše výhoda. Nikdy nevěšíme hlavy, stále se snažíme ztrátu dorovnat, nepříznivý průběh otočit. Tentokrát to znovu vyšlo. Pomohly jsme si tlakem ze servisu i zakončení a soupeřky pak začaly víc chybovat, asi se projevilo taky zranění jejich ukrajinské posily.“
* Nakonec tedy velmi cenné tři body?
„Určitě, po takovém průběhu jsou přímo zlaté!“
* Ve čtvrtek jste postoupily přes Frýdek-Místek z pohárového čtvrtfinále. Byla to úleva?
„Přesně tak, oddechly jsme si. Byly jsme totiž favoritky, ale v letošní sezóně je to hrozně vyrovnané a každý může porazit každého. Proto jsme si na Frýdek musely dát pozor, hrát naplno bez podcenění. Nakonec jsme je přehrály v obou čtvrtfinálových zápasech, odveta doma proběhla docela v klidu. A můžeme se chystat na Final Four Českého poháru.“
* V brněnském semifinále narazíte na Olymp Praha. Budou postupové naděje padesát na padesát?
„Uvidíme, netroufnu si předem odhadovat. Šanci však určitě máme, myslím, že s Olympem jsme výkonnostně srovnatelné. Ony mají výhodu větším počtem zkušených hráček, my zase můžeme být bojovnější. Každopádně rozhodne jediné utkání, což je vždycky loterie.“
* Jak jste překonávala osobně horší období prosincového trápení na příjmu?
„To bylo fakt špatný, skousávala jsem to těžko. Na trénincích přitom moje přihrávka nebyla vůbec zlá, docela mi šla. Potom však přišel zápas, já začala být nervózní a zase jsem příjem kazila. Nepomáhalo ani časté sezení u videa a zkoumání příčin, spíš ten problém bývá v hlavě. Prostě jsem si nevěřila.“
* Teď už je to lepší, že?
„Snad jo. Naposledy s Frýdkem-Místkem jsem měla přihrávku hodně dobrou, slušně jsem ji ustála i dneska proti Brnu. Třeba jsem tím své trápení prolomila a zlepšení mi vydrží dál do příštích utkání. Musím být sebevědomější, nebát se.“