- 17. leden 2020
- 651x
Nejzkušenější článek sestavy korfbalového týmu SK RG Prostějov, který chce letos zabojovat o historický zisk mistrovského titulu? To je Aneta Lešanská. Do extraligového výběru Hanáků se vrátila po mateřské pauze, ačkoliv takové ambice vůbec neměla, navíc ještě trénuje starší žáky ergéčka i národní reprezentace ČR. O své obnovené kariéře hráčky se rozpovídala chvilku po dramatickém zdolání Českých Budějovic 21:20, jež sama stvrdila vítězným košem.
* Co říkáte na těsný duel se šťastným koncem?
„Já osobně jsem byla hodně nervózní. Nemohli nastoupit Peťa Šnajdr a od začátku ani Renča Havlová, tím pádem se dost změnila sestava a nevěděli jsme, jak budeme v jiném složení čtverek fungovat. Navíc trenér na mě před utkáním kladl větší nároky, než bych si představovala, což jsem musela vstřebat. (smích) Po klidném úvodu byl zápas postupně čím dál vyhrocenější, protože když Budějky prohrávají, tak vytahují různé fígle, jak soupeře rozhodit. A to nám nesedí. Museli jsme taky navnímat různé jejich signály, abychom je dokázali ubránit. Myslím, že se nám to celkově podařilo dobře, v dané sestavě jsme odvedli slušný výkon a s trochou štěstí dovedli vyrovnaný souboj do vítězného konce. Tahle výhra je hodně cenná.“
* Dlouho jste vedli, ale po přestávce třikrát za sebou rychle inkasovali. Co následně pomohlo k vítěznému obratu?
„Z lavičky naskočili střídající Renča Havlová a Dan Štefák, kteří jednu naši čtyřku hodně rozhýbali. Předtím se nám nedařilo hrozně dlouho dát koš, snad víc než deset minut. Po tomhle prostřídání jsme se v útoku zase chytili, začalo nám to tam víc padat. Šancí jsme si vytvářeli celkově dost a šlo jen o to se z nich trefovat.“
* Po smršti sedmi košů za sebou z 11:14 na 18:14 přesto rozhodoval až infarktový závěr. Proč?
„Naší čtyřce už ke konci asi trochu docházely síly, pokazili jsme několik útoků rychlými ztrátami balónu nebo zbytečně ukvapenými střelami bez možnosti doskoků. Byl to z naší strany takový útočný zmar, čehož soupeř využil k vyrovnání. Naštěstí tým podržela v téhle fázi utkání naše oživená druhá čtyřka.“
* Jak byste popsala úplnou koncovku včetně své rozhodující trefy z penalty?
„Penalta vždycky byla moje noční můra, teď po té dlouhé pauze dvojnásob. Nikdy jsem ji pořádně neuměla a proměňovala s hodně nízkou úspěšností, proto se od svého návratu na hřiště modlím, hlavně ať nemusím na penaltu, kterou podle nových pravidel musí střílet faulovaný hráč. Až do poslední minuty tohoto utkání mi vycházelo se jí vyhýbat, ale pak to přišlo. Náš trenér si vzal time-out a řekl, že útok zahrajeme na mě, abych šla donáškou do koše. Což vyšlo perfektně, ale faulovali mě. V tu chvíli jsem samozřejmě měla strašné nervy...“
Pro penaltovou exekuci jste zvolila nezvyklou horní střelu. Proč?
„Matematicky jsem si vyhodnotila, že vrchem budu mít určitě větší šanci proměnit než spodem. (směje se) Prostě jsem to riskla – a vyšlo to!“
* Zřejmě nastala velká úleva, že?
„Ohromná, jasně. Za stavu 20:20 půl minuty před koncem dělil velkou radost a slzičky smutku takový kousek. (ukazuje prsty půl centimetru – pozn.red.) Naštěstí jsem tu situaci psychicky ustála, penaltu dala. Pak jsme výborně ubránili útok Budějovic a utkání dohráli v držení míče až do konce, všechno dobře dopadlo.“
* Byla radost tím větší, že se povedlo České Budějovice porazit po několika letech a dlouhé šňůře proher?
„O tomhle po pravdě ani nevím, přece jen jsem byla řadu roků mimo mančaft a tuto negativní sérii proti ´Budějkám´ nezažila. Porazit jsme je však chtěli moc, zvlášť po našich dvou minulých prohrách před Vánocemi. A ani Budějovice tentokrát nenastoupily ve své nejsilnější sestavě, stejně jako my. Že jsme vybojovali vítězství v našem pozměněném složení, je tím cennější. Víme, že pokud někdo vypadne, dokážeme jej nahradit.“
* Jak to vlastně bylo s vaším letním návratem k aktivní kariéře po pěti letech?
„Zatím ještě jsem na rodičovské dovolené, Terezka má dva a půl roku. V létě jsem si říkala, že zkusím znovu trénovat, a když mi to půjde, zahraju si za béčko první ligu. Tam jsem naskočila a zjistila, že hraní korfbalu v sobě pořád mám bez nějakých větších problémů. Pak mě oslovil kouč áčka David Konečný, že má málo holek a jestli bych aspoň občas nezaskočila v extralize. Tuhle výzvu jsem vzala, snažím se pomáhat ´A´-týmu. Moje výkony určitě nejsou ideální, z dřívějška jsem byla zvyklá na vyšší tempo. Ale hlavní je, že mě korfbal stále moc baví, nějak ho zvládám a postupně se snad zlepšuju. Ještě potřebuju potrénovat, včetně fyzičky. Zatím to snad v rámci možností ujde.“ (se smíchem)
Další chyba na Vápenici.