Miroslav Černošek: „OSOBNĚ JSEM PROŽIL VELICE PRIMA ROK, KTERÝ BYL OBCHODNĚ VELICE SLOŽITÝ“

Kdo by jej neznal? Protřelý a velezkušený odborník na sportovní marketing, promotér nejprestižnějších světových akcí, které přivedl do Prahy, manažer významných tuzemských společností, ale i sportovních hvězd. V neposlední řadě pak již tři roky muž nesoucí u svého jména titul docent. V posledních letech jej odborné časopisy zařazují mezi TOP vlivné, od agentur získává prestižní ocenění. Není pochyb o tom, že Miroslav Černošek (na snímku) je úspěšný. S respektem o něm hovoří i ti, kteří mu příliš nefandí. A i když doma má několik nepřejícných duší, s většinou města úzce spolupracuje a pomáhá, kde to jen trochu jde. Přestože měl v životě řadu možností přemístit se do hlavního města či do zahraničí, vždy zůstal věrný Prostějovu. Ostatně dodnes rád vzpomíná, jak v roce 1991 seděl s kolegou Milanem Matzenauerem na bednách od piva a jak společně snili o vybudování silného tenisového klubu. Ten v té době působil v krajském přeboru. V současnosti už usiluje o šestnáctý titul! A stejné úspěchy zaznamenal i na poli volejbalovém, zvedl zdejší basketbal, podporuje fotbal, přispívá i na další sporty. Je tradicí, že na konci roku si první muž společnosti TK PLUS najde nemalou chvíli na nejčtenější regionální periodikum. Nejinak tomu bylo i tentokrát a tak vznikl tento obsáhlý rozhovor, který nejen hodnotí právě končící rok 2019.

* Jsme na konci roku 2019. Jaký byl pro marketingovou společnost TK PLUS?
„Když jsem se připravoval na tento rozhovor, nad touto tradiční otázkou jsem speciálně uvažoval. (úsměv) Začnu lehce zeširoka. Pokud člověk sleduje zpravodajství a vnímá, co se všude děje a jak se v řadě míst světa mají špatně, tak musím konstatovat, že v Česku se žije skvěle. Lidi ani nedoceňují, jaký tady máme relativní klid. Mohu s radostí říct, že osobně jsem prožil velice prima rok. Všichni moji nejbližší jsou v pohodě a zdraví, což je nejdůležitější. Když to vezmu obchodně z pohledu společnosti, tak končící rok byl velice složitý. Probíhá transformace mých firem jak v Praze, tak v Prostějově a to má svoje klady i úskalí. Předpokládám, že v únoru příštího roku bude na světě nová podoba TK PLUS i České sportovní. Chystáme se vstoupit do hry tak, aby bylo naprosto jasné, že jsem se výrazně osamostatnil. Což s sebou pochopitelně nese nějaké záležitosti, které sice nebyly jednoduché a bolely, ale bylo nutné je udělat.“
* Již po několik let se zákulisím přetřásá otázka, co bude s projekty TK PLUS a přidruženými kluby, až Miroslav Černošek odejde do důchodu. Jste na tuto situaci připraveni?
„To je velice legitimní otázka a každý, kdo má jednasedmdesát let, tak si ji pokládá... (usměje se) Mohu říct, že na odchod se ještě nechystám. Vedou mě k tomu zejména tři aspekty. Cítím se zdravotně v relativně veliké pohodě, práce mě velice baví a ani výsledky nejsou špatné. Ke všemu navíc přispívá rodinná pohoda, mám vedle sebe manželku Petru, která má v příštím roce teprve padesát let, tak mě nutí vidět perspektivu trochu jinak. Nechci být důchodce, který bude docházet se dívat, jak mu fungují firmy a stárnout. Myslím si, že penze s sebou přináší něco, co nemá člověk udělat v době, kdy se na to necítí. Momentálně jsem si tak dal další cíl, a sice zkusit naplno fungovat do pětasedmdesáti roků. Což souvisí i s tím, že jsem lehce změnil marketingovou politiku a orientuji se nyní především na nové talenty. A s nimi bych chtěl zažít minimálně jeden olympijský cyklus. Jde o proces restartovat tenis, což už jsem jednou absolvoval s Tomášem Berdychem, Radkem Štěpánkem, Luckou Šafářovou či Petrou Kvitovou.“
* Takže můžete fanoušky uklidnit, že karavana pojede dál?
„Omlouvám se, ale já nepotřebuji uklidňovat ostatní, hlavně potřebuji cítit, že jsem klidný sám. (pousměje se) A že na to mám zdravotně, psychicky, fyzicky a jsem schopen marketingové věci dotahovat do konce. Pokud mě okolností nedonutí, tak já to ani nemůžu udělat! V ženském tenisu jsme pořád ve velice dobré kondici, máme širší špičku a dva super talenty v závětří. Ale ten mužský potřebuje opravdu změnu a já u toho chci být. Momentálně řeším jednu marketingovou smlouvu, díky které by měl být budget peněz pro tyto talenty jasně zajištěný. Jsem připraven bojovat o to, abychom nejen v Prostějově, ale v celém českém tenisu měli nová, skvělá jména. A jinak, jak pravil jeden velice moudrý pán, ‚hřbitovy jsou posety samými nenahraditelnými´.“
* Na jaké vycházející hvězdičky vsázíte?
„Mám marketingově podepsané a spolupracuji se dvěma Prostějováky Jirkou Lehečkou a Daliborem Svrčinou, kteří hrají za náš klub. S IMG mám podepsané sestry Frühvirtovy, které tady letos suverénně ovládly mistrovství světa týmů do čtrnácti let. A zejména ta dvanáctiletá Brenda vypadá opravdu jako mimořádný talent. Nikdo talentovanější momentálně v Česku není. A uvidíme, jestli to během těch čtyř let někdo tak trefí, jako ‚Berďa´, Petra nebo další. Přál bych si to.“
* Co tedy jsou a dál budou vaše hlavní aktivity?
„Soustředím se především na to, co mi jde nejlíp. A to je tenis. Významné sportovní projekty, které chci držet, budou Davis Cup, Fed Cup, Zlatá tretra a dva turnaje J&T Banka Prague Open a prostějovský ATP Challenger MONETA Czech Open a také Mistrovství světa do 14 let. Jsem rád, že Česká sportovní bude marketingově u mistrovství Evropy 2021 v basketbalu, kdy jedna ze skupin se koná v Praze. Budeme dělat i marketing evropského šampionátu 2021 ve volejbale žen v Ostravě.“
* S prostějovským tenisovým klubem jste letos získali všech pět možných mládežnických titulů, což je obdivuhodný počin!
„Jsem mimořádně spokojený. Po dlouhé době jsme uhráli všechny tituly a ono uspět v Česku, kde je konkurence skoro půl milionu registrovaných tenistů, je něco mimořádného. Až budoucnost ukáže, jak to bylo cenné a jak výbornou práci odvádí trenéři v čele s Jardou Navrátilem a Ivo Šilhánkem. Pět titulů je něco, čeho si nesmírně vážím, a těší mě, že je u toho i moje žena Petra jako ředitelka tenisových projektů. Zkrátka Guinessova kniha rekordů...“ (směje se)
* Je to další impuls do další práce?
„Ano. Cesta od mládežnických titulů k prosazení se v profesionálním tenise je velice obtížná a v posledních letech nám to trochu dře. Tedy mezi muži, ženy produkují stále nové a nové talenty. Věřím ale, že naši kluci jako Jirka Lehečka, Dalibor Svrčina i Jonáš Forejtek nám další úspěchy přinesou.“
* Jak hodnotíte vystoupení dalších vašich týmů v roce 2019?
„První polovina roku nebyla nic moc. Ve volejbalovém klubu jsme museli udělat razantní změny, které trochu bolely. Výrazně jsme totiž snížili rozpočet na ženský tým, od mládeže odešel pan Míček i další trenéři, ale zatím je to ku prospěchu. Nejmladší tým v extralize dosahuje výborných výsledků, dokonce má reálnou naději na postup v evropském poháru. Dobrou práci odvádí také dvojice nových šéftrenérů mládežnického úseku, který se stabilizoval a díky práci pana Nováka a paní Fabikovičové jde nahoru. Dali do toho kázeň, organizaci i svého ducha, vedou si dobře, čehož důkazem je šest reprezentantek, které teď v klubu máme. A šéfuje tomu výborně Mirek Čada. Obdobný stav je u basketbalu. Michal Müller jako hlava mládežnického oddílu je velice chytrý a pracovitý kluk, který umí dát směr. A i zde máme v mládeži sedm členů reprezentačních výběrů. V obou případech to na velikost města považuji za mimořádnou líheň. Také oceňuji nasazení Michala Pekárka a Predraga Benáčka.“
* Zůstaňme u volejbalu. Když se vrátíte do léta, jak moc těžký byl onen razantní krok zeštíhlit rozpočet a snížit ambice?
„Deset let jsme byli zvyklí sbírat zlaté medaile, ale pak přišla otázka, kterou si jednou člověk musí chtě nechtě položit. Je to sport, který nevydělá ani korunu, naopak je třeba do něj peníze jen a jen vkládat. Proto bylo třeba zvážit, jestli má cenu jedenáctý nebo dvanáctý titul, a přitom se dřít z peněz, nebo to zkusit cestou vlastních odchovankyň. Rozhodli jsme se pro druhou variantu, sice ne tak přímou. Obdobná situace nastala nedávno i u basketbalu a dnes nám tam pravidelně hrají tři čtyř kluci ze zdejší líhně.“
* Jak vůbec vidíte budoucnost prostějovských projektů marketingové společnosti TK PLUS?
„Budoucí kroky jsem především v souvislosti s mládeží opakovaně zvažoval. Znovu bude výrazně akcentován tenis, který stále považuji za svoji dominantní parketu. Na tenisu jsem v devadesátých letech začínal a považoval bych za velice nekorektní vůči tomuto areálu a svým kolegům, kdybychom ho necítili jako svoji prioritu. U volejbalu mám pocit, že jsme letošní sezónu trefili excelentně. Jak jsem již zmínil, výrazně jsme totiž snížili rozpočet na ženský tým, který je nejmladší v extralize, kde dosahuje výborných výsledků, dokonce má reálnou naději na postup v evropském poháru. U basketbalu probíhá sezóna také solidně. Na to, že tým hrál dlouho bez nejlepšího hráče celé ligy, si nevede špatně. Co se týče fotbalu, vždy jsem říkal, že to je spíše srdeční záležitost, neboť jsem do něj vstoupil díky tchánovi, který již nežije. Klub momentálně kráčí cestami, se kterými není plně spokojený. Myslím, že druholigový tým je trochu přestárlý, ale nechci se do toho motat. Předseda František Jura momentálně dělá personální změny tak, aby šel klub nahoru. A já budu, co mně síly stačí, klubu marketingově pomáhat. Perspektivu tam vidím. Prioritní jsou ale tři sporty, které děláme pod hlavičkou TK PLUS. Prostě tenis je jednička, dvojka je volejbal s basketbalem.“ (usměje se)
* Jak si aktuálně stojí tenisový challenger MONETA Czech Open?
„Turnaj má svoji perspektivu, především v tom, že je pro roky 2020 až 2022 finančně zajištěn. A talenty, které v Česku máme, přesně takový podnik potřebují. Myslím, že má pořád i slušný divácký potenciál, lidé se na něj těší.“
* Výrazného posunu se dočkal atletický mítink, který zajišťujete v Ostravě–Vítkovicích. Zlatá tretra bude nyní opravdu ‚Zlatá‘! Jak vnímáte zařazení podniku do elitní série po Diamantové lize.
„Jako velice významný milník. Ostrava se dostala do společnosti míst, jako je Tokio, Sao Paulo či Madrid, což beru jako velký úspěch. Momentálně jsme s mítinkem v dobré kondici. Jsem šťastný a rád za podporu Moravskoslezského kraje a města Ostravy a tím, že jsme se dostali tam, kam jsme se dostali, můžeme opět nabízet špičkovou podívanou té nejvyšší kategorie. Jen si musíme zvyknout, že už nemáme Bolta, což se v posledních dvou letech projevilo na návštěvnosti. Vždycky jsme řešili problém, že nebyly vstupenky, nyní jsme prodali deset tisíc na patnáctitisícový stadion. V této době je tak jedním z hlavních bodů našich porad otázka, jak zaplnit stadion. S tím ovšem bojuje atletika jako celek, protože Bolt byl fenomén a po jeho odchodu zůstala prázdná díra. V příštím roce chceme udělat Tretru, že bude mít ve všech disciplínách excelentní zastoupení největších hvězd, které jsme schopní dovést. K tomu nám hraje do karet, že Diamantová liga vyloučila některé atraktivní disciplíny jako trojskok, který my do mítinku určitě zařadíme.“
* Jaký je váš postoj k novému formátu týmových soutěží Davis Cup a Fed Cup?
„Pro mě s mými firmami a dovednostmi je nový model hrozně poškozující. Tím, že se bude hrát pokaždé mimo Česko, tak ubývá možnost prodávat tým, prodávat vstupenky, získat podporu místních firem a podobně. Proč by česká firma měla podporovat fedcupový tým, když hraje v Budapešti, kde nemáme ani centimetr reklamy?! Je to z mého pohledu totální nesmysl, který nás ochuzuje. Vyprodaná O2 arena byla úžasným momentem pro hráčky, ale i marketingově. Já jsem to nepochopil, je to zvláštní krok. Obzvlášť když z něj do národních reprezentací neputuje prakticky nic, vezmou vám vysílací práva a ještě si budeme muset platit část nákladů...“
* Pojďme tedy k financím. Přestože se stále mluví o tom, jak je důležité podporovat sportovní aktivity, není tomu tak. Čím to podle vás je, že se v českém sportu točí méně peněz?
„Můj subjektivní úhel pohledu je postaven na tom, že celková neklidná atmosféra, která uvnitř státu panuje a je daná politickými kauzami, nepřináší ten správný klid na to, aby firmy měly pocit, že chtějí investovat do něčeho, co na první pohled nemusí, jako je rozvoj a podpora sportu. Když vezmeme nadnárodní společnosti jako například banky, které mají své majitele mimo Česko, tak ty ze sportu odešly úplně. Dnes tady skoro žádná velká firma, která odvádí zisky do zahraničí, nenechává prakticky nic. Což se sportu jako takového pochopitelně dotýká. Šanci uspět mají pouze vysoce nadstandardní projekty, které jsou mediálně sledované nejen u nás, ale i v zahraničí. Český trh je prostě malý a navíc nežije tím správným rytmem... A je to vidět například na prodeji suvenýrů tzv. merchandising, ve kterém jsme oproti zahraničí hrozně pozadu. Pokud bych to vzal z našeho úhlu pohledu, tak kdybychom měli jistotu, že prodám tisíce dresů s basketbalovými hvězdami Palyzou či Douglasem, měli bychom na koupi jednoho výborného hráče. Takhle přesně to funguje ve velkých zahraničních klubech a i proto mají zcela jiné možnosti.“
* Proč toto souznění s klubem v Česku nefunguje?
„Těžko říct. Můžete dělat nejrůznější akce, můžete dělat nábory, můžete dělat charitu... Nic nepomáhá. Česko je v tomto směru zvláštní. Je to v lidech a o lidech. Jsem přesvědčený, že je spousta občanů, kteří sportovcům fandí a přejí jim, ale stejně tak je velká část populace, jež si přečte, kolik kdo má jaký příjem, a vidí za tím jenom ty peníze. Funguje prostě závist. Jak může Satoranský vydělávat deset milionů dolarů, když já beru jen třicet tisíc korun měsíčně. A u toho všechno začíná...“
* Jak velké firmy přitáhnout zpátky ke sportu?
„Díky tomu, že jsem poměrně úspěšný člověk, který si vybudoval nějaké zázemí a kontakty, tak se s těmi lidmi potkávám. Znám spoustu bankéřů, co mají rádi český sport, ale nedokážou zlomit stereotyp, kdy ‚matka´ rozhoduje o užití zisku, a vždy na první místo dává zem, kde přímo podniká. Takže zakopaný pes je aktuálně v tom, že majitelé nadnárodních společností jsou prostě z jiných zemí... A chybí takzvaná sociální solidarita výborně fungující v některých evropských velmocích.“
* Jaká je situace na poli veřejných finančních prostředků?
„Nechci být příliš servilní, ale musím konstatovat, že společnost TK PLUS prožívá momentálně příjemné období spolupráce s Olomouckým krajem i statutárními městy Prostějov a Olomouc. Jestliže v tuto chvíli chybí podpora velkých firem a do určité míry státu, tak role krajské a městské samosprávy jsou pro sport v regionu zásadní. Chtěl bych proto těmto třem institucím i touto cestou poděkovat.“
* V Česku je nedostatečné financování sportu, avšak v okolních zemích se ukazuje, že to jde...
„Jasně. O Německu a v posledních letech ani Polsku se nemusíme bavit. Tam je podpora sportu famózní. Pro mě je fascinující především vývoj Maďarska, které má sedm milionů obyvatel. Loni tam proběhlo mistrovství světa v plavání, což je finančně velice náročná akce. Současně probíhá rekonstrukce fotbalového stadionu a proběhne tam část jedné ze skupin mistrovství Evropy. Podotýkám, že v Česku, které je větší a má úspěšnější kluby v pohárech, se nehraje. Aktuálně maďarská vláda vložila šedesát milionů amerických dolarů do ITF a stala se na tři roky pořadatelem finále Fed Cupu. Přitom mají jedinou hráčku ve světové špičce! My jich máme hned několik, svět nás za to obdivuje, ale podpora a návratnost ze strany státu jsou mizivé. To ještě není všechno. V roce 2023 bude v Maďarsku mistrovství světa v atletice, což už je jízda první třídou. Když zavnímáte, jak výrazně šla dopředu infrastruktura a sportoviště v Polsku, je mi z toho smutno. Že ve Vídni je spousta významných událostí, jsme si zvykli, ale předběhlo nás Polsko, nyní už i Maďarsko. Mám ale dojem, že zatím si pleteme dojmy a pojmy, že sport jde v Česku nahoru. Nejde!“
* Letos je první celý rok v provozu hala Národního sportovního centra, s níž jste si užil své...
„To je příběh, který by zasloužil napsat knihu, protože já jsem se za svůj život nepotkal s takovým nepřátelstvím, jaké jsem osobně prožil v souvislosti s výstavbou Národního sportovního centra. A proto jsem nesmírně šťastný, že tam každý týden sportuje osm až devět set dětí, pořádají se tam akce nejen pro mládež, ale i různé společenské události například pro seniory. Když toto všechno vidím na vlastní oči, je pro mě smutným pobavením, že se ta hrstka opozičních zastupitelů, která objekt nepřetržitě kritizuje, nepřijde ani jednou podívat. Myslím, že než rozbořené koupaliště, které tam stálo doteď, a bydleli tam bezdomovci, je lepší mít pěknou halu, kde sportují děti.“
* Jaký je aktuální stav kolem haly?
„Situace se ale výrazně uklidnila. A dnes mohu říct, že otevření Národního sportovního centra nám ve výchově vlastních sportovců nesmírně pomohlo. Hala je něco, co nám chybělo, je využitá na maximum. Ráno o půl sedmé přichází talenty a trénují dvoufázově, od osmi do třinácti hodin mají prostor školy, do patnácté hodiny tenisté a poté až do dvaadvaceti hodin se tam střídají basketbalisté s volejbalistkami. Když se tam chodím o víkendu dívat, jak zápasy běží za sebou, hala je plná, člověk má dobrý pocit, že to všechno mělo smysl. Chystáme se na Mistrovství Evropy 2021 do sedmnácti let ve volejbalu, mezistátní zápasy mládežnické kategorie, na něž je naprosto ideální. U dospělých by to bylo samozřejmě malé. Hala navíc ukazuje, že má i jiný potenciál, než jen sportovní. Probíhají tam různé společenské akce pro seniory, burzy práce i škol a další aktivity. K tomu jsme museli přizpůsobit interiér a přikoupit řadu potřeb do zázemí.“
* Finančně se podařilo situaci stabilizovat?
„Je fakt, že jediným problémem kolem haly je, že v květnu 2017 zrušila ministryně Valachová Program IV, který zahrnuje podporu provozu a údržby sportovišť, a ten dodnes nebyl obnoven. Náklady tak leží výhradně na spolku, tudíž trochu tak zápasíme s penězi. Momentálně probíhají jednání o dalším financování, které má vyřešit problém s pádem dotačního programu. Jsou to všechno takové porodní bolesti. A když je vyřešíme, tak půjde o projekt udržitelný dlouhodobě. Hala umožňuje něco, co v Prostějově dlouho chybělo.“
* Tak trochu jsme se dostali k politice. Jak vidíte současnou situaci v Prostějově?
„Vážím si podpory statutárního města Prostějov a současně vnímám, že ve ztížených podmínkách, v jakých momentálně pracuje dnešní koalice, to není jednoduché. Ono obhajovat pravdu pořád dokola a bránit se útokům, je únavné a bere energii. Ti, co ničeho nedosáhli, rozdávají hraběcí rady. Když je někdo bezejmenný hrdina, který nemá za sebou nic konkrétního, co by pro město udělal, a pouze připravuje magistrát o peníze, svými neustálými výpady a stížnostmi kazí jeho mediální obraz, je člověku hodně smutno... Ale jak praví přísloví, ‚když nejde o život, jde o houby‘. Pokud chcete jít dál, musíte mít v sobě pozitivní energii, to je moc důležité.“
* Kde vidíte podhoubí této nepřátelské atmosféry?
„Cítím to sám na sobě. Nedávno jsem obdržel ocenění v rámci ankety Českých 100 nejlepších jako Gentleman Pro manažer roku a v rámci slavnostního předávání musí každý z laureátů mít dopoledne přednášku na téma Teorie úspěchu. Já jsem se nad tím dlouze zamýšlel, připravoval se, protože šlo o řeč na Pražském hradě před dvěma stovkami vzácných hostů včetně ministryní financí a průmyslu. Člověk nechce vypadat jako hlupák. Nesmírně mě přitom zaujalo jedno motto, které vyřkl velký antický myslitel Seneca, který žil na počátku prvního století našeho letopočtu – Největším nepřítelem úspěchu je úspěch sám. To je přímo neuvěřitelné. Jako kdyby žil v Česku ve dvacátých letech jedenadvacátého století... Když jsi úspěšný, tak jsi ruku v ruce s tím i bohatý, píše se o tobě, mluví se o tobě, což s sebou bohužel přináší i spoustu nepřátel.“
* Poté vznikají zbytečné třenice...
„O čem jsou zastupitelstva?! Leckdy o tom, že ti neúspěšní závidí těm úspěšným. A pak na to doplácí město. Chodím do zastupitelstev v Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Liberci, ale to, co je v Prostějově, nikde jinde není! Jako rodáka mě mrzí, že to nejhorší mě musí potkat zrovna tady...“
* Hodně se přetřásá také váš vztah s primátorem. Co k tomu můžete říct?
„Slyšel jsem plno zaručených zpráv, jak jsem jej v minulosti zaměstnával a podobně. Současného primátora statutárního města Prostějov Františka Juru jsem poznal díky vstupu do fotbalového klubu v roce 2012 a díky Petru Langrovi. Fotbal dělali tehdy s nadšením a láskou, nic za to neměli a jen díky píli klub obnovili, vrátili ho do profesionální soutěže. Dodnes z něj mám pocit, že je velice pracovitý, dává do toho cílevědomost, což jsou také vlastnosti, které z něj dělají výborného primátora. Díky jeho politickým aktivitám už mu však samozřejmě někdy chybí ta patřičná energie do fotbalu. Má toho hrozně moc, přece jen uchopit město a současně řídit profesionální klub... Pro mě to nevěštilo nic dobrého, já jsem jej varoval, ale kdo jej zná, ví, že do všeho jde hlava nehlava. Dnes jej ta situace trápí, ale změny, které dělá, jsou určitě k lepšímu.“
* Jaký je výhled TK PLUS do roku 2020?
„Pro mě existuje v příštím roce jediná cesta: mládež, mládež a mládež. My chceme mít co největší počet titulů i úspěchů v mládežnických kategoriích a současně proměnit talenty v hráče a hráčky, co jsou v případě tenisu schopní uspět v zahraničí, a v případě kolektivních sportů se držet v reprezentačních výběrech, načež postupně doplňovat naše profesionální týmy. Samozřejmě chceme udělat další úspěšný ročník atletického mítinku Zlatá tretra, tenisového challengeru MONETA Czech Open a pokračovat v tradici mistrovství světa týmů do čtrnácti let v tenise. Současně bychom rádi stabilizovali finanční situaci a pracovní kolektiv.“
* Chystáte nějaké personální změny, nebo nadále pojedete v nastavení tzv. rodinného kruhu?
„Lidi, které mám kolem sebe, jsou v čele s Petrem Chytilem, mojí ženou Petrou, Tomášem Cibulcem, Ivo Šilhánkem ti nejlepší, které jsem na své cestě potkal. Dělám to s nimi dlouhodobě, znají prostředí a rodinný duch i schopnost komunikace uvnitř firmy se nám osvědčil. Hodlám v tom takto pokračovat. A ještě jedna poznámka, nezdá se to, ale naše společnost a kluby na ni navázané zaměstnávají více jak stovku lidí a v různých daních či odvodech přinášejí do státního a městského rozpočtu desítky milionů korun.“
* Na závěr ještě něco příjemného. Jak jste již zmínil, nedávno jste si převzal ocenění v anketě Českých 100 nejlepších, konkrétně v kategorii Gentleman Pro, o čemž Večerník informoval v minulém vydání. S jakými pocity?
„Byl jsem osloven společností Comenius, která již po čtyřiadvacáté uspořádala tuto anketu. Vybrané osobnosti doporučují jako Lady Pro a Gentleman Pro, z nichž se pak vybírají vlastní laureáti. Dostalo se mi velké cti se mezi sedmičku probojovat, čehož si nesmírně vážím. Již jsem hovořil o přednášce, kterou to s sebou nese, a musím ještě dodat, že i když dlouhodobě přednáším na fakultách a jsem v tomto směru zkušený, tak ve chvíli, kdy jsem pohlédl do Španělského sálu Pražského hradu a viděl před sebou více jak dvě stovky osobností, trochu se mi hrdlo stáhlo. (úsměv) Přiznám se, že mě toto ocenění oslovilo, je to příjemné. Tleskala a gratulovala mi spousta lidí. Stát v jedné lajně se špičkovým neurochirurgem a našimi ambasadory. Byl jsem tam se svojí ženou a byl to krásný večer. Je to ocenění, které není pro ‚obyčejného kluka z Prostějova´ běžné. A kdyby mi někdo v době, když jsem končil studium na Gymnáziu Jiřího Wolkera, řekl, že dojdu na Pražský hrad, tak bych tomu vůbec nevěřil.“

MIROSLAV ČERNOŠEK
* narodil se 27. dubna 1948 v Prostějově
* je podruhé ženatý, v roce 2013 si vzal někdejší profesionální tenistku Petru Langrovou
* z předchozího svazku má dvě dcery a čtyři vnoučata
* ukončil vysokoškolské vzdělání s titulem PhDr., v roce 2010 pak zakončil studium Ph.D. a v roce 2016 byl na Masarykově univerzitě jmenován docentem
* podnikání ve sportu se věnuje od počátku devadesátých let minulého století
* začínal s tenisem v Prostějově, v roce 2001 se stal předsedou představenstva a spolumajitelem společnosti Česká sportovní, kterou převzal do stoprocentního vlastnictví
* je majitelem marketingové společnosti TK PLUS Prostějov, která nejen zastupuje špičkové sportovce, ale pořádá největší tuzemský tenisový turnaj MONETA Czech Open
* kromě TK AGROFERT je v Prostějově pod hlavičkou TK PLUS volejbalový oddíl, marketingově se podílí také na chodu fotbalového oddílu 1.SK Prostějov a BK Olomoucko
* je autorem myšlenky prezentace hvězd NHL pod hlavičkou Jágr Team
* dlouhodobě zajišťuje marketing pro Český olympijský výbor a jeho firma realizovala například basketbalové Final Four, otevírací zápas NHL či tenisový Laver Cup v Praze
* pravidelně pořádá atletický mítink Zlatá tretra v Ostravě, stará se také o oba tenisové reprezentační týmy pro Davis Cup a Fed Cup, se kterými dosáhl historických triumfů
* v roce 2017 obdržel v rámci CZECH TOP 100 elity české ekonomiky titul Ambasador České republiky
* dlouhodobě přednášel sportovní marketing na Fakultě tělesné kultury UP Olomouc, poslední roky působí na Fakultě sportovních studií v Brně
* byl největším zastáncem projektu Národního olympijského centra v Prostějově, hala nakonec pod názvem NSC vyrostla
zajímavost: nedávno převzal ocenění v anketě Českých 100 nejlepších, konkrétně v kategorii Gentleman Pro a přednášel ve Španělském sále Pražského hradu více jak dvěma stovkám osobností na téma ‚Teorie úspěchu´