- 11. prosinec 2019
- 698x
Desítky a desítky umělců, řada vystoupení, třídenní program. A představení všech oborů, které prostějovská ZUŠ nabízí. To byly oslavy 130 let konané začátkem listopadu hned na několika místech. Mezi lidmi oslavujícími kulatiny samozřejmě nemohla chybět ředitelka školy Eliška Kunčíková. Ta postupně navštívila všechna pracoviště a všechny akce, které byly součástí programu. A odcházela spokojená. Škola podle ní oslavila své narozeniny a předcházející dlouhou tradici více než důstojně. K tomu na svou uměleckou alma mater nezapomněla celá řada absolventů. K celé udáosti se ještě vracíme hodnotícím interview s první dámou „zušky“.
* Jak zpětně hodnotíte oslavy výročí 130 let ZUŠ Prostějov?
„Byla jsem naprosto spokojená. Třeba závěrečné taneční vystoupení bylo nad očekávání. Celému programu předcházely měsíce příprav, a toto představení bylo vyprodané a opravdu se povedlo. Stejně jako ta další. Opravdu to všechno dopadlo dobře. Ráda bych také tímto poděkovala pedagogickému sboru a všem, kteří se na programu podíleli.“
* Kolik lidí akci připravovalo?
„Každý přispěl nějakým dílem. Koneckonců některé části oslav už tu byly od jara. Učitelé se podíleli všichni, a těch je šestačtyřicet.“
* Do jednotlivých vystoupení se ale zapojilo také nemálo absolventů.
„To velmi kvituji. Nikdo nás neodmítl, vyšli nám naopak maximálně vstříc. Komu jsme se ozvali a měl čas, ten přijel. Získali zde na škole třeba lásku k hudbě, lásku k dalším druhům umění. A třeba taková hudba vyžaduje sebekázeň, jež v životě hraje velkou roli. Myslím ale, že návraty absolventů zpět do škol, které jim něco daly, jsou všude něčím normálním.“
* Chystáte do dalších měsíců nějaké větší změny na škole?
„Výrazné ne. Plánujeme ale návrat Veselého muzicírování na únor. Při akci hrají příbuzní s dětmi. Takhle se také právě muzicírování dostává více do rodin. Jinak extra velké změny nechystáme.“
* Když jste zmínila muzicírování, platí tedy podle vás stále přísloví ‚Co Čech, to muzikant‘?
„To nevím. Ráda bych za to byla, aby to platilo. Nedá se to ale generalizovat. Někde se umění nebo hudba dědí z pokolení na pokolení. V jiných rodinách se rodiče začnou zajímat a věnovat se hudbě až poté, co jejich děti začnou chodit do ZUŠ. Velkou roli ale u všech hraje čas. Zvlášť v dnešní zrychlené době.“