„Mrzí mě, že sezónu nedokopu,“ říká odcházející Janíček

Měl i nadále plnit roli zkušené stráže prostějovské defenzívy. Tomáš Janíček (na snímku) přišel do Prostějova před půldruhým rokem ze Zlína a čekalo se od něj mnohé. Jak se ukázalo, právem. Zatímco směrem dopředu to 1.SK Prostějov dlouhodobě nefunguje, jak mělo, na zadní řady byl vesměs spoleh. Zásluhu na tom měl právě i sedmatřicetiletý hráč, který s fotbalem začínal ve Slušovicích, aby největší část kariéry odehrál ve Zlíně, s nímž vyhrál Český i Česko-Slovenský pohár, a Mladé Boleslavi. Nastupoval také za Karvinou a slovenskou Nitru. Další starty už nepřidá ani v prostějovském dresu, do jarní části už totiž nezasáhne. Jak se redakce Večerníku dozvěděla, Janíček v eskáčku končí.

* Co za vaším ukončeným angažmá v Prostějově stojí?
„Ano, je to tak, že jsem se sám rozhodl skončit. A to ze zdravotních důvodů. Dohodli jsme se s předsedou Jurou, že končím. Důvodem je moje koleno. Bylo to pro mě jedno z nejtěžších rozhodnutí v životě. Cítil jsem se zprvu dobře, i po fyzické stránce. Navíc v klubu se mi moc líbí, jsou v něm moc fajn lidé jako právě František Jura, tak trenéři. Od přátelského zápasu s Jihlavou, kde jsem přišel k úrazu, se to ale s kolenem zhoršilo. Hrál jsem pod prášky.“
* Co byla pro vás taková poslední kapka? Kdy jste se definitivně rozhodl, že nebudete pokračovat?
„No bylo to dlouhé rozhodování... Poslední měsíc jsem cítil, že i když trénuji, přemáhám bolest. Koleno mám dvanáctkrát operované, mám v něm implantát chrupavky. Na bolest jsem tedy zvyklý. Nově to ale bylo jiné, horší. Asi to byl ten bod, kdy jsem se rozhodl. Bavil jsem se o tom s trenéry několikrát. Kdyby to ale opravdu nebylo takové, nešel bych s tím za Františkem Jurou...“
* Jak na to reagovali spoluhráči?
„Jak jsem řekl, v klubu jsem byl spokojený. Někteří mě přemlouvali, říkali, že je to škoda. Je to ale holý fakt. Hraju s tím implantátem osm let. Jediný další, o kom vím, že to tak má, je Kadlec ve Spartě. A neví se, zda bude pokračovat. I s trenéry a s Františkem Jurou jsme to probírali opakovaně.“
* Bavil jste se v klubu také o tom, zda budete pokračovat na nějaké spolupráci?
„Trénování mě neláká. A co se týká jiných míst, ta jsou obsazená. (směje se) A většinou kvalitně. Ani jsme se o tom tedy nebavili. Budu si tedy muset sehnat práci. Nevidím v tom ale problém, pracovat chci. Jedna éra mi skončila, nastává nová. Snažím se to brát s nadhledem."
* V jakém oboru to budete zkoušet? Máte něco vyhlédnutého?
„Úplně přesně nevím. Mám vystudované gymnázium, s tím člověk úplně uplatnění nenajde. Dvacet let jsem pak hrál fotbal. Budu tedy začínat jakoby od nuly. A hledat si něco, co by mě bavilo, byl za to slušný plat, a co by mě aspoň trochu naplňovalo. Po konkrétním oboru se zatím moc nekoukám. Chtěl bych ještě poděkovat vedení klubu a spoluhráčům, za krásný rok a půl, který jsem v Prostějově prožil. Mrzí mě, že sezónu nedokopu.“