- 5. listopad 2019
- 598x
Do týmu přišel na podzim jako poslední a hlavně nezatížený dvěma smolnými duely s Jihlavou v minulém ročníku. Snad proto si záložník Patrik Slaměna (na snímku) v klidu postavil balón k přímému kopu a zúročil natrénované dovednosti. Těsně před koncem utkání se stal ovšem obětí likvidačního faulu a lze jen doufat, že bude i na další zápas v pořádku.
* Byl jste u dvou významných situací, hlavně jste vstřelil výstavní branku. Šlo tedy o vaše nejlepší vystoupení v prostějovském dresu?
„Nejlepší určitě nebylo, byly tam chyby, o kterých vím a které musím odstranit, aby moje hra byla ještě lepší. Já se svým výkonem nejsem nikdy spokojen, ale celkově si myslím, že jsme nehráli špatně. Odehráli jsme dobré utkání, ale ještě tomu něco chybělo, abychom vstřelili druhou branku a výsledek si pojistili. Takhle jsme dostali vyrovnávací gól a potom to bylo těžké. Snažili jsme se, ale už jsme toho nemohli moc vytvořit.“
* Brutální faul Tijaniho asi hodně bolel?
„Zákrok bolel hodně, nevím ani, jak se to přesně seběhlo, v té rychlosti jsem to nevnímal. Ale mohu chodit, takže snad v pohodě, a doufám, že příští týden proti Zbrojovce budu připraven na sto procent.“
* Čím si vysvětlujete rozdíl mezi prvním poločasem a vstupem do druhého, kdy jste najednou začali Jihlavu přehrávat?
„Sám bych v tom až takový rozdíl neviděl, ale druhý poločas byl rozhodně lepší než ten první, protože jsme si v kabině řekli, co chceme hrát, co musíme zlepšit. Na soupeře jsme vletěli, chtěli jsme přidat druhý gól, abychom byli klidnější. To se sice nepovedlo, ale cíl, tedy větší aktivitu, jsme splnili.“
* Chtěl jste jít na přímý kop a věděl jste, kam přesně jej chcete kopnout?
„Přímé kopy trénuji, takže jsem rád, že mi to tam spadlo. Čekal jsem, kdy ten gól přijde, a jsem za to moc rád.“
* Překvapila Jihlava něčím?
„V týdnu jsme se na ni připravili, podívali jsme se na videa, jak hraje. Dařilo se nám eliminovat její přednosti, takže si nemyslím, že by nás něčím překvapili.“
* Berete výsledek jako ztrátu dvou bodů?
„Jsme všichni zklamaní, že to mohly být tři. Možná zpětně budeme rádi...“