AKTUALIZOVÁNO: Lubina: „MUSÍME MAKAT NA VŠEM, NEJVÍC NA ZAKONČENÍ“

Jeden někdejší špičkový hokejista na střídačce prostějovských hokejistů skončil, jiný jej vystřídal. Jen tři dny trvalo, než po odstoupení dosavadního kouče LHK Jiřího Vykoukala (bývalý reprezentační obránce) nastoupil k jestřábímu mužstvu nový hlavní trenér Ladislav Lubina (bývalý reprezentační útočník). Ještě před měsícem vedl extraligové Pardubice, teď vzal hanáckou štaci. Za současných okolností velice náročnou i dost nejistou. „Není se však čeho bát, naopak je pro mě výzva Prostějov zvednout,“ řekl Lubina (na snímku) v sobotu večer po svém debutu na lavičce Jestřábů.

* Jaká byla zápasová premiéra v novém působišti proti Porubě?
„Samozřejmě jsem byl plný očekávání. Nakonec po utkání řeknu dobrý bod, ale určitě jsme jich mohli mít i víc.“
* Jak se střetnutí z vašeho pohledu vyvíjelo?
„Jsem přesvědčený, že jsme v první třetině měli víc ze hry, ale nedokázali to zúročit nějakou vstřelenou brankou. Pak by bylo utkání pro nás určitě jednodušší. Ve druhé třetině se nám sice podařilo skóre otočit, ale o tuhle výhodu jsme přišli nesmyslnou pětiminutovkou v úvodu třetí části. Říkali jsme si, že musíme hrát v systému, hlavou, zodpovědně od obrany, a my místo toho dostali dva buřty během chvilky. Pozitivní je, že kluci pracovali dál a věřili, že můžeme srovnat. Což se povedlo. V prodloužení byl lepší soupeř.“
* Vyrovnávací gól hostů na 2:2 vypadal neregulérně. Co si o něm myslíte vy?
„Já jsem ho viděl jako hodně sporný, ale rozhodčí mi říkal, že jej uznal, protože hostující hráč v brankovišti tam prý byl natlačen naším hráčem.“

* Přesto jste z 2:3 vyrovnali a v závěru sahali po tříbodovém vítězství. Co chybělo?
„Ve dvou dnech od mého příchodu sem jsme několikrát mluvili s Jirkou Vykoukalem, že největší současná bolest týmu je zakončení. Což se projevilo i dneska. My nejen na tomhle určitě budeme pracovat, snažit se to zlepšit. Jsem přesvědčený, že i tentokrát jsme měli na vstřelení víc než tří branek.“
* Jestřábi v aktuálním ročníku pravidelně prohrávají druhé třetiny, s Porubou jste ji však ovládli 2:0. Jde aspoň o malý pozitivní posun?
„Je potřeba do hry dostat víc taktického myšlení a reagovat v daném systému hry na momentální vývoj utkání.“
* Zvažoval jste důkladně své angažmá v elhákáčku poměrně brzy po konci v Pardubicích?
„Ani ne. S panem Luňákem jsme byli v kontaktu už několikrát v minulosti, nikdy však naše spolupráce neklapla. Teď mi znovu zavolal a já si řekl, že je ta správná chvíle to v Prostějově zkusit. Odpočíval jsem už dost, žádné obavy nemám. Spíš vidím jako výzvu zdejší tým zvednout.“
* Co se dalo vůbec stihnout za tak krátkou dobu od vašeho nástupu k mužstvu do prvního duelu?
„Nedalo se stihnout skoro nic! Proto jsme nic podstatného zatím neměnili, spíš jen nějaké detaily. A určitě je před námi spousta práce. To by ale byla, i kdybych tady působil od začátku sezóny.“ (úsměv)
* Mrzí zpětně neproměněná přesilovka pět na tři v poslední periodě?
„Myslím, že jsme ji neodehráli úplně nejhůř, ale docházelo tam ke zbytečnému předržování puku, což byla chyba. Když jsme pak dostali kotouč konečně dolů, byl prostor před bránou přehuštěný bez možnosti dát dobrou finální přihrávku. Za takové situace se vše musí řešit střelou z vrcholu kruhů a dorážkami.“
* Zaujalo mě, že jste si po obratu na 2:1 vzal v polovině mače oddechový čas. Proč?
„Hlavně jsem chtěl zastavit zvyšující se tlak soupeře. Ten timeout jsem si hodlal vzít už několik předchozích střídání, ale pořád to oddaloval, pak už to prostě nešlo. Poruba tlačila čím dál víc, my jsme dělali nesmyslné chyby a utkání bylo potřeba přerušit.“
* Cítil jste po svém příchodu do Prostějova na hráčích psychickou deku ze šňůry porážek?
„Ne, nemyslím si. A právě tohle je podle mě pozitivní: že kluci nejsou nijak moc skleslí a pořád mají víru v nakonec dobrou sezónu. Jen teď musíme být trpěliví, pracovat a ono to přinese své ovoce.“
* Máte před sebou ještě dva duely během nejbližšího týdne a poté desetidenní reprezentační pauzu. Spoléháte na to, že během ní bude větší prostor s mančaftem něco udělat?
„Určitě se na tuhle přestávku těším, hodně v ní popracujeme. Na všem včetně kondice a nejvíc na zmíněném zakončení.“
* Největší problém tedy vidíte právě ve finální fázi útočných akcí?
„Problémů máme samozřejmě víc, ale kdybychom například dnes měli o dvacet procent lepší koncovku, tak bychom vyhráli.“
* Realizační tým zůstal stejný. Nehodláte do jeho složení sahat?
„Vůbec ne. Nic personálního už se měnit nebude, spolupracujeme s Jirkou Vykoukalem i všemi dalšími včetně tréninků na ledě. A musíme věřit naší společné práci.“
* Jaký rukopis chcete kolektivu vtisknout?
„Filozofie trenéra je jedna věc a realita věc druhá. Já jsem dospěl k názoru, že kouč si může dovolit to, na co má mužstvo. Pokud máte neomezený rozpočet a můžete si mančaft postavit podle sebe, tak lze uplatnit své názory, ale ve většině týmů musíte přizpůsobit své myšlení hráčskému kádru, který máte. Podle toho, co jsme se bavili s Jirkou Vykoukalem, tak máme velice podobný, ne-li téměř stejný názor na herní systém a podobné věci. Já tady nemíním dělat nějaké převratné změny. Spíš se budu snažit klást velký důraz na detaily a herní projev, což pomůže způsob hry i systém vylepšit.“
* Nakolik reálně vidíte možnost ještě proklouznout do horní osmičky pro nadstavbu Chance ligy?
„Pochopitelně máme větší bodovou ztrátu, kterou nebude lehké smazat. My se ale nesmíme za každou cenu za něčím honit, důležité je jít zápas od zápasu. A hlavně na sobě makat tak, abychom se jako tým hokejově zlepšovali. Když budeme hrát v každém utkání dobře, přijdou i výsledky a pak se s postavením v tabulce ještě dá něco dělat. Prvotní však je kvalita výkonů. Každopádně prostějovský mančaft má sílu, a byť se sezóna zatím nevyvíjí optimálně, může ještě dopadnout velice dobře. Podstatné je postoupit do play-off.“

LADISLAV LUBINA
* narodil se 11. února 1967 ve Dvoře Králové nad Labem
* má za sebou vynikající hráčskou kariéru špičkového hokejisty
* postupně prošel kluby Tesla Pardubice, Reipas Lahti (Finsko), ESV Kaufbeuren (Německo), EV Zug (Švýcarsko), Saxonia Foxes (Německo), Železárny Třinec, opět Pardubice a Dvůr Králové
* s pardubickým týmem vyhrál českou extraligu (1989), ze které má ještě tři stříbra (1994, 1998, 2003) a jeden bronz (1999)
* byl dlouholetým reprezentantem ČR, jeho sbírku pěti bronzů z vrcholných akcí mužů (ZOH 1992, MS 1990, 1992, 1998, Kanadský pohár 1987) doplňují čtyři medaile z MS či ME juniorů
* je členem Klubu hokejových střelců deníku Sport
* jako trenér působil v Chrudimi, Pardubicích, Dvoře Králové, Kometě Brno, Nových Zámcích (Slovensko), Slavii Praha, Ertisu Pavlodar (Kazachstán) a naposledy znovu v Pardubicích, jež zachránil v extraligové baráži a před měsícem byl odvolán
* coby asistent kouče pomohl Východočechům k mistrovskému titulu (2012)
zajímavost: v roce 2008 způsobil dopravní nehodu, při níž zahynul otec fotbalisty Vratislava Lokvence, navíc z místa havárie utekl a dostal trest 2 roky podmíněně