- 24. říjen 2019
- 826x
Roky školní docházky jsou ty tam. Přesto ale často nezapomenutelné. Týká se to i Ladislava Hynka, v současnosti náměstka hejtmana Olomouckého kraje pro oblast školství, v minulosti ale studenta Gymnázia Jiřího Wolkera. I dnes, po letech, na svá studentská léta politik vzpomíná. A vesměs v dobrém. Na oslavách gymnázia tedy ani on nemohl chybět. I když, jak přiznal, k nejlepším studentům tehdy nepatřil. A vysvětlil tuto skutečnost prozaicky: Tehdy byl na prvním místě fotbal, škola a studium s bídou na druhém.
* Gymnázium Jiřího Wolkera slaví 120. narozeniny, zřizovatelem školy je kraj. Vy jste tady právě za olomoucké hejtmanství, jste ale také bývalý student. Takže co popřejete gymnáziu?
„Tak samozřejmě se ve mně ty emoce různě mísí, protože jako student jsem absolvoval čtyřleté gymnázium. Byly to krásné studentské roky. A samozřejmě bych gymnáziu chtěl do dalších let popřát hodně nadaných studentů, hodně spokojených pedagogů, protože pokud oni budou spokojení, bude o to více kvalitních studentů a lepší výuka. Ke slavnostnímu večeru bych pak rád řekl, že smekám klobouk před tím, kdo tuto krásnou akci připravil. Mělo to náboj, mělo to krásnou atmosféru. Takže za mě to bylo moc hezké. Chtěl bych ještě jednou gymnáziu popřát mnoho a mnoho dlouhých let. Jsem velice rád, že jsem se této krásné akce mohl zúčastnit.“
* Kdybyste měl porovnat gymnázia v rámci Olomouckého kraje, jak si stojí to Wolkerovo? Jak je kvalitní?
„Tak podle mě jsou všechna gymnázia v kraji kvalitní, myslím si ale, že Gymnázium Jiřího Wolkera patří k těm vůbec nejlepším. I tím, že prostějovské gymnázium vychovává skvělé herce i sportovce, tak je to něco navíc v rámci společenského žebříčku. Myslím si, že ta kvalita je celkově vidět. Žáci to dokazují na všemožných olympiádách svými výsledky.“
* Byli zmiňovaní profesoři z let minulých, různé zážitky. Na závěr bych vás tedy chtěl poprosit, zda byste nedal k dobru nějakou vzpomínku...
(smích) „Jednou z nezapomenutelných akcí bylo, když jsme jeli poprvé jako kolektiv na lyžák do Jeseníků. Tam se tmelil kolektiv, byla to výborná akce, užili jsme si hodně srandy. To asi bylo to prvotní, co z nás udělalo velké kamarády, protože jsme pocházeli z celého okresu. A samozřejmě dělali jsme hodně lumpačin. Dodnes se v noci probouzím, když si vzpomenu na matiku a profesorku Dostálovou, s tím, že mám jít k tabuli.“ (směje se)
Další chyba na Vápenici.