„JE FAJN, ŽE NA CHVILKU VYPLNÍME TITULKY NOVIN“ Český reprezentant Lukáš Palyza neměl žádné volno a už o víkendu požene BK Olomoucko jako kapitán

Pouze tři české kluby dodaly své hráče do národního výběru České republiky, který uspěl na nedávném mistrovství světa v basketbalu. Nejpočetnější zastoupení měl mistr z Nymburku, pak už přispěly pouze dva týmy. Opava dodala Jakuba Šiřinu a mezi vyvolené se dostal také hráč BK Olomoucko Lukáš Palyza (na snímku). Obávaný střelec a kapitán hanáckého výběru si v průběhu léta vybojoval místo mezi nejlepšími a zahrál si na světové přehlídce, kde český tým dosáhl na historické šesté místo. „Na reprezentační úrovni to je největší úspěch,“ usmívá se při vzpomínce na čínský boom Palyza. „Největší zážitek byl asi postup ze skupiny. A vítězství nad Turky. Naopak mě mrzí Austrálie, protože jsme za ní zase až tak nezaostávali,“ ohlíží se za šampionátem křídelník, který má i v nové sezóně patřit v nejvyšší domácí soutěži k nejlepším hráčům a K Olomoucko být oporou.

* Nemůžeme se s vámi neohlédnout za mistrovstvím světa, které vzbudilo v Česku nečekaně velký zájem o basketbal. V některých hospodách dokonce na obrazovkách vystřídal fotbal...
„Vůbec jsem na to někdy nepomyslel, že by to tak bylo! V Česku fanoušci celoročně žijou právě fotbalem a ještě nejvíce hokejem, v posledních letech byl populární biatlon. Nyní se dostal basket více do podvědomí, což je jedině dobře. Doufám, že náš úspěch na mistrovství světa tomuto sportu pomůže, zatím byl takovou sportovní ‚Popelkou'.“
* Úspěch to je rozhodně. Byla účast na mistrovství světa současně největším basketbalovým zážitkem?
„Asi ano, i když to tak úplně nevnímám. V kariéře byly i další pěkné momenty. Na reprezentační úrovni to však byl absolutní vrchol. Uvidíme, jestli se na něj třeba v příštím roce podaří navázat v olympijské kvalifikaci.“
* Jaké jsou vaše vzpomínky na atmosféru šampionátu?
„V Číně je basketbal sport číslo jedna, zázemí je tak skvělé. Zklamal mě ale zájem lidí. Zatímco u nás hokejový šampionát klidně zaplní stadion i zápas s Dánskem, tam bylo poloprázdno. Navíc jsme čtyřikrát přejížděli z města do města, což je hodně unavující
* Start na mistrovství světa popisujete věcně. Nevnímáte start na přehlídce těch nejlepších jako něco výjimečného?
„Když jste profesionální sportovec, tak dáte pryč tu stránku, že se hraje někde daleko v Číně, v obrovských městech a velkých arénách. Berete to normálně. Hřiště má pořád stejný rozměr jako třeba v Kolíně.“
* Ale přesto jste jistě nějaké příjemné pocity zažíval…
„Zážitky pochopitelně mám. Takové ty příjemné pocity, že jsme dokázali uspět proti tak silným týmům. V takových zápasech je důležité, jestli máte jádro hráčů, kteří jsou dlouho pohromadě. To jsme měli.“
* Kdy se to nejvíce ukázalo?
„Těch zápasů bylo víc. V řadě případů jsme využili toho, že proti nám stál papírově silnější soupeř, ale prostě nehrál dobře. Třeba Brazilci. Měli v sestavě šest bývalých hráčů z NBA, ale měli přestárlý tým. Toho jsme využili.“
* Vnutili jste jim svoji hru. Bylo to rychlé, žádné pochodové cvičení. Zaskočili jste je svým výkonem?
„Touto hrou se prezentujeme dlouhodobě. Máme na to hráče. Nemáme kluky, kteří by chtěli hrát pomalu. Satoranský nebude hrát pomalu, kluci z Nymburka taky ne. Nemají to v krvi. Hráli jsme, co umíme, všechno se nám sešlo, trefili jsme formu.“
* Týmu postupně rostlo sebevědomí, předváděli jste stále lepší a lepší výkony. Kdy vás poprvé napadlo, že to může být opravdu povedený turnaj?
„Po vítězství nad Turky jsme tu vnitřní sílu pocítili. Uvědomili si, že tým na to má, že se klukům daří a že v kabině není žádná závist kvůli rozdílnému vytížení na hřišti. Tahle výhra nás nakopla.“
* Síla Čechů se ukázala také v duelu s Řeckem, který tým posunul do čtvrtfinále…
„Tady je třeba trošku krotit emoce, protože Řecko vyhrálo. Ale hráli jsme svoji hru a udrželi bodový rozdíl ve skóre, který jsme potřebovali. Využili jsme nabídnutou šanci. Řeci měli v sestavě nejužitečnějšího basketbalistu NBA, ale tomu to nešlo. Nikomu nepůjčil míč, tlačil se do koše přes mrtvoly a další tři jeho spoluhráči byli naštvaní, že se nedostanou do hry. To nám taky pomohlo.“
* Herně reprezentaci mistrovství vyšlo. Byl vůbec zápas, po jehož skončení jste byli zklamaní?
„Zpětně trošku mrzí čtvrtfinále s Austrálií, kterou jsme pasovali na kandidáta na titul. Až na hodně krátký úspěch tří minut jsme se soupeřem drželi krok. Nakonec z toho byla porážka o dvanáct bodů, ale nebyli jsme daleko, abychom Australany trápili až do koncovky.“
* I z této prohry se tým dokázal otřepat a přehrál Polsko. Čekal jste, že se po Austrálii zase zvednete?
„Ve skupině o páté až osmé místo jsme měli dopředu dané soupeře. Říkali jsme si, že s Austrálií a Srbskem můžeme prohrát. Ale s Polskem určitě ne. Bylo to až osobní. V přípravě jsme Poláky dvakrát porazili a říkali si, že na mistrovství s nimi prostě nemůžeme prohrát. Dokázali jsme se ještě jednou kousnout a vyšlo to.“
* Vaše herní vytížení nebylo velké. Užil jste si přesto své minuty na hřišti?
„Ty minuty byly hodně malé, chodil jsem na palubovku za rozhodnutého stavu. Anebo s Polskem ve chvíli, kdy byl Blake Schilb zraněný a ostatním klukům to nešlo. Víc než minuty jsem si užil tu vítěznou náladu. Jsem rád, že klubová sezóna byla úspěšná a na to navázala i ta reprezentační. Je skvělé žít ve sportovním světě na vítězné vlně.“
* Snášel jste to tedy dobře?
„Role v reprezentačních výběrech jsou někdy jiné než v klubech. Každý hráč je ale důležitý. Byla to pro mě těžká situace, neboť poslední rok dva nedostávám tolik minut. Ale tým je opravdu našlapanější. Tak jako tak jsem se snažil dát mužstvu maximum.“
* Celý reprezentační blok byl letos hodně dlouhý. Stihl jste vůbec dovolenou?
„Stihl, ale jinak máte pravdu. Bylo to dlouhé a náročné. Příprava v Nymburku a pak mistrovství, kde jsme zůstali téměř až do konce. To nikdo nečekal. V Číně se přidaly dlouhé přelety, i na naší hře to pak bylo vidět. Proti Řecku a Austrálii nás už trošku opouštěla energie.“
* Vydali jste se ze všech sil. Určitě to ale stálo za to, že?
„Rozhodně. Vybojovali jsme šesté místo. Nechali za sebou takové země jako Spojené státy, Řecko, Litvu. Pro zemi, která není basketbalová, je to obrovský úspěch.“
* Současně si tým vybojoval postup do olympijské kvalifikace. Existuje šance na postup do Tokia?
„Můžeme hrát s každým, ale v během kariéry jsem pochopil, že je hodně důležité, kdo ji pořádá. Je to hodně cítit. Když ji budou pořádat Srbové, Litevci nebo Turci, neumím si představit, že jako pořadatel by nepostoupili. My pořadatel nebudeme, protože hned v dalším roce hostíme mistrovství Evropy. Uvidíme, kam vyrazíme. Osobně bych nechtěl Srby v Srbsku. To už jsme zkusili a nešlo to.“
* Reprezentace zazářila. Může její úspěch vzbudit u veřejnosti větší zájem o basketbal?
„Všichni se o to nějakým způsobem snaží. Je skvělé, že reprezentace v posledních letech hraje dobře. Ale na druhou stranou si neumím představit, že v popularitě přeskočíme hokej. My máme Nagano, hokej je národní sport, máme Jágra a další modly. Fotbalu teď chybí generace Nedvěda a dalších skvělých hráčů, takže je fajn, že na chvilku vyplníme titulky novin. Ale čeká nás dlouhá cesta, než se těm sportům trošku přiblížíme.“
* Zmínil jste Jágra nebo Nedvěda. Basketbal nemá srovnatelné hvězdy?
„Má. Tomáše Satoranského nebo Jiřího Veselého. Je dobře, že je máme. Ale aby to všechno pokračovalo, potřebujeme další kluky. Ti dva nebudou hrát do čtyřiceti.“
* Je výsledek z mistrovství odrazem českého basketbalu?
„Spíš jde o odraz povedené generace. Je třeba si přiznat, že třeba naše liga je ve srovnání s tureckou, španělskou, řeckou nebo německou slabá. Od toho se vše odvíjí.“
* Co se s tím dá dělat?
„Je to těžké. V České republice je obecně sport podfinancovaný ve srovnání s jinými státy. Když už se peníze najdou, jdou jinam než do basketu.“
* A co je zapotřebí, aby se úspěch z mistrovství světa zopakoval?
„Potřebovali bychom reprezentační výsledky opakovat i v dalších letech. K tomu je zapotřebí vysílat do Evropy víc mladých kluků a vychovávat osobnosti. Navrch by se hodila kvalitní domácí liga. Mistrovství světa by mohlo být impulsem, který to všechno spustí.“
* Osobně věříte v další úspěchy?
„Máme teď opravdu hodně našlapaný tým v nejlepších letech. Myslím si tedy, že minimálně tři čtyři roky má tato parta ještě před sebou a může dokázat velké věci!“



LUKÁŠ PALYZA

* narodil se 10. listopadu 1989 v Ostravě
* měří 203 centimetrů, váží 95 kilogramů
* český reprezentant, účastník MS 2019
* hraje na pozici křídla, předchází jej pověst chladnokrevného střelce
* aktuálně kapitán BK Olomoucko, s nímž podepsal po svém loňském návratu víceletou smlouvu
* v průběhu kariéry nastupoval za Novou huť Ostrava, ČEZ Basketball Nymburk, německý Bayreuth, BK Prostějov, BK Děčín a polský GTK Gliwice
* v nymburském dresu získal tři mistrovské tituly a třikrát se radoval i z vítězství v domácí pohárové soutěži
* dvakrát si vyzkoušel zahraniční angažmá - jednu sezónu strávil v německém Bayrethu a další v polských Gliwicích
* dvakrát se dostal do All-Star týmu Národní basketbalové ligy a jednou byl v nejlepší pětce Českého poháru, v posledním utkání hvězd byl kapitánem výběru Mazáků
* s národním týmem postoupil na mistrovství Evropy 2015 a v reprezentačním dresu si zahrál na mistrovství světa v Číně, kde národní tým obsadil nečekané šesté místo a vybojoval si účast v kvalifikaci o postup na olympiádu
zajímavost: v předminulé sezoně nastupoval do zápasů čtyři měsíce s ochrannou maskou kvůli zlomenině jařmové kosti