„Vyhráli jsme, chtělo by to prémie,“ vtipkoval po zápase vynikající Tomáš Bureš

V přímém srovnání předčil v brance svého kolegu Martina Vaniaka. A to proti brankáři Tomáši Burešovi (na snímku) stála taková esa jako Kuka, Koller nebo Šmicer. Na prostějovském stadionu se blýskl některými bravurními zákroky, které zde předváděl i v závěru své vrcholové kariéry.

* Jaké máte bezprostřední dojmy po tomto výjimečném zápase?
„Pro mě to byl výjimečný zápas v tom, že jsme se potkali s klukama, s nimiž jsme tady začínali. To jsou kluci, s nimiž jsem tady vyrůstal, i když jsem byl oproti některým mladší. Na to jsem se těšil nejvíc. Mohlo jich přijít i víc, protože někteří byli pozvaní, ale bránily jim zdravotní problémy. Po té čtyřicítce už to není sranda.“ (úsměv)
* V Brodku u Prostějova máte svůj vlastní byznys, čím se bavíte po fotbalové stránce?
„Snažím se hýbat v Brodku, pohybem bych to moc nenazýval. Loni jsem ještě působil v Líšni s trenérem Machálkem, ale druhá liga už mi přijde časově příliš náročná, abych v tom pokračoval.“
* Předpokládám, že oba kluby ve druhé lize sledujete, jak si vedou?
„Teď jsem byl v Prostějově na fotbale nejčastěji od té doby, co jsem tady skončil aktivní kariéru. Z časových důvodů mi to vyhovuje víc. Sleduji oba týmy. V Líšni je jakási euforie, projevil se fakt, že mužstvo je velmi dobře trénované, takže přechod mezi třetí a druhou ligou zvládlo výborně. K tomu vezměte nováčkovskou euforii, ale myslím, že také přijde nějaká krize.“
* A co Prostějov?
„Samozřejmě sleduji, je jasné, že se někam posunul, už to není na hraně jako první sezónu, kdy šel okamžitě dolů. Především se posouvá zázemí, zdejší areál. Chtělo by to ještě zlepšit práci s mládeží, která podle mého názoru nedosahuje kvalit zázemí, které patří k nejlepším na Moravě.“
* Se kterými hráči jste se potkával během své profesionální kariéry?
„Myslím, že Štajner, Koloušek, Heinz, proti Vaniakovi jsme spolu hrávali, většina dalších kluků byla v zahraničí. S Oldou Machalou jsem taky nastupoval, s Martinem Kotůlkem, myslím, také v jednom mužstvu. Měl jsem popravdě strach, že když spadnu, tak se nezvednu.“
* Ale kolegu Vaniaka jste „přechytal“...
„Jo, říkal jsem si, že jsem skončil zbytečně brzo. (úsměv) Věk ale prostě nezastavíš.“
* Taky vám přišlo, že Kuka s Kollerem byli poněkud zdvořilí hosté?
„Já si myslím, že nás chtěli porazit, konec poločasu tomu nasvědčoval, že s nimi budeme mít problém, ale nakonec to dopadlo, jak to mělo dopadnout. Měli bychom si možná říci o prémie...“ (smích)