- 9. září 2019
- 575x
Vernisáž prožíval více než kdo jiný. Při proslovu, který měl během zahájení, se neubránil slzám. Vladimír Seliger je synem Bedřicha Seligera, jednoho z prostějovských bojovníků proti nacismu. Ten si prošel během války peklem, působil v Buzuluku, byl i u Sokolova, kde se poprvé výrazněji zapsaly československé jednotky na východní frontě. Nedávno Bedřich Seliger zemřel, jeho syn tak uvítal možnost činnost svého otce a jeho přátel v armádě představit. Přestože pak žije v západočeském Chebu, nemohl chybět ani na zahájení výstavy.
* Jak vznikla myšlenka na tuto výstavu? Kde je její počátek?
„První myšlenka je tu už od doby, kdy mě otec požádal, že by se rád podíval do svého rodného města, do Prostějova. Byl zde na škole, prožil zde dětství a mládí. Stalo se mu tehdy ale také, že jej spolužáci z gymnázia vyvedli ven a ukázali mu, jak odvádějí jeho rodinu. Po válce zůstal pak otec sám, kromě bratrance mu z příbuzných nikdo nepřežil.“
* Během vernisáže jste zmínil, že se s vámi otec o svých zkušenostech z války příliš bavit nechtěl…
„Ano, to je pravda. S bratrem jsme nevěděli o řadě věcí nic. Byl jsem hodně překvapený, když to v roce 2012 studentům na gymnáziu řekl. To bylo prostě šílené, bylo těžké uvěřit, že tím vším prošel. Že se brodil přes mrtvoly, přes těla, co už začala být cítit. Co všechno se tehdy jedlo…“
* Musel to být hrozný zážitek.
„Hodně toho pro mě bylo nového. Měl jsem otevřenou pusu, celý jsem se takhle klepal. Přespávali jsme tehdy v hotelu Avion. Třikrát jsme si museli po cestě na ubytování sednout na lavičku.“
* Dostalo se vám jedinečné nabídky od Muzea a galerie v Prostějově. Budete moci přespat přímo v muzeu. Jak to vnímáte?
„Originální záležitost. Zpátky to mám zkrátka přes celou republiku. Bylo mi to slíbeno, žádal jsem totiž, zda by nešlo zajistit ubytování v Avionu. To nevyšlo, takže jsem dostal tuto nabídku.“
Další chyba na Vápenici.