- 4. září 2019
- 835x
Říká se, že život je jako jízda na kole. Abyste udrželi balanc, musíte se neustále pohybovat dopředu. Tato slova by nepochybně mohl potvrdit i David Kirner (na snímku) z Určic. Devatenáctiletý mladík po maturitě na prostějovské reálce vyrazil na „vélet“ na svém bicyklu. Kam až dojede, v tu chvíli ještě netušil. Nakonec se přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko a Turecko dostal až do Gruzie. Na cestě strávil celých 58 dní a našlapal neuvěřitelných 4 664 kilometrů. Co vše během ní zažil? A kdy mu bylo nejhůř? Tak i o tom se točil náš rozhovor, který navazuje na text z minulého vydání.
* Před svojí poslední cestou jste už loni byl na kole v Benátkách. Proč jste se na tak dlouhou cestu vlastně vydal?
„Ona ta cesta do Benátek dlouho netrvala, bylo to tuším jen devět dní. Můj bratr byl minulé léto na studijním pobytu v Lublani, tak jsem se rozhodl, že ho přijedu na kole navštívit. Ve slovinské metropoli se mi ale ještě nechtělo s výletem končit, tak jsem si trasu prodloužil do Benátek. Pro bicykl jsem se rozhodl, protože jízda na kole je dost rychlá na to, aby člověk za den ujel slušnou vzdálenost a zároveň dost pomalá na vnímání okolního dění, krajiny a lidí.“ (úsměv)
* Letos jste vyjel bez určitého cíle. Bylo ovšem alespoň něco, o čem jste si říkal, že to nesmíte minout?
„Byl jsem si ale vědom toho, že se může vyskytnout okolnost, kvůli které to budu muset otočit třeba už v Maďarsku, takže jsem si konkrétní cíl nestanovil. Po cestě jsem žádné záchytné body, které bych vyloženě musel vidět, neměl. Dělal jsem si ale občasné zajížďky k zajímavým místům, která jsem míjel. V Srbsku jsem se například ze dne na den rozhodl, že trochu změním kurz a pojedu se podívat do oblasti rumunského Banátu, kde žijí již po generace Češi, kteří sem byli přesídleni za dob Marie Terezie. Místní obyvatelé odhadují, že české vesnice v Banátu do deseti patnácti let zaniknou, protože mladí se stěhují do měst a tamní obyvatelstvo pomalu vymírá. A tajně jsem doufal, že dojedu do Asie čili aspoň do Istanbulu...“
Další chyba na Vápenici.