AKTUALIZOVÁNO: Berger: „Jeden den mi v Hradci řekli, že zůstávám, druhý den už jsem byl v Prostějově! Týmu chci pomoct“

Ve vrcholovém hokeji nevíte dne ani hodiny. A tak se v mužstvu Jestřábů náhle ocitl zkušený třicetiletý útočník Jan Berger (na snímku) z extraligového Hradce Králové, který má na kontě osmačtyřicet duelů v nejvyšší české soutěži a působení v šesti různých prvoligových klubech včetně rivalského Přerova. V minulé sezóně se po zraněních rozehrával ve druhé lize za Vrchlabí, ještě ve čtvrtek trénoval s Mountfield HK. O den později už oblékl prostějovský dres a proti Vítkovicím byl důrazného forvarda doslova plný led.

* Máte za sebou hodně zajímavou premiéru v novém působišti, že?
„Jo, zajímavé to fakt bylo... (pousměje se) Narazili jsme na extraligový tým a samozřejmě se vyhecovali, hrál se myslím parádní hokej. Některé věci okolo k tomu patří a mně nepřišlo, že by se na ledě objevily nějaké zákeřnosti, i když bylo dost vyloučených. Aspoň jsme si vyzkoušeli přesilovky a oslabení s poučením, že si musíme dávat pozor na zbytečné fauly. Zápas jsme měli dobře rozjetý, nakonec prohráli. Ale nedělal bych z toho nic velkého.“
* Jak jste se vůbec ocitl v Prostějově?
„Hokejový život je takový, za ten svůj už jsem zažil hodně podobných přesunů. Jeden den mi bylo v Hradci řečeno, že zůstávám. A druhý den mi tam oznámili, že odcházím do Prostějova! Nikdo se mě na nic neptal, já to takhle beru. Jsem tu na hostování se zpětnými střídavými starty za Hradec, tudíž uvidím, jak všechno bude dál. Každopádně teď hraju za Jestřáby a chci s nimi předvádět co nejlepší hokej.“

* Jaké pro vás toto střetnutí bylo?
„Úplně jednoduché ne, protože jsem přišel do neznámého prostředí i pro mě nového týmu, absolvoval jsem zde jen dopolední rozbruslení. Herní systémy se trochu liší, na druhou stranu mám za sebou pět přáteláků s Hradcem a cítím se tedy docela rozehraný. Na premiéru za Prostějov jsem se těšil, pomohl mi větší prostor od trenérů na ledě, což mám rád. Snad se postupně dostanu do ještě lepší formy, abych byl co nejvíc prospěšný mančaftu.“
* Nastoupil jste v útočné řadě s Markem Račukem a Lukášem Žálčíkem. Šlo to?
„Hrálo se mi s nimi velice dobře na to, že jsme spolu nastoupili poprvé v životě. Oba znám jako výborné hokejisty a souhra za daných okolností docela klapala. Uvidíme, jaké složení bude mít sestava do dalších utkání, o tom rozhodují trenéři.“
* Co vaše vítěznou bitku s Alexandrem Malletem, proč k ní došlo?
„To přišlo z ničeho nic... (úsměv) Já jsem nebyl nijak zvlášť vyhecovaný ani neměl chuť se prát, ale protihráč tam poslal kamaráda Matěje Nováka nešetrně hlavou na mantinel. Proto jsem šel do něho a až potom si všiml, že je to Mallet, vyhlášený bitkař. On shodil rukavice, mně nezbývalo nic jiného, než je shodit taky. (směje se) Problém s tím nemám, i když rvát jsem se do Prostějova určitě nepřišel. Hlavně chci tady hrát hokej, na druhou stranu neváhám jít do bitky, pokud mě někdo naštve a můžu se postavit za mužstvo.“
* A co říkáte na předčasný konec mače?
„Já už jsem byl v kabině, takže těžko říct. Za mě se hrál dobrý zápas v dobrém tempu, samozřejmě vyhecovanější. A co udělají lidi, to my hráči neovlivníme. Takové nadávky každopádně do hokeje nepatří, ani nikam jinam. Na druhou stranu ten hráč si taky mohl odpustit, co předvedl po svém gólu na 2:4. Celkově je takového předčasně špatného konce utkání škoda.“
* Dlouhodobým cílem Jestřábů je postup do semifinále Chance ligy. Cítíte ze současného kolektivu sílu odpovídající této metě?
„Ambice jsou tady vysoké, za což jsem určitě rád. Poslední dobou jsem první ligu nehrál, ale trochu se v ní vyznám a zdá se mi, že v Prostějově je kvalitní a dobře složený tým, navíc soudržná parta. Tím pádem šance na nejlepší čtyřku určitě je, ale to ukáže až samotná soutěž.“
* Sezóny 2016/17 i 2017/18 jste strávil převážně v Přerově, kde Jestřábi otevřou nový ročník. Těšíte se na derby v opačném táboře?
„To je samozřejmě těžká otázka. Já jsem byl v Přerově moc spokojený, tamní angažmá mi pomohlo vrátit se do extraligy a za to jsem Zubrům strašně vděčný. Nebude tak pro mě lehké se tam vracet zrovna v barvách Prostějova, když vnímám vzájemnou rivalitu. Ale takový je hokejový život, takže čekám, že mě lidi v Přerově hned vypískají. (smích) Já s tím případně nic neudělám a momentálně jsem rád, že o mě má prostějovský klub zájem. Chci místnímu mančaftu maximálně pomoct.“