Biolek: „Cítili jsme křivdu za vyloučení, chtěli jsme tři body,“

Nebývá zvykem oslovit stejného hráče brzy po sobě, jenže Matěj Biolek nebyl jen autorem vyrovnávacího, ale byl především účastníkem všech zásadních momentů utkání. Jak je viděl sobotní duel 6. kola FortunaNárodní ligy bezprostředně na hřišti?

* Situace při vyrovnávací brance byla hodně nepřehledná. K čemu tam došlo?
„Nejdříve jsem měl být na polovině hřiště na odraženém balónu, ale domluvil jsem se s Milanem Lutonským, že to půjdu zkusit a zavřu to na zadní tyči. Honza Koudelka roh zahrával na přední tyč a věděl jsem, že to někdo z našich hlavičkářů prodlouží dozadu. Šel jsem tam naslepo a míč tam najednou vyplaval, bylo to už z úhlu, ale nějak jsem míč ve skluzu levou nohou do brány dotlačil.“
* Předpokládám, že na první poločas byste asi nejraději zapomněli...
„Začátek zápasu se mi nezdál úplně hrůzostrašný, celkem jsme se chytli, navíc jsme dostali výhodu pokutového kopu. Je to těžké, Honza Koudelka už dal nějaké penalty, teď to prostě nevyšlo, to je fotbal. To neproměnění nás ovšem srazilo dolů, přestali jsme hrát, byli jsme všude pozdě, neměli jsme střed hřiště, druhé balóny jsme nesbírali a všechno se na nás valilo. Bylo to těžké.“
* Na začátku druhé půle přišla ještě jedna kritická situace, stav 0:2 už by šel těžko obracet?
„To byla moje chyba, pustil jsem Filipa Hlúpika skoro sám na bránu, naštěstí Miloš Bréda výborně zaskočil a pomohl mi od katastrofy.“
* Pak přišlo vyloučení, jenže jak někdy býcá, hra v deseti není vždy na škodu...
„Hlavně si myslím z několika pohledů, že ta penalta absolutně nebyla. Tomáš Janíček stínoval Arroya, já jsem dobíhal, věděl jsem, že si to bude dávat na pravou nohu, přeběhl jsem ho, on do mě narazil, spadl, a rozhodčí se ochotně nechal oklamat. Odpískal penaltu, moc nechápu, za co dostal Tomáš Janíček druhou žlutou kartu, aby v jeho letech nemohl říci slušně svůj názor rozhodčímu.“
* V čem se podle vás vzala najednou ta síla, v poslední desetiminutovce jste jednoznačně hráli na vítězství?
„Poměrně brzy jsme začali hrát na tři obránce, hodně se to měnilo, stálo to sice více sil, ale mělo to své opodstatnění v tom, že jsme byli více v krajích, víc jsme chodili do brejků. Paradoxně nám ta červená karta pomohla, protože jsme cítili křivdu, chtěli jsme za to tři body. Šance byly, na Karla Kroupu to byla jasná penalta, nepísklo se to. Po průběhu utkání ten bod musíme brát.“
* Čeká vás náročný týden se dvěma zápasy, o to těžší, že je v obou případech očekáván úspěch.
„Máte pravdu, poháry se v této fázi nehrají vůbec jednoduše. Divizní nebo třetiligový tým cítí příležitost se ukázat, možnost udělat dobrý výsledek s dobrým týmem, takže se hodně vyhecují. Kvalita je ale na naší straně, musíme to potvrdit jak v úterý v poháru, tak i v Sokolově, pak nás čekají mnohem těžší zápasy s papírově silnějšími týmy, a je třeba začít vyhrávat.“