- 22. srpen 2019
- 1399x
Ve druhé polovině října se Radek Štěpánek (na snímku) v zaplněné O2 areně rozloučil s profesionální kariérou, tenis ovšem neopustil. Svoji kondici ukázal také při červnové exhibici v Prostějově, kde se v rámci finálového dne turnaje MONETA Czech Open rozloučil také s centrálním dvorcem, kde třikrát ovládl největší podnik v České republice. Současně už v průběhu roku ukázal, že na svůj milovaný sport rozhodně nezanevře a stal se koučem Grigora Dimitrova, někdejšího vítěze Turnaje mistrů a dnes hráče páté světové desítky. Společně se pokusí vrátit bulharského tenistu mezi absolutní elitu. K tomu všemu pečlivě sleduje i české hráče a věří, že budou jednou postupovat do závěrečných kol velkých turnajů. „Mladí by měli žít pro vítězství. Tomu musí vše podřídit. Když se to stane, můžou být úspěšní,“ nabízí svůj recept na úspěch dvojnásobný daviscupový vítěz.
* V průběhu vaší aktivní kariéry na prostějovském turnaji domácí zástupci pravidelně postupovali do finálových zápasů, často v nich vyhrávali. Letos podruhé nepostoupili ani do čtvrtfinále. Co tomu říkáte?
„Je mi smutno na každém turnaji, kde nevidím české hráče v závěrečných kolech. Prostějov bohužel není výjimkou. Věřím, že se to na chvilku zlepší, pokud se vrátí Tomáš Berdych. Moc bych mu přál, aby byl zdravý a mohl hrát. Ale za ním už je velká díra. To mě mrzí, protože jsme se snažili hodně dlouhou dobu hrát co nejlíp, ale také jít příkladem mladším, které to teprve čeká.“
* Tak jako to bylo v dobách, kdy jste se dral na výsluní?
„Už před lety v Přerově pro mě moc znamenalo, když jsem mohl být po boku Slávy Doseděla a vidět jeho profesionální přístup. Žral jsem každou větu, každý trénink. V kariéře mi to pak hodně pomohlo.“
* Současná generace o získávání zkušeností od starších tenistů nemá zájem?
„Já jsem byl zvědavý a zajímalo mě úplně vše. To mi od těch mladších teď chybí. Malinko si neváží toho, koho kolem sebe mají, nesnaží se od nich přiučit nic víc, spokojí se s tím, co vidí. Neptají se tolik. Přitom by jim to pomohlo. Řadu věcí by pak mohli zvládnout lépe, na řadu situací by byli připraveni.
* Vy jste připravený mladým poradit, pokud o to budou mít zájem?
„Rady dávám, když jsem o ně požádán. Komukoli, kdo přijde, a zeptá se mě, rád pomůžu. Zájem musí vždycky přijít ze druhé strany. A nejsou to jen rady tenisové, ale i životní. Tenisová kariéra má ohraničený časový úsek a pak je konec. Ale život pokračuje dál. Když můžu pomoci komukoli z kamarádů, kteří se mnou byli v dobrém i zlém, tak se pro ně rozkrájím.“
* Pokud by měla být rada čistě tenisová, co by od vás tenisté na začátku kariéry slyšeli?
„Aby žili pro vítězství. A nevítězili proto, aby žili. Někdy to tak bohužel vypadá. Snažím se být ke všem upřímný. Líbí se mi věta Ivana Lendla, že pravda někdy bolí, ale daleko lépe se s ní žije.“
* Do světa velkého tenisu jste se odrazil z prostějovských kurtů. Zůstane vám Haná v srdci i po ukončení kariéry?
„Jinak to ani být nemůže. V Prostějově jsem v podstatě doma, strávil jsem tady spoustu let. Většinou to byly skvělé časy. Prostějov vždycky byl a doufám, že bude i nadále Mekkou českého tenisu. Prošla nás tudy spousta a myslím, že jsme všichni hráli docela dobře, někteří ještě hrají. Líheň je tady velká. Moc bych si přál, aby to tak ještě dlouho zůstalo. Lidé v klubu jsou skvělí a areál je ideální pro výchovu dalších talentů.“
* Přesunu do klubu jste nikdy nelitoval?
„Bylo to správné rozhodnutí, což se opakovaně potvrdilo. Za doby působení v prostějovském klubu jsem dvakrát vyhrál Davis Cup, získal olympijskou medaili a dostal se do světové desítky. Mé sny se i díky přestupu vyplnily.“
* Na zdejší antuce jste získal tři tituly na Czech Open. Byla to náhoda?
„To asi ne. Pro mě to byl vždy hodně důležitý turnaj. Měl jsem možnost ukázat se kamarádům a českým fanouškům, což během roku jinak nebylo téměř možné. Ty zaplněné ochozy mi vždy pomohly. Triumfy v Prostějově mě vždy nakoply do dalších bojů. Turnaj měl velký vliv na spoustu mých vydařených sezón.“
* Nesvazovaly vás známé tváře v ochozech?
„Naopak. Vždy jsem si užíval možnost hrát před našimi fanoušky. Dodávali mi energii. Tenisté nemají příliš možností hrát takové zápasy. V Davis Cupu a pak jedině v Prostějově při Czech Open. Proto jsem vždy, když to bylo možné, přijel, pamatuji si ročník, který jsem musel vzdát kvůli zranění kotníku. To ale naštěstí přebily tři triumfy. Jen škoda, že nebyly čtyři. Byl bych sám na čele žebříčku hráčů podle počtu vítězství.“
* Při loučení s mateřským klubem nechyběli v ochozech rodiče. Byli pro vás rozhodujícími lidmi z pohledu kariéry?
„Rozhodně. Bez nich bych neměl šanci se na tenisovou cestu vydat. Patří jim ten největší dík. Možnost poděkovat rodičům byla pro mě ta nejvzácnější chvíle. Táta to nemá rád, když mluvíme o tom, kolik toho museli obětovat, protože to dělali z lásky. To je to nejkrásnější a taky je to důvod, proč jsem měl tenis tak rád.“
* Nestýská se vám někdy po raketě a adrenalinu z ostrých zápasů?
„Není důvod. Doma mám manželku a jedenáctiměsíční dceru. Ony jsou moje největší životní vítězství. Výhry na kurtu byly fajn, ale s obdobím, které prožívám, se to nedá srovnat. Je nejkrásnější v životě.“
* Od vašeho profesionálního konce tenisky a raketa v koutě dlouho nezůstaly. Trénoval jste Novaka Djokoviče, teď Grigora Dimitrova. Tenis z vašeho života nezmizí, že?
„Můj důchod je pouze sportovní. Tenis hraji dál a hrát budu. Chci se v něm angažovat, protože jsem ho od malička miloval. Přes všechny porážky a pády. Ten sport mám pod kůží a tak to zůstane.“
* Jak zatím funguje spolupráce s Dimitrovem. Pořád prožíváte zkouškové období?
„Absolvovali jsme přípravu na Frech Open. Po Paříži jsme se dohodli, že budeme pokračovat. Spolupráce začala přinášet výsledky.“
* Cítíte, že by vás práce trenéra dlouhodobě naplňovala?
„Vnímal jsem to tak už po prvním trenérském angažmá. Ovšem potřeboval jsem dostat nabídku, která by mě zaujala. Já jsem lidi, se kterými jsem pracoval, nevnímal jako službu. Co dneska vidím kolem sebe, tak 99,9 procenta hráčů a hráček dneska bere trenéry, kondiční a fyzia jen jako službu. Já to tak nikdy neměl, proto jsme s týmem mohli být dvacet let spolu a dodneška mám se všemi skvělý vztah. Proto nechci mít ten pocit, že jsem jen služba. V tom neumím dobře fungovat.“
* Naznačily vám něco z tohoto pohledu poslední tři měsíce strávené trénováním bývalé světové trojky?
„Grigor je učenlivý, poslouchá, má zájem. V tréninku dokáže hrát věci, které jsem dlouho neviděl. Má touhu vrátit se do absolutní světové špičky. To je důležité, věřím, že to dokážeme.“
* Co potřebuje, aby se to povedlo?
„Přenést věci z tréninků do zápasů. Byl v Top Ten, vyhrál Turnaj mistrů. Poslední kola velkých turnajů pro něj nejsou neznámé vody. Potřebujeme jen nějaký čas na to, abychom jej zase vrátili tam, kde byl.“
* Dáte hodně na fungující chemii mezi hráčem a koučem?
„Moji trenéři mi dali sto procent, byli tam pro mě ve dne v noci. Nešlo jen o bekhend a forhend, ale o život jako takový. A tohle chci být já jako trenér pro někoho dalšího. Natrénovat údery dneska může každý, ale největší rozdíly se dělají někde jinde. Tenistu může něco ovlivnit čtyřiadvacet hodin denně. Ať už jde o výkon, přemýšlení, nebo emoci. Je to jedna velká pyramida, která se musí poskládat a je potřeba neustále improvizovat. Proto říkám, že je strašně důležité, kam vás hráč pustí. Není to o tom, že chcete mít nad hráčem neustále kontrolu a říkat mu, aby si šel vyčistit zuby. To v žádném případě. Ale člověka musíte poznat i mimo kurt.“
Doma mám manželku a jedenáctiměsíční dceru.
Ony jsou moje největší životní vítězství. Výhry
na kurtu byly fajn, ale s obdobím, které prožívám,
se to nedá srovnat. Je nejkrásnější v životě...
RADEK ŠTĚPÁNEK
* narodil se 27. listopadu 1978 v Karviné
* bývalý profesionální tenista, nyní trenér
* dvojnásobný vítěz Davis Cup v roce 2012 a 2013
* v roce 2016 získal spolu s Lucií Hradeckou bronzovou medaili ve smíšené čtyřhře na olympiádě v Riu de Janeiru
* ve své kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál celkem pět turnajů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře
* v roce 2006 se dostal do čtvrtfinále Wimbledonu
* na grandslamech získal také dva tituly v mužské čtyřhře, když triumfoval na Australian Open 2012 a US Open 2013, v obou případech s indickým kolegou Leanderem Paesem, finále si společně zahráli i na US Open 2012, s Jiřím Novákem si zahrál finále čtyřhry na US Open 2002
* v žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v červenci 2006 na 8. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2012 na 4. místě
* ukončení kariéry pro dlouhodobé zdravotní problémy oznámil v listopadu 2017, vydělal si 11 343 464 amerických dolarů
* hned záhy přijal první trenérské angažmá, stal se koučem Srba Novaka Djokoviće, jehož v dané době vedl Američan Agassi, spolu s americkým bývalým tenistou jej pak přestali trénovat v závěru března 2018, když se jejich názory příliš často rozcházely
* od května 2019 se stal trenérem bulharského hráče Grigora Dimitrova, jenž při navázání spolupráce figuroval na 48. příčce žebříčku
zajímavost: od července 2010 do června 2013 byl ženatý s českou tenistkou Nicole Vaidišovou, podruhé se s ní oženil 25. května 2018 (6. července 2018 se jim narodila dcera Stella), jeho partnerkami byly i Petra Kvitová a Martina Hingisová, s níž byl dokonce zasnouben
Další chyba na Vápenici.