„Turnaj má stále přátelskou atmosféru,“ těší ředitelku Černoškovou

V čele organizačního výboru mistrovství světa tenistů do 14 let je také v letošním roce Petra Černošková. V této pozici je už po jednadvacáté, takže perfektně vnímá, jak se celý tenis za poslední roky změnil. „Před lety nechodily děti na dvorku s mobily a iPady, neměly v uších sluchátka a nebyly skoro pořád ponořeny do svých vzdálených virtuálních světů,“ nabízí příklad Černošková.

* Ovlivňují podobné změny vývoj mladých tenistů?
„Svět je surově jinačí, prochází se ledabyle na Facebooku a Twitteru. Mám pocit, že se děti už i jinak radují, na Facebooku sdělují všem kolem, že vyhrály, či smutně oznamují porážku, ze které si mnohdy skoro nic nedělají. Pro novodobé mladé šampiony je vše složitější a jen málokdo má sílu vymanit se ze svazujících sociálních sítí...“
* Projevuje se to také během mistrovství v prostějovském areálu?
„Pryč jsou roky, kdy byly celý areál i chodby hotelu plné dovádivých mladých tenistů, kteří se smáli, mnohdy byli hlučnější, než bylo třeba, ale bavili se spolu a nedívali se pouze do svých mobilů.“
* Mladá generace je obecně hodně sebevědomá. Platí to také u tenisových nadějí?
„Stoprocentně. Když se na některé mladé reprezentanty dívám, tak si v duchu říkám, že jim někdo změnil v pase datum narození, jsou vyspělejší než ostatní. Od prvního dne z nich vyzařuje přesvědčení, že si k nám přijeli pro zlaté medaile. Sebevědomí jim ale mnohdy vydrží do prvních prohraných fiftýnů...“
* Neškodí to hráčům při snaze dosáhnout jednou na velké tenisové úspěchy?
„Hodně záleží, v jakém prostředí se mladí tenisté pohybují, jaké mají kolem sebe lidi, jak ti svého svěřence vedou, jak využívají případný volný čas. Kdo chce vůbec pomyslet na nějaký úspěch, musí tenisu obětovat úplně všechno. Ne každý to dokáže.“
* V minulých letech se turnaj hrál v přátelské atmosféře, tenisté si vzájemně fandili. Platí to stále?
„Dvacet let v juniorském šampionátu mě mockrát přesvědčilo, že vztahy mezi jednotlivými mladými hráči v této věkové kategorii jsou dobré, fandí si a přejí si navzájem. Říkám už dlouho, že na našem mistrovství je pěkné i to, že je ještě o kamarádství, i když už jde o velké tituly. Jsem ráda, že to stále platí.“