AKTUALIZOVÁNO: Jaromír Hruban: „POPTÁVKA JE VĚTŠÍ, NEŽ JSME SCHOPNI POSKYTNOUT“

Jaromír Hruban je členem a sekretářem Kiwanis klubu Prostějov, který, kromě jiné charitativní činnosti, zajišťuje výrobu Kiwanis panenek pro nemocné děti, které svůj čas tráví v nemocnicích. Klub má problém najít pro výrobu panenek dostatek pomocníků. Do výroby se mohou zapojit ženy i muži, kteří by byli s výrobou panenek ochotni pomoci dětem. Avšak v dnešní době se najde málokdo, kdo by chtěl pomoci ve svém volném čase a ještě zadarmo...

* Co představuje KIWANIS International za projekt a v čem spočívá?
„Je to mezinárodní organizace, která v roce 1917 vznikla v Chicagu a mezi válkami fungovala v USA . Až v roce 1961 zahájila činnost v Evropě, kde se velice rozšířila, hlavně v Německu, Rakousku, Itálii, Belgii a Holandsku a v devadesátých letech minulého století přišla do Československa. V Prostějově jsme byli druhým založeným klubem v ČR. Začali jsme fungovat v roce 1994. Jde o podobný princip, jako má Rotary club, tedy sdružení lidí, kteří mají zájem se scházet. Klubovou místnost máme v Národním domě. Děláme tedy i charitu. Hlavním tématem Kiwanisu celosvětově je pomoc dětem, ale jsou kluby, které pomáhají dalším potřebným, například bezdomovcům, seniorům, sociálně slabým a podobně.“
* Máte nějaký příběh?
„Jednou jsme koupili nadanému hochovi trumpetu. Žil s maminkou a neměli na ni finance. Poté studoval na konzervatoři, nyní jezdí na nějaké lodi a vydělává si muzikou, takže si myslím, že se to podařilo. Loni jsme měli na dětském hřišti předávací akci, kdy jsme darovali vozík, trojkolku, která se zapřáhne za kolo, postiženému chlapečkovi, který už nikdy chodit nebude a maminka s ním jezdí na kole na výlety. Druhý jsme předávali i do mateřské školky pro postižené děti, kde to využijí na procházkách s dětmi. To jsou spíše ty individuální záležitosti. Od roku 1994 spolupracujeme s dětským domovem, který je aktuálně ve staré nemocnici. Chodíme tam každý rok na Štědrý den. Děti, které tam zůstávají nám předvedou nějaké vystoupení a písničky, my jim poté předáme šek. Během roku jim zaplatíme třeba nějaký výlet a tak dále. Dvakrát ročně děláme ochutnávku vína v Národním domě v přednáškovém sále, kam pozveme všechny známé a přátele, cimbálovou muziku a vinařskou společnost, která udělá zdarma ochutnávku vín. Od hostů získané finanční dary po odečtení nákladů jdou na charitu. Klub je dobrovolná apolitická nenáboženská organizace, kde během jeho existence prošlo mnoho lidí. Dnes je ale taková doba, že málokdo chce být organizovaný, zavázaný, a ještě ve svém volném čase vykonávat nějakou charitativní činnost. Nové členy do našeho klubu získáváme čím dál hůř.
* Pro nemocné děti do nemocnic šijete i Kiwanis panenky, jak to vůbec probíhá a jaký je jejich účel?
„V roce 1992 v Austrálii dětská sestra přišla s projektem Kiwanis panenky. Je to projekt určený pro pomoc nemocným dětem. Kiwanis hnutí přijalo tento projekt v roce 1993 a postupně jej rozšířilo do mnoha zemí světa. Kiwanis panenka pomáhá nemocným dětem v České republice překonat pocit osamění a strachu z neznámého. Po celou dobu pobytu v nemocnici je s dítětem a zůstává mu i po návratu domů. Panenka se stává dětem přítelem, který je provází po celou dobu léčby, rehabilituje s nimi, doprovází je k operačnímu sálu a také je s nimi ve chvíli obav, čekání a osamění. Každé dítě si může panenku vymalovat podle své fantazie. Není to pouze hračka, je to také kamarádka a pomocnice – dětí, rodičů, lékařů i zdravotníků. Je předávána bezplatně a na její výrobě se podílí stovky dobrovolníků. Dosud jich bylo předáno už více než sto tisíc díky dobrovolníkům, kteří je zdarma vyrábějí a díky kiwaniérům, kteří potřebné materiály nakupují a ve svém volném čase objíždí spolupracovníky, převážejí materiál a nakonec i hotové panenky do nemocnic předávají. Díky všem těmto obětavým lidem Kiwanis panenka žije a pomáhá.“
* Zaslechla jsem, že kiwanis panenky šijí i dobrovolníci z domova pro seniory?
„Kiwanis klub našel právě skvělé spolupracovníky v Domově pro seniory v Přerově, kteří již vyrobili přes pět set panenek a díky nim jsme společně mohli předat nemocným dětem na dětském oddělení v Nemocnici v Přerově za necelý rok již třistapadesát Kiwanis panenek. Přerovští senioři souhlasili, že pomůžeme také prostějovským dětem. Proto jsme se předminulé pondělí sešli, abychom předali stopadesát panenek dětskému oddělení v Nemocnici Prostějov.“
* Jak vypadá spolupráce ve vašem klubu a jak se šije taková panenka?
„My jsme pánský klub a tak nemáme k oboru šití panenek takový vztah jak ženy. (směje se) Přesto se nám podařilo v minulosti pomocí domova seniorů v Prostějově zajistit několik set panenek, které jsme předali na dětském oddělení prostějovské nemocnice. V roce 2015 jsme předali poslední panenky, protože odešel kolega, který měl tuto aktivitu na starosti. Po nějaké době jsme si řekli, že přece jenom je to výborná věc pomáhat přímo nemocným dětem bez prostředníka nějaké nadace a že v tom budeme pokračovat. Loni jsme díky ergoterapeutce Domova seniorů v Přerově paní Měrákové znovu obnovili výrobu. Paní Měráková viděla někde na internetu Kiwanis panenky, napsala na vedení distriktu Kiwanis ČR a SR, že by měla zájem pomáhat s panenkami. A jelikož my jsme nejblíže, tak tuto nabídku poslali nám, my jsme se s vedením Domova pro seniory v Přerově dohodli a pokračovali jsme ve výrobě Kiwanis panenek. Máme sponzory, kterými jsou Silon Planá nad Lužnicí a UO Tex Ústí nad Orlicí, kteří dodávají namykanou střiž a Johnson Controls v Roudnici nad Labem, která na vyřezávacím stroji vyřeže podle střihu z plátna tvar Kiwanis panenky. My si tento polotovar dovezeme a předáme na šití. V Přerově byl v domově pro seniory problém, protože tam neměli nikoho, kdo by zvládl šít na šicím stroji, ale podařilo se nám najít paní, která nám plátno zdarma sešije a předává do domova, kde se sešité plátno otočí, vycpává a zašije. Není to nějak normované, protože senioři mají nějaké své programy, třeba před Vánoci, tak nemají na to tolik času, ale protože Kiwanis panenky vyrábí dobrovolně pro nemocné děti, snaží se jich udělat co nejvíce. Za minulý rok jich vyrobili zhruba pět set. V Domově pro seniory v Prostějově v Nerudově ulici se nám také slibně rozbíhá spolupráce při výrobě Kiwanis panenek. Zatím vyrobili několik zkušebních vzorků. Nikdo to nemá normované, kdo chce, ten pomůže. Poptávka je daleko větší, než jsme schopni poskytnout.“
*Na co jste v tomto projektu nejvíce pyšný?
„Myslím si, že právě na tu ideu, že jako chlapi jsme do toho šli. Na vlastní oči vidíme, že naše práce a úsilí pomáhá nemocným dětem. Co se mi ale nelíbí na hnutí Kiwanis International je, že přispíváme na některé mezinárodní, podle mého soudu, nesmyslné projekty, které jdou například do Afriky. Jedná se například o projekt Eliminate – očkování, které má pomoci vymýtit tetanus novorozenců a matek v rozvojových zemích Afriky. Jedno očkovací sérum stojí asi jeden dolar a může zachránit život matky a dítěte. S tím nesouhlasíme, aby se takto pomáhalo bídným z Afriky, protože čím víc se takovým umělým způsobem zachrání dětí a všech, co jsou sociálně slabší, tím více budou potřebovat jíst. Za každý ten dolar zachráněného dítěte, které by normálně umřelo se zavazujeme, že ho budeme celý život živit, nemluvě o migrantech, co sem přijdou. Takže my bychom chtěli, aby Kiwanis International pomáhal stavět školy, aby se jim kupovaly potřebné věci na práci a učili je se o sebe postarat. Slyšeli jsme od lidí, kteří tam nadšeně jeli pomoci, že to funguje tak ‚jsi bílej, takže musíš pomáhat‘, sedí s nataženou rukou a čekají, dokud jim něco nedají... Jsou vyzáblí, ale pracovat nebudou, protože to neumí, neumí se o sebe postarat. To se nám nelíbí. Jsem naopak pyšný na to, že náš Kiwanis klub dokáže vyrobit něco, co pomáhá našim nemocným dětem a my to můžeme vidět.“



JAROMÍR HRUBAN
* narodil se 4. března 1951 v Olomouci
* má tři děti, které všechny žijí v Prostějově a sedm vnoučat
* základní školu zahájil v Otaslavicích a později v Prostějově
* maturoval na gymnáziu (tehdejší SVVŠ) v Prostějově v roce 1969
* v roce 1974 ukončil vysokoškolské vzdělání na VUT v Brně obor elektro - počítače
* později pracoval ve Výzkumném ústavu Sigma v Olomouci jako programátor, Železárnách Prostějov ve výpočetním středisku, v technickém rozvoji, v Kovozávodech Prostějov jako ředitel
* v devadesátých letech začal podnikat v oboru nástrojařství a výroba z plastu
* momentálně je ve starobním důchodu a na zkrácený úvazek pracuje jako technik
* v roce 1993 vstoupil do mezinárodní organizace Kiwanis International a o rok později spoluzakládal Kiwanis club Prostějov, který se orientuje hlavně na pomoc dětem, kde se angažuje dodnes
* v Kiwanis hnutí působil ve funkcích sekretáře, pokladníka, prezidenta klubu a guvernéra divize Morava.
zajímavost: v současnosti působí také jako předseda dopravní komise pro Radě města Prostějov